Beletrie, kterou vydává nakladatelství Metafora, pro mě je poslední dobou sázkou na jistotu. Momentálně jsem dočetla novinku Písařka ze Sieny od autorky Melodie Rose Winawerové . Jde o historický román, který jsem si neskutečně užila.

Hlavní hrdinkou je doktorka Beatrice Trovato, která je velkou nadějí neurochirurgie. V New Yorku je uznávanou kapacitou, své práce si váží, vlastně je jí naprosto oddaná. Tato žena má navíc jeden zvláštní dar. Dar empatie. Řadu věcí dokáže vycítit dříve, než se skutečně stanou, čímž svým pacientům už několikrát zachránila život. Její schopnosti se nejprve projevují jen na operační sále, ale později se začnou ozývat i v jejím civilním životě.

Beatrice to neměla v životě úplně jednoduché, vyrůstala bez rodičů, jedinou blízkou osobou je její bratr Ben. Ben je tím, kdo ji vychoval. Oba mají zálibu v medicíně, ale přistupují k ní z opačného konce. Její cesta vedla přímo vpřed k pacientovi a léčbě, jeho směřovala do minulosti: je odborníkem na morové epidemie se zaměřením na středověkou Itálii. Právě tato jeho vášeň zavedla Bena do Sieny, kde se rozhodl věnovat jednomu důležitému projektu.

Ben se do Sieny zamiloval a rozhodl se v tomto městě trvale usadit. Dlouho čekal na návštěvu své sestry, až bylo příliš pozdě… Až potom nastalé okolnosti donutily Beatrice opustit New York a vydat se na dalekou cestu do Sieny. Tehdy ještě netušila, jak daleká její cesta bude. Nakonec se totiž rozhodla pokračovat v Benově projektu a rozluštit záhadu, na kterou narazil. Nečekala však, že se jednoho dne ocitne v roce 1347.

„Když už musíš lhát, použij co nejvíc skutečných ověřitelných faktů.”

Zdá se, že právě návštěva minulosti a její propojení se současností, by měla Beatrici pomoci rozluštit to, na co narazil už její bratr Ben. Pátrání však zásadně komplikuje nejhorší morová epidemie, která se do Sieny nezadržitelně blíží. Její život bude ohrožen, ovšem nejen morem. Beatrice a její snaha přijít na to, co se tehdy stalo a co její bratr vlastně objevil, totiž bude trnem v oku dalším lidem ze současnosti i z minulosti.

„Mzdou hříchu je smrt. Tak se ti, kdo ve svém srdci spřádají temný čin, od něj odvrátí.”

Líbí se mi, že toto dílo není přehnaně romantické. Samozřejmě řada zásadních rozhodnutí souvisí právě s láskou, ale už jenom na pouhý polibek se pěkně načekáte. Autorka vás tedy většinu knihy udržuje v napětí, protože netušíte, jak to vlastně dopadne. Zůstane hlavní hrdinka uvězněná ve středověku? Kde se ukrývá klíč k cestování časem? Vrátí se ještě někdy do 21. století? Nebo morovou kalamitu, která zrovna ve středověké Sieně vypukla, vůbec nepřežije? Zkrátka se vám v hlavě budou během čtení honit stále nové a nové otázky, takže je vám asi jasné, že budete chtít jen číst a číst a knihu vůbec neodkládat. Alespoň přesně takhle jsem se cítila já.

„Nemoc nestrojí úklady, to dělají jen lidé.”

Vzhledem k tomu, že většina příběhu se odehrává v Sieně roku 1347, je tomu přizpůsoben i styl, jakým autorka píše. Tehdy se zkrátka mluvilo trochu jinak. Nicméně já jsem se čtením žádný problém neměla, přece jenom Beatrice pochází z 21. století, takže se některým věcem těžko přizpůsobuje. Některé nesrovnalosti (např. středověké časové údaje) navíc autorka hned na začátku knihy vysvětluje. Pro mě je tímto příběh rozhodně originální a alespoň se tak odlišuje od jiných románů.

Další pozitivum vidím v tom, že se autorka vyvarovala bojových scén. Historické knihy jich bývají plné, ale právě to mě často odrazuje od čtení. Tady je však kladen důraz na zcela jiné věci. Ale nebojte se, úklady a šarvátky zde rozhodně nechybí.

„Obvinění je jako oheň, kdo s ním zachází, snadno se spálí.”

Písařka ze Sieny je skvěle zpracovaným příběhem z historické fikce. Bavilo mě, že se částečně jedná o skutečnost a částečně o autorčinu fantazii. Cestování časem patří mezi mé oblíbené tématiky, takže pro mě byla tato kniha jasnou volbou. Návštěvu středověku jsem si společně s hlavní hrdinkou opravdu užila. A to i přesto, že v mnohém šlo o velmi komplikované období. Jsem si jistá, že z románu budou nadšené všechny fanynky Cizinky od Diany Gabaldon, protože Písařka je podobného ražení.

Pokud chcete vědět, co všechno je jedna mladá žena ochotna obětovat kvůli lásce, rozhodně byste si tento příběh neměli nechat ujít.

 

Ukázka:

Záchvat paniky mě přibil do dřevěné kostelní lavice. Kolem prošel chlapec v bílé róbě, vystoupil k oltáři a začal přerovnávat svíce; odstraňoval vyhořelé zbytky a vkládal nové voskovice.

Nedokázala jsem tu představu přijmout, jenže důkazy byly na dosah, všude kolem mě: nějakým nepochopitelným způsobem jsem se ocitla v Sieně čtrnáctého století, oblečená ve své lněné letní tunice bez rukávů. Nikoho tu neznám. Nemám tu domov, jídlo ani peníze. Nemám ponětí, jak jsem se sem dostala, ale co horšího, naprosto netuším, jak se dostat zpátky! Vnímala jsem svůj vlastní dech, byl rychlý a mělký a srdce mi v hrdi bilo jako na poplach. Buďto se o mě pokouší nervové zhroucení, nebo infarkt myokardu.

Písařka ze Sieny – Melodie Rose Winawerová. Metafora, 2018.

logo