Dnes bych vám ráda představila novinku od autorky Susan Wiggsové s názvem Knihkupectví ztrát a nálezů. Z titulu je zřejmé, že příběh se opět odehrává v prostředí spojeném s knihami. Za sebe mohu říct, že podobný typ románů teď patří mezi mé nejoblíbenější. A ani tento mě nezklamal.

Hlavní hrdinkou je Natalie Harperová, která momentálně zažívá jeden z největších pracovních úspěchů svého života. Pracuje jako manažerka ve vinařské firmě a chybí jen kousek k tomu, aby se jí podařilo uzavřít mnohamiliónový kontrakt. Natalie je ambiciózní žena, zodpovědná, náročná na sebe i na ostatní. Pracuje usilovně, je loajální k firmě a jejím cílem bylo vždy dosažení jistoty a stability (ve všech aspektech života). Jenže poslední dobou začíná svou práci nenávidět. Navíc kolem sebe nemá zrovna spolehlivé kolegy a neustále tak musí napravovat jejich selhání.

„Když budeš lidi pořád zachraňovat, nikdy se nenaučí řešit věci sami.“

Své dětství Natalie prožila s matkou a dědečkem a strávila ho především v knihkupectví, které matka s dědečkem založili. Knihy byly jejich celý svět. V obchodě pak pomáhala během svého studia na střední i vysoké škole. Všichni očekávali, že ho po dokončení studia převezme, ale ona si tenkrát zvolila jinou cestu.

„Když čteš knihu, nikdy nejsi sama. Kniha je mocná věc. Umí nás pokaždé vzít na celé minuty proč od všech starostí.“

Cesty osudu jsou však nevyzpytatelné a tak ji čeká několik těžkých zkoušek: v jeden den ztratí svou matku i svého přítele. Jedinou z milovaných osob, která ji v životě zůstala, je její téměř osmdesátiletý dědeček. Toho však čím dál více sužují zdravotní problémy: trpí demencí. Začíná ztrácet sám sebe. Je více než jasné, že nebude moci zůstat sám. Po smrti matky musí Natalie vyřešit spoustu záležitostí a zjišťuje, že knihkupectví se topí v dluzích – neuhrazené daně, opožděné splátky půjček… Navíc i samotná budova vyžaduje několik nutných oprav, které už tak špatnou finanční situaci ještě zhorší. Čím hlouběji se Natalie probírá matčinými záznamy, tím více nočních můr objevuje. A tak Natalie běhá od jedné katastrofy ke druhé. A vidí jediné řešení: bude muset obchod prodat. Věřte ale, že takhle jednoduché to nebude! Majitelkou totiž nebyla její matka, ale dědeček. A ten s prodejem nikdy souhlasit nebude. Celý dům je pro něj depozitářem viditelných i neviditelných pokladů a potřebuje v něm i nadále zůstat, aby se jeho mysl nemohla nikam definitivně zatoulat.

„Bál se, aby o své drahé vzpomínky nepřišel. Kdyby zapomněl, znamenalo by to, že jeho život nikdy neexistoval? Že nic neznamenal? “

A tak se bude muset Natalie rozhodnout, jaký směr její život nyní nabere. Mohla by ze dne na den opustit vše, čemu se v posledních letech věnovala? Svou stabilitu a jistoty, po kterých vždy toužila? Mohla by se vrátit do knihkupectví, ve kterém strávila své dětství? Čím dál více si uvědomuje, že se bojí žít svůj život. Už dávno ho prodala firmě, ve které pracuje, za velký plat. Prodala své vlastní štěstí. Čím dál více touží po vášni, vzrušení a svobodě… Najde v sobě tolik odvahy, aby se vrhla bez záchranné sítě do krachujícího podniku?

Jak jsem naznačila už v úvodu této recenze, mně se román opravdu líbil. Patří k těm rozsáhlejším, čeká vás téměř 400 stran příběhu. Musím sice uznat, že má pomalejší rozjezd (přece jen několik prvních desítek stran se točí okolo pohřbu a všeho, co je s takovou tragickou událostí spojeno), ale pak už se do popředí dostává právě knihkupectví a všechny problémy s ním spojené. A na to jsem čekala. Je to dojemný příběh, který vás chytí za srdce. Natalie udělá několik zásadních životních rozhodnutí a ukáže vám, co je v životě opravdu důležité. Nikdy totiž není pozdě na změnu! A v tom je největší přínos celého vyprávění. Nezapomene na svého stárnoucího dědečka, který potřebuje pomoc. Je to laskavý příběh a mohu ho přirovnat třeba ke knize Med v hlavě, marmeláda v srdci (obě knihy spojuje téma demence a obětavost hlavních hrdinů).

A ještě jednu věc tento příběh nabízí: tajemství. Bavilo mě sledovat, co nečekaného Natalie objeví. Starý dům, ve kterém se knihkupectví nachází, je totiž plný pokladů, o kterých neměla nejmenší tušení. Velký nález představují artefakty ukryté o celé generace dříve. A díky nim se Natalie s dědečkem dozví mnohem více i o své vlastní rodině!

„Tenhle dům byl studnicí skrytých životů – duchů s tajemstvími čekajícími na odhalení.“

Všechny hlavní postavy jsem si oblíbila a prožila s nimi pár velmi příjemných letních večerů. A samozřejmě mám dobrou zprávu i pro všechny romantické duše: dočkáte se i romantiky! Pokud máte rádi příběhy z knižního prostředí, ve kterých musí hlavní hrdinové překonávat překážky a řešit dramatická životní rozhodnutí, je Knihkupectví ztrát a nálezů tím pravým příběhem i pro vás.

Ukázka:

„Vy ten obchod nemůžete prodat,“ řekla právnička. „Ani budovu, ani podnik nebo jeho aktiva.“

Natalii se sevřel žaludek, když přes stůl hleděla na právničku Helenu Hartovou. Ta byla jediná, kterou se Natalii podařilo sehnat přes internet a která byla ochotná pracovat, aniž by předem žádala obrovskou zálohu. „Nechápu,“ odpověděla.

„Není to vaše, abyste to mohla prodat.“

„To je… to nedává smysl. Podle závěti, kterou jsem našla v jejích složkách, mi všechno odkázala.“

„To je pravda,“ řekla právnička, „a dokument, který jste mi ukázala, je určitě platný. Jste jediná oprávněná dědička. Nerada to říkám, ale na základě poskytnutých záznamů vám vaše matka zanechala pouze osobní věci… a svůj dluh. Dluh zemřelých se může kompenzovat z jejich majetku. Za předpokladu, že má nějakou hodnotu. Ale vy osobně nejste za splacení dluhu zodpovědná.“

Natalii se sevřel žaludek ještě víc. Zničující dluh zahrnoval nezaplacené daně a účty, ignorované upomínky, děsivou a brzy splatnou půjčku. Matka si půjčila od soukromé věřitelské firmy s horentními úroky. „Jsem si toho dluhu vědoma. Měli jsme nějaké velké léčebné výdaje za dědečka. Provozní výdaje obchodu jsou také vysoké. Moje matka nebyla špatný člověk,“ řekla právničce. „Prostě se nesoustředila na podrobnosti účetnictví. Ale hmotný majetek, inventář knihkupectví, samotná budova -“

„To všechno nepatřilo vaší matce. Jediným majitelem je váš dědeček Andrew Harper.“

Natalie v tichosti vstřebávala novou informaci. „To jsem nevěděla. Nikdy mě nenapadlo, že… tedy vždycky jsem měla za to, že matka je majitelkou knihkupectví, pokud ne celé budovy.“

Slečna Hartová zavrtěla hlavou. „Nebyla ani spolumajitelkou. Z prostudovaných záznamů vím, že nikdy neměli formální smlouvu o partnerství. Váš dědeček je jediný majitel toho všeho.“

Knihkupectví ztrát a nálezů – Susan Wiggsová. GRADA Publishing, a. s. (Metafora), 2021. 

logo