Starý dům v sobě odjakživa skrýval lákavá tajemství

Staré domy a jejich tajemství nepřestávají jejich návštěvníky uchvacovat, a tak příběhy, které jsou věnované tomuto tématu, jsou stále mezi čtenáři velmi oblíbené. A když se takovýto nápad ještě spojí  s velkou mírou napětí nemůže vzejít nic jiného než dokonale mysteriozní kniha.

A právě takový je i příběh o malém Trevorovi v knize Záblesk světla.

Když bylo Gregorovi těsně před patnáctými narozeninami, vzal ho otec do starého rodinného sídla, jednak za účelem jeho prodání, ale také kvůli tomu, aby Trevor poznal své kořeny. Riddleovi totiž kdysi byli velmi významný rod a mezi lidmi znamenali pojem. A jejich monumentální sídlo to i teď, po tolika letech, dokazuje. Je sice omšelé, oprýskané a pořádný statik by ho rozhodně neschválil, ale stále je to rodinné sídlo, ke kterému mají předci malého Trevora vazby. Chlapec sám je sídlem naprosto uchvácen.

Ze začátku mu přijde zajímavý jen jeho zevnějšek, ale čím déle se zdržuje uvnitř starého sídla, tím více ho dům začne přitahovat jako magnet a on se snaží co nejvíce ho prozkoumat zjistit věci z jeho historie. Jedné věci se ale nemůže stále zbavit. A to pocitu, že se zde ukrývá nějaké velké tajemství. A jelikož je Trevor velmi chytré dítko, bude chtít tuto záhadu stůj co stůj vyřešit.

Na malého chlapce tedy čeká hned několik nelehkých úkolů, které si sám předsevzal: seznámit se s rodinou v ohromném sídle, přijít na kloub tomu, proč mu přijde dům tak tajemný, a ještě k tomu dát jeho rodinu opět dohromady, tak jako byli dřív – on, máma a táta všichni pohromadě. Jak tohle všechno může malý chlapec asi zvládnout? A s čím vším bude mít v domě Ridlleových Trevor tu čest?

„Vyprávím vám svůj příběh, protože přesně to musím.“

Záblesk světla je kniha, která vás na začátku jejího příběhu vtáhne a až do poslední stránky nepustí. Míchá se v ní humor, tajemno a dětská naivita, čímž vzniká pro čtenáře ojedinělá kombinace příběhu, na který bude ještě dlouho vzpomínat.

Díky velkým částem kapitol, které byly věnované popisu prostředí či pocitům, se můžeme do vypravěčovy role ještě více vcítit a vše si realističtěji představit a ponořit se tak víc do samotného příběhu. V knize po celou dobu panuje velmi zvláštní atmosféra, takže  budete kolikrát napjatě očekávat, když se už po dlouhém klidu něco zásadního odehraje – děj tak bude mít rychlý spád.

Trevor se nám na začátku představil jako již dospělý muž, ale samotným příběhem nás bude provázet jeho mladší, patnáctileté, já, což bylo příjemným zpestřením. Mladí vypravěči mají na spoustu věcí jiný náhled a v případě Trevora to byla taky mírná naivita, která je ovšem u kluků jeho věku zcela běžná.

Dále pak tu nebude nouze o nečekané zápletky a situace, kdy si budete na sto procent myslet, že znáte odpověď na otázku, která se vám honí hlavou, ale budete úplně vedle. Příběh rozhodně patří mez originální četbu, kterou uděláte radost každému milovníkovi napínavých a inteligentních knih. Gart Stein si bude po celou dobu zahrávat se čtenářovou myslí a připraví pro něho příběh, který z hlavy jen tak nedostane.

Ukázka:

„Prokletí. Když někdo zničí nějakou přírodní krásu – tak jako onen námořník, který zastřelil laskavého albatrosa, když jeho loď vyváděl z nebezpečných vod Antarktidy -, bude za to potrestaný. Prokletý. Tak mi to vyprávěla matka; otec přitom přikyvoval. Viníka i jeho rodinu přímo zaplaví trest, slýchal jsem, dokud dluh nebude vyrovnán.“

Záblesk světla – Garth Stein, Ikar, 2016.