Pokud jtemni_muziste unaveni detektivkami a thrillery, ve kterých je hlavním hrdinou detektiv závislý na alkoholu, mám pro vás tip na novinku nakladatelství Omega, která by se vám mohla líbit. Hlavním hrdinou je zde totiž muž zcela odlišného ražení. A někteří se s ním už možná dokonce znáte, protože jde o druhý díl série s Nielsem Oxenem nazvaný Temní muži, jehož autorem je Jens Henrik Jensen.

První díl s názvem Oběšení psi vyšel minulý rok. Rozhodně vám doporučuji začít právě tím, protože na sebe oba navazují. Stručně řečeno: události, které se odehrají v knize Temní muži, mají kořeny v případu s Oběšenými psy. Pokud se rovnou vrhnete na Temné muže, bude vám začátek připadat zmatený a absolutně nebudete vědět, kdo je kdo. Pokud však i tak vydržíte a knihu neodložíte, do příběhu se postupně začtete a nakonec získáte i cenné informace vztahující se k prvnímu případu Oběšených psů. To vám sice zajistí orientaci v tom, co se vlastně všechno stalo, ale pokud se vám tato série bude líbit, tak se zbytečně připravíte o čtenářské zážitky spojené s prvním dílem.

Už jste určitě pochopili, že hlavní hrdina nese jméno Niels Oxen. A právě v něm spočívá genialita této série. Já si totiž nevzpomínám na žádného podobného člověka, který by v knize měl obdobnou roli. Když to velmi přeženu, tak mi svými schopnostmi trochu připomínal Supermana. Jeho schopnosti však byly získané tvrdým výcvikem a životem v tvrdých podmínkách. Stal se elitním vojákem. Jde o čtyřiačtyřicetiletého vysoce vyznamenaného válečného veterána s posttraumatickou stresovou poruchou, který se dostal do situace, do níž by se nikdo z nás dostat nechtěl. A myslím, že mohu říct, že to zcela nebylo jeho vlastní vinou. Ačkoli tenkrát hrála velkou roli také jeho zvědavost.

„Celý příběh s oběšenými psy mu zničil jeho prostý život, stejně jako když granát rozmetá své okolí. Teď byly jednotlivé dílky poskládány jinak než dřív.”

Poté, co se případ Oběšených psů jakž takž objasnil (vše rozhodně nebylo vyřešeno, stále existuje řada kompromitujících materiálů, které jsou pro některé trnem v oku), dal se Niels Oxen na útěk. Po bezcílném bloumání se jednoho dne probudil v kupce slámy u starého majitele rybí farmy přezdívaného Ryba. Pomohl mu v nouzi nejvyšší, vlastně mu zachránil život, proto mu Ryba nabídl bydlení a stravu za to, že bude na farmě jeho pomocnou silou. Niels rád přijal, rybí farma se stala jeho útočištěm. Samozřejmě zatajil svou skutečnou identitu. I když se může zdát, že je vše v pořádku a nehrozí mu žádné nebezpečí, nepolevil ve své ostražitosti. Je to totiž muž, který je vždy o krok napřed před svými protivníky. A je přesvědčený, že existuje spoustu lidí, kteří by ho rádi našli. Proto po sobě zametá stopy. Vše musí působit tak, jako by se po něm slehla zem.

„Čas byl vždy faktorem, jenž člověk musel respektovat. Trpělivost byla ctností. Trpělivost mohla znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.”

Niels se obává jedné věci: nevyřízených účtů s Dánským dvorem. Jde o jeden z důležitých dánských spolků s politickými konexemi, který má kořeny už ve středověku. Možná se vám (stejně jako mě) bude chvílemi zdát, že Niels je opravdu neskutečně paranoidní. Některé záležitosti, které prováděl, byly za hranicemi mého chápání. Jenže on moc dobře věděl, co a hlavně proč dělá. Je zvyklý být na útěku. Je zvyklý mít vždy připravený náhradní plán. Prostě se chová tak, aby se udržel naživu. Postupně do sebe vše zapadne a sami se můžete přesvědčit o tom, že je opravdu těžké zastihnout ho překvapeného a nepřipraveného. Jeho protivníci jsou však tvrdí a dobře vycvičení jako on sám. Možná, že tentokrát ho dostanou?

„Pravidlo číslo jedna: nikdy nikomu nevěř.”

Temní muži patří ke knihám, které nejsou ochuzeny o nečekané zvraty. Sice jsem u nich neseděla plná strachu a obav, jako u některých jiných, jež jsem v poslední době přečetla, ale rozhodně jsem byla zvědavá, co bude následovat. Hlavně ve chvíli, kdy došlo k uzavření vratkých spojenectví a kdy se ukázalo, že ne všichni, kteří působili jako mrtví, skutečně mrtví byli. Celý příběh je opředený tajemnou a ponurou atmosférou, kterou rovněž dotváří samotná situace, ve které se Niels Oxen nachází: je na útěku. Hlavního hrdinu jsem si oblíbila a přála jsem si, aby jeho útěk brzy skončil a on mohl zase vést normální život. Vzhledem k tomu, co vše prožívá, to však nejspíš nikdy nebude možné.

Ukázka:

Osmnáctého bylo datum, kdy byl v plné pohotovosti. Osmnáctého znamenalo rozdíl mezi životem a smrtí. Právě osmnáctého každého měsíce se nalogoval na server, který, pokud si to pamatoval správně, se nacházel na tak exotickém místě jako Singapur. Postup byl jednoduchý: ve třech malých polích měl zakliknout křížek, odhlásit se a čekat na dalšího osmnáctého.

Kdyby zapomněl křížky zaškrtnout nebo mu v tom bylo zabráněno, rozpoutala by se lavina násilných událostí. Dánsko by během několika málo hodin získalo nového ministra spravedlnosti. A ve stejném okamžiku by ve velkém stylu začal hon i na něho. Hon, který by skončil až jeho smrtí.

Byl úplně probraný. Věděl, co se s blížícím osmnáctým stane. Poslední rok jeho života bude nevyhnutelně přetočen na začátek. Film se zase přehraje, ať proti tomu bojoval, jak chtěl.

Temní muži – Jens Henrik Jensen. Omega, 2017.