Jediná přeživší

„Zůstala jen ona. Všichni ostatní jsou mrtví. Je poslední, kdo zůstal naživu.”

Poslední dívka je nový thriller od Riley Sager. Pod tímto pojmem si můžete představit někoho, kým byste se určitě nikdy nechtěli stát. Jde totiž o dívku, která jako jediná přežila nějaký masakr, během nějž vyhaslo několik lidských životů. Dívka, která prožila něco, co by normální člověk nikdy nechtěl zažít. Dívka, které přišla o své přátelé, známé či blízké. A zároveň dostala šanci žít.

„Nemůžeš změnit, co se stalo. Jediné, co můžeš, je ovládnout svůj přístup k tomu.”

A právě na této tématice je kniha postavena. Hlavní hrdinka Quincy Carpenterová je přesně takovou dívkou. Už uplynulo několik let od doby, kdy se s partou z vysoké školy vydala slavit narozeniny na chatu Pine Cottage. Ta se nachází na odlehlejším místě v lese, nedaleko ní tenkrát byla psychiatrická léčebna. Takže už toto prostředí je tajemné a temné. Quincy tehdy rozhodně netušila, jak moc osudnou se oslava stane. K něčemu došlo. Něco se stalo. A teď jsou všichni mrtví. Jenom Quincy stále žije. Její poranění nebyla tak závažná jako poranění přátel. Samozřejmě šlo o událost, jež neunikla pozornosti novinářů. A vlastně neuniká ani nyní. Quincy dostala nálepku: stala se Poslední dívkou. Určitě si dokážete představit, že vůbec není jednoduché vyrovnat se s tím, co prožila. Je plná emocí, v noci ji děsí noční můry, trpí pocitem viny a její smutek je nekonečný. Cítí chmurnou samotu. Nechce být už navždy spojována s nejhorším okamžikem svého života, nechce být věčnou obětí. Její pověst ji však předchází. Lidé ji poznávají a vědí, kdo je a čím si prošla.

„Bojovat s tiskem je marné. Tisk vždy vyhrává.”

Quincy navíc trpí syndromem potlačené paměti. To znamená, že si nedokáže vzpomenout na všechno, k čemu došlo. Pro její křehkou paměť bylo to, čeho se stala svědkem, příliš strašné. Ví, CO se stalo v lesní chatě, ale nepamatuje si, JAK přesně se to stalo. A tohle je ten správný okamžik pro čtenáře, aby rozvinul svou vlastní fantazii. Určitě nejsem jediná, koho napadne, zda do všeho Quincy nebyla zamotaná mnohem víc… Proč přežila právě ona?

„Zabývat se detaily má jednu vadu – mohou odvádět pozornost. Přidejte toho příliš mnoho a skryjte tak skutečnou pravdu o situaci.”

Quincy bohužel není jedinou osobou, která přežila masakr, ve kterém přišla spousta jiných lidí o život. Podobně na tom je Lisa nebo Samantha. Všechny tyto ženy představují Poslední dívky a mají proto hodně společného. Zajímavé je to, že se všechny tři ještě nikdy nepotkaly. Samantha zmizela z povrchu zemského – všichni si myslí, že se prostě jenom skrývá před svou minulostí. Lisa a Quincy se snaží dál žít normální život. Tyto dvě dívky spolu jsou i ve spojení a vzájemně se podporují. Spouštěčem veškerého dění je v tomto příběhu smrt jedné z nich. Quincy se totiž dozví o smrti Lisy. Byla nalezena mrtvá ve vaně. Ačkoli vše vypadá na sebevraždu, časem se ukáže, že tomu tak není a že existuje nějaký viník. Někdo, komu Lisa překážela. Proč? A co to znamená pro Samanthu a Quincy? Mohou být v ohrožení i ony? Jak se změní jejich život?

 „Teď toho o tobě vím příliš mnoho. Víc než si myslíš.”

Tento thriller má klasické dějové orámování, kdy je nejprve popsána situace, ve které se hlavní hrdinka ocitá těsně před smrtí. Cílem samozřejmě není nic jiného, než navnadit čtenáře. Mně osobně tohle nestačí, první kapitola mě málokdy přesvědčí o tom, že příběh bude stát za to. Potřebuji víc, další vývoj. Následně je předloženo postupné vysvětlení toho, jak se hlavní postava do takové situace vůbec dostala. Tyto kapitoly s vysvětlením z minulosti se střídají s kapitolami ohledně přítomnosti, které dokonale zamotají celým dějem. A to už mě o kvalitě díla přesvědčit dokáže. Odtajnění podstatného okamžiku, který všechno vysvětluje, je však odloženo až na samotný závěr. A přiznám se, že to už jsem byla zvědavá a napnutá, co se vlastně tenkrát odehrálo a kdo je v tom namočený, protože možných scénářů jsem v hlavě měla víc (a několikrát jsem byla svedena na scestí). Vyvrcholení mě nezklamalo, byla to jízda se skvělou gradací.

Poslední dívka je čtivá, poutavá a dobře napsaná. Postavy jsou zajímavé a bavilo mě odhalovat jejich charaktery, které rozhodně nebyly jednoznačné a průhledné. Myslím, že se bude líbit fanouškům thrillerů, kteří na jednu stranu očekávají tak trochu klasiku – ovšem se slibnou jiskrou navíc.

Ukázka:

Ale to, co se stalo nám, nebyl film. Byl to skutečný život. Náš život. Krev nebyla umělá. Nože byly ocelové a děsivě ostré. A ti, kdo zemřeli, si to rozhodně nezasloužili.

Nevím, kde byla poprvé použita přezdívka Poslední dívka k popisu Lisy Milnerové. Možná v novinách na Středozápadě. Blízko místa, kde bydlela. Nějaký novinář se tam pokusil být kreativní a konečným výsledkem byla přezdívka. Rozšířila se jen proto, že byla náhodou dost morbidní na to, aby ji přijal internet. Všechna média usilující o pozornost po tom všem hned skočila. Nechtěla zmeškat trend. Nejprve bulvární tisk, pak noviny a nakonec časopisy. 

Během několika dnů byla proměna úplná. Lisa Milnerová už nebyla jen osoba, která přežila krveprolití. Stala se přímo postavou z hororového filmu Poslední dívka.

O čtyři roky později se to znovu stalo u Samanthy Boydové a za dalších osm let u mě. Přestože se v průběhu let vyskytly další vícečetné vraždy, žádná nezískala v zemi takovou pozornost jako ty naše. Z nějakého důvodu jsme byly ty šťastné dívky, které přežily, zatímco ostatním se to nepodařilo. Hezká děvčata zalitá krví. Jednali s námi jako s něčím vzácným a exotickým. Jako s krásným ptákem, který roztáhne svá pestrá křídla jen jednou za deset let. Nebo s tím květem, co páchne jako hnijící maso, kdykoli se rozhodne kvést. 

Poslední dívka – Riley Sager. Omega, 2017.