23114739_10204036389426944_1647084873_nPokud čtete mé recenze, možná o mně víte, že mám moc ráda knihy, které čerpají náměty ze samotného života. A proto pro mě Láska, jídlo a faux pas: Jak vytvořit francouzskou rodinu od Samanthy Vérantové byla jednoduše trefa do černého! Autorčin životní příběh jsem si moc užívala.

„Když se vám svět od základů změní, rodina a přátelé začnou znamenat mnohem víc.”

Hlavní hrdinkou románu je tedy samotná autorka a pak především její manžel Jean-Luc. Příběh, který tyto dvě postavy spojuje, je úplně pohádkový. Samantha ho totiž poprvé potkala, když trávila několik dní ve Francii na výletě se svou kamarádkou. Tehdy s ním strávila pouhých pár hodin. Po dvaceti letech se opět setkali (po výměně několika e-mailů a telefonních rozhovorů, ve kterých si domluvili schůzku) a zjistili, že je k sobě stále něco přitahuje. Byla to prostě láska na první pohled, která naštěstí dostala druhou šanci.

„Nenechte se zadržet strachem, nejistotou nebo lítostí. Vrhněte se do toho.”

Sama autorka o svém díle píše, že se jedná o pravdivý příběh o tom, co se stane, když se Američanka provdá za Francouze a společně se vrhnou do nového života v jihozápadní Francii. Je skvělé, že žádná z postav není vymyšlená. O Francouzích se říká, že vedou bezstarostný způsob života. Možná je to pravda, ale naše hlavní hrdinka je přece jenom Američanka, takže si na svůj nový život ve Francii musí nejprve zvyknout. Musí se vypořádat s řadou kulturních rozdílů a hlavně s odlišným jazykem – kvůli tomu se ji nevyhnou různá jazyková faux pas. Věřte mi, že u některých se opravdu pobavíte. Dále se dostává do nové rodiny a stává se nevlastní matkou dvou puberťáků. Všichni tušíte, že to s nimi nejspíš nebude úplně jednoduché a pro Samanthu bude náročné naučit se „hrát” svou novou životní roli. Naštěstí získala milujícího manžela, který je jí velkou oporou. Určitě jí budete stejně jako já fandit, aby se jí podařilo vytvořit spokojenou rodinu. Více či méně úspěšně pak prochází různými životními fázemi a pere se se svými emocemi. Věřte, že zejména začátek pro ni nebude jednoduchý. To však není všechno, osud ji i později nadělí několik ran. Co myslíte, dokáže si ve Francii splnit své sny?

„Když se odvážíme jít za hlasem svého srdce, to riziko za to stojí. ”

Víte, co je na knize vůbec nejlepší? Příběh Samanthy není jenom o těch nejkrásnějších chvílích v životě. Naopak obsahuje i řadu krkolomných pádů a situací, se kterými se není lehké vyrovnat. Přesto je však optimistický. Naplní vás ohromnou chutí do života a ukáže vám, že je třeba vážit si všeho, co v životě máte. A nikoli tesknit po tom, co nikdy nebudete mít. Má v sobě důležité poslání.

„Zaměřte se na drobnosti, které vám dělají radost, i když přijdou těžké chvíle. Nakonec se všechno vyřeší. Sny se mění. I lidé se mohou změnit. Milujte víc, žijte intenzivněji a nenechte si namluvit, že něco není možné. Nebojte se jít za svým srdcem. A hlavně si věřte. Šťastná rodina vznikne, pokud jsou všichni její členové šťastní.”

Nemohu zapomenout ani na malebnou obálku, na které určitě nepřehlédnete francouzskou dominantu. Ano, hlavním místem, kde se celý děj odehrává, je Francie. Atmosféra, která z této obálky sálá, je dokonale kompatibilní se samotným příběhem. Věřte mi, že tato kniha skvěle ozdobí vaši knihovnu (v té mojí už má čestné místo). Snažím se nesoudit knihy podle obálky, ale tahle je krásný uvnitř i zvenku.

Líbí se mi originální rozvržení knihy do pěti částí, které zároveň představují hlavní ingredience pro vytvoření spokojené rodiny: komunikace, přátelství, dobrodružství, vášeň a samozřejmě láska. Myslím, že tohle autorka skutečně skvěle vystihla. Bonusem pro čtenáře je to, že za každou částí najdete několik autorčiných receptů na skvělá jídla. Sama jsem už dokonce stihla vyzkoušet polévku z pečené dýně (zaujalo mě, že v tomto receptu je např. i skořice, takže jsem byla zvědavá, jaké to bude). Chystám se vyzkoušet i další recepty, láká mě např. krémová balzamiková vinaigrette, Elvířin jogurtový koláč nebo čokoládový dortík s tekutou čokoládou uvnitř.

Není téměř nic, co bych knize mohla vytknout. Snad jenom to, že mě trochu rušily francouzské fráze – francouzštinu totiž neovládám. Na druhou stranu vše je ihned přeloženo, takže mi naštěstí nic neuniklo.

Lásku, jídlo a faux pas mohu doporučit všem, kteří mají rádi příběhy ze života. A také těm, kteří potřebují v životě něco pozitivního. Tato kniha vám vlije novou energii do žil. Všechno má svůj smysl, jen se nesmíte bát trochu riskovat.

Ukázka:

S dvacetiletým zpožděním jsem se rozhodla Jeanu-Lukovi omluvit. Ale nemohla jsem mu poslat mail je tak z ničeho nic. Co když už na mě zapomněl? Abych mu osvěžila vzpomínky, napsala jsem 7. května 2009 první ze sedmi blogů věnovaných líčení těch čtyřiadvaceti hodin, které jsme tehdy spolu strávili. Potom jsem 10. května poslala Jeanu-Lukovi odkaz na svůj blog společně s velice opožděným dopisem. Za pár dní mi odpověděl. Napsal mi, že trpěl „nádražním syndromem”. Během tří měsíců jsme si napsala přes dvě stovky mailů. Brzy jsme přešli na telefonní hovory.

Neuvědomila jsem si, jak mi upřímná omluva může změnit život… k lepšímu. V srpnu 2009 jsem se odvážila jít za hlasem svého srdce a odletěla jsem do Francie, abych se s ním setkala. Pouto mezi námi se okamžitě obnovilo, stejně jako když jsme se v roce 1989 setkali poprvé. 

Život a láska byly opravdu plné dobrodružství. Tak ať to dobrodružství začne.

Láska, jídlo a faux pas: Jak vytvořit francouzskou rodinu – Samantha Vérantová. Jota, 2017.