Hledáte na poslední chvíli dárek k Vánocům pro milovnici románů? Pokud ano, máme pro vás jeden skvělý tip! Oblíbená autorka Julie Caplin napsala další příběh ze série Romantických útěkůHrad ve Skotsku.

Z názvu víte, kam vás autorka zavede tentokrát! Společně s hlavní hrdinkou Izzy McBriedovou se ocitnete na skotském hradě Kinlochleven z 19. století, který se tyčí mezi stromy tísnícími se kolem jeho zdí. Za ním střeží obzor kopce porostlé kapradím a působivost výjevu umocňuje dokonalý zrcadlový odraz hradu na klidné hladině jezera Loch Leven. Zkrátka po přečtení prvních pár řádků si dokonale představíte, kde se nacházíte.

S Izzy jste se setkali už v knize Domek v Irsku. I ona byla jednou z účastnic kurzu slavné kuchařské školy v Killorgally. Po šesti týdnech, které v Irsku strávila, se vrací na skotský hrad jako jeho oficiální majitelka. Čeká ji důležitý úkol: musí zajistit, aby si na sebe hrad dokázal vydělat. Proto by ho ráda přeměnila na malý soukromý hotel. Než však ubytuje první platící hosty, musí vyřešit několik záležitostí – různé opravy či renovace. Nepočítala však s počínáním své matky Xanthe, která na hradu bydlela po celých šest týdnů její nepřítomnosti. A Xanthe nic nenechala náhodě! Bez dceřina vědomí začala zajišťovat vše potřebné, aby první hosté mohli na hradě zůstat již o Vánocích – tzn. za šest týdnů! A k údivu dcery Xanthe pronájem hradu na Vánoce již přislíbila a vybrala zálohu… Xanthe je prostě královnou unáhlených rozhodnutí! Kdyby alespoň své jednání nejprve probrala s dcerou. Je vůbec reálné, aby se vše stihlo připravit? Z pohledu Izzy určitě ne! Jenže se o to bude muset alespoň pokusit…

„Kde je vůle, tam je cesta.“

Izzy dobře ví, že není jednoduché udržet matku na uzdě. Nečekala však, že už po svém příjezdu najde v hradní kuchyni cizího muže, kterého Xanthe už stihla ubytovat v jednom z pokojů. A rovnou na tři měsíce! Ross Strathall navzdory nedbalému strništi vypadá jako filmová hvězda. Ve skutečnosti jde o spisovatele a profesora historie z Edinburské univerzity, který čerpá volno, aby mohl dopsat knihu. Hrad mu nabízí vytoužený klid a ticho, proto si pronajal jeden z pokojů. Je tichý, nenápadný, soběstačný, ale od ostatních si držuje odstup. Jenže Izzy zatím na hradě žádné hosty nechce! Zároveň si nemůže dovolit požádat ho, aby odjel. Platí štědrý pronájem, bez kterého se momentálně kvůli činům své matky neobejde. Nejprve Ross působí jako mrzout, ale postupně se ukáže, že umí podat pomocnou ruku. Možná by Izzy s jeho pomocí přece jen dokázala proměnit chátrající hrad v kouzelný hotel?

Příběhy z pera Julie Caplin jsou pohlazením po duši – a platí to i nyní. Opět jsem si čtení neskutečně užila a s chutí bych se sbalila a na Vánoce odjela právě do Skotska! Předpokládám, že tento efekt mají autorčina vyprávění na většinu čtenářů. Všechny její příběhy se nesou v podobném duchu, autorka stále pracuje se stejným konceptem. A protože Hrad ve Skotsku je již devátým dílem série, nejspíš vás už ničím nepřekvapí. Jde zkrátka o stejně krásné vyprávění jako v předchozích dílech.

I tentokrát se můžete těšit na romantickou zápletku – dva lidé se budou snažit najít si k sobě cestu. Od prvních stránek vám sice bude jasné, kteří hlavní hrdinové se do sebe nakonec zamilují, ale tak už to v knihách Julie Caplin zkrátka bývá. Mně průhledná zápletka od čtení rozhodně neodrazuje, protože mám ráda atmosféru, kterou autorka svým příběhům dokáže vdechnout. Což je hlavní důvod, proč se do nich pouštím. Věřím, že i vy během čtení zapomenete na každodenní starosti a budete si užívat každou napsanou stranu. Pobavíte se, dojmete a třeba i uvěříte ve šťastné konce.

Bonusem pro mnoho čtenářů jistě bude i fakt, že vyprávění se odehrává v předvánočním čase. Vánoce i u nás už klepou na dveře, takže se při čtení naladíte na vánoční atmosféru.

Hrad ve Skotsku patří k románům, od který byste neměli čekat žádné velké dějové zvraty a dramata. Hlavní hrdinové se soustředí na své životy a řeší maximálně vztahové patálie. Chcete-li však sáhnout po nějakém příběhu čistě na odreagování, do něhož se okamžitě začtete, budete spokojeni. A já jsem už teď zvědavá, kam nás autorka zavede příště!

Ukázka:

Matku asi zabije, co si proboha myslela? Nebyli připraveni na platící hosty, a už vůbec ne na takové, kteří si sami vaří. Tohle nebyla žádná zatracená mládežnická ubytovna, noclehárna nebo podnájem. Nejdřív bylo potřeba udělat strašně moc práce, ale v duchu si naplánovala, že – jakmile přijde na to, jak pracovat se sporákem – kuchyně bude jen její království, oddělené od zbytku domu. Místo oddechu, zejména od její matky. Zdálo se, že tenhle muž se tu zabydlel, a Izzy z toho vůbec neměla radost.
Měla ale hlad a přese všechno ty fazole voněly dobře. Zavětřila, prošla kolem něj, vzala si talíř a nandala si zbývající plátek toustu a zbytek fazolí z pánve. Ignorovala, že na ni zírá, posadila se naproti němu a pustila se do jídla. Tohle byla její kuchyň, nenechá se odsud vystrnadit.
„Poslužte si,“ pobídl ji s rozzuřeným pohledem na její talíř.
„Děkuji.“
„Nechtěla byste ještě jednu plechovku? Nakoupil jsem jich spoustu a můžu je strhnout z účtu, jestli chcete.“
Izzy s řinčením upustila vidličku na talíř. Bože. Takový trapas. Předpokládala, že ať už její matce zaplatil cokoli, zahrnovalo to přinejmenším jídlo. Byla Xanthe opravdu tak bezostyšná?

Hrad ve Skotsku – Julie Caplin. Praha: Cosmopolis, 2022.