Znáte americkou autorku Taylor Jenkins Reid? Pokud sledujete její tvorbu, určitě víte, že srdce (nejen českých) čtenářů si získala především knihami Sedm manželů Evelyn Hugo či Daisy Jones & The Six. Já určitě doporučuji i romány Bez tebe napořád a Možná v jiném životě. Zkrátka troufnu si tvrdit, že ať sáhnete po jakémkoli jejím příběhu, neuděláte chybu. A pustit se můžete třeba i do jejího nejnovějšího vyprávění, které právě vyšlo pod názvem Atmosféra.

Pokud se v knižním světě orientujete, jistě víte, že Atmosféra patří k nejočekávanějším titulů tohoto roku. Také vás zajímá, jaká témata autorka zvolila? A jaké osudy svým hlavním hrdinům vložila do vínku? Nebojte se, vše se dozvíte!

Taylor Jenkins Reid vás zavede do 80. let 20. století, kdy se ženy ve Spojených státech mohly jako astronautky přihlásit do vesmírného programu NASA. Hlavní hrdinka Joan Goodwinová je sice se svým životem profesorky fyziky a astronomie na univerzitě vcelku spokojená, ale jedinečné nabídce nedokáže odolat! Rozhodne se splnit si svůj sen: třeba by se právě ona mohla vydat do vesmíru? A přiblížit se tak tomu, co vždy bylo její vášní? Mohu vám prozradit, že Joan se skutečně ocitne mezi těmi, kteří se zúčastní výcviku ve vesmírném středisku. Všichni mají stejný cíl: touží po uznání, ale zároveň se bojí selhání. I přes všechny obavy se ovšem co nejlépe snaží připravit na vesmírnou misi. Joan i ostatní kandidáti vynakládají výjimečné úsilí. Samozřejmě se všichni seznamují a poznávají – musí zvládnout fungovat jako jeden tým. A jak bývá zvykem: i naší hlavní hrdince Joaně někteří z  kolegů přirostou k srdci více, jiní méně. Její sympatie si získá především Vanessa – letecká inženýrka, která umí opravit jakýkoli motor a pilotovat jakýkoli stroj. A pak to přijde: samotná vesmírná mise, která (nejen) Joaně zcela změní život!

Čím jsou příběhy napsané touto autorkou tak jedinečné? V první řadě: bravurním vykreslením postav a mezilidských vztahů. Díky tomu z jejích knih doslova prýští emoce. Což se odrazí i na vašem prožitku ze čtení. Taylor Jenkins Reid líčí osudy hrdinů tak, že se čtenářů dotýkají. Vše následně umocňuje i poutavý styl vyprávění: stačí pár stran a jste vtaženi do děje. A jednoduše potřebujete vědět, jak to s vašimi oblíbenými hrdiny dopadne. A pokud se ptáte, čím vás osloví autorčina novinka, tak odpověď je jednoduchá: jen málokoho nechá osud hlavních hrdinek chladným. Téma, kterému se autorka věnuje, je v mnoha ohledech zcela reálné: ženy (na rozdíl od mužů) si své místo musí často vydobýt. A i když se jim pomalu otevírají dveře tam, kam dříve téměř nemohly vkročit, ke skutečné rovnoprávnosti stejně nedochází… Zejména pokud ženy touží po netradičních rolích. Bojují s předsudky, přesto však boj za splněný sen nevzdávají.

Autorka se nevyhýbá ani dalším důležitým tématům, mezi které v tomto případě určitě patří třeba boj s panickými atakami či snaha o přijetí smrti blízkého člověka. Taylor Jenkins Reid tak ukazuje, že každý má něco, s čím se učí pracovat a žít. A právě tím své vyprávění čtenářům zase o něco přibližuje.

Máte obavy, že vás prostředí NASA nezaujme? Pak mám pro vás jedinou radu: přestaňte nad tím přemýšlet a pusťte se do čtení. Ani mě obory jako fyzika či astronomie mnoho neříkají, ale naopak se mi prostředí, v němž se příběh odehrává, moc líbilo. Jsem přesvědčená, že právě díky němu román nezapadne mezi ostatní. Je totiž něčím výjimečný, něčím, co ve většině dalších románů nenajdete. Navíc vše působilo velmi autenticky, i když přiznávám, že jsem si vědecké a technické záležitosti neověřovala. Za mými pozitivními dojmy však stojí i autorčina skvělá schopnost vykreslit ženské hrdinky v netradičních a náročných situacích.

Užijte si i vy příběh, ve kterém hrají důležitou roli ženy, ve kterém nechybí všední i nevšední dramata, napětí a samozřejmě ani pozvolna se rozvíjející romantická linka a který je zasazený do tak atraktivního prostředí.

Ukázka:

Být astronautem neznamená jen dostat se tam nahoru. Jde o to být členem týmu, který posádku nahoru dostane.
Navíc Joan už tam byla. Doma na nočním stolku má onen nepolapitelný talisman, po kterém touží každý astronaut: zlatý odznak. Důkaz, že je jednou z mála vyvolených, kteří kdy opustili tuto planetu.
Viděla ze vzdálenosti přes tři sta kilometrů velkolepou třpytivou modř sedmi oceánů. Blankytnou modř? Kobaltovou? Ultramarínovou? Neexistuje odstín, který by byl natolik věrný, že by ji dostatečně vystihl. Devadesát devět celých devět procent lidských bytostí, které kdy žily, takovou modř nikdy nevidělo. A ona ano.
Ale teď je doma, oběma nohama na pevné zemi, a čeká ji práce.
Takže když Joan toho rána vchází do budovy řídicího střediska s černou kávou v ruce, je klidná. Necítí úzkost, nebojí se, nemá zlomené srdce.
To všechno přijde později.

Atmosféra – Taylor Jenkins Reid. Praha: Metafora, 2025.

logo