Hon za pokladem

Prázdniny jsou tady: pěkné počasí a více volného času přímo vybízejí ke čtení. A já dnes přináším tip na knihu (nejen) pro dospívající čtenáře. Nakladatelství Fragment vydalo román Láska na plný plyn, který napsala Jenny L. Howe.

Hlavní hrdinka Lia Baker patří mezi stovku vyvolených, kteří byli vybráni k účasti na honu za pokladem v zábavním parku Fableland. Hon se koná v rámci oslav padesáti let, které právě uplynuly od jeho založení. Lia dostala možnost bojovat o vysokou finanční odměnu a doživotní volný vstup do zmíněného světově proslulého rezortu. Takovou příležitost si samozřejmě nemůže nechat ujít! Navíc těsně před začátkem doslěláckého života… Na rozdíl od kamarádek totiž nenastupuje na vysokou školu, ale vrhá se do pracovního života – její rodina vlastní obchod s nábytkem, ve kterém bude vypomáhat. Nejprve si ale užije šest dní svobody bez rodičů, během kterých se pokusí vypořádat s řadou obtížných úkolů – s cílem získat vysněnou výhru. Vysoká finanční odměna pro ni znamená šanci, jak svůj další osud změnit… Nechce totiž jít cestou, kterou pro ni zvolili rodiče! Má své vlastní sny…

„To, že jsem se do té soutěže dostala, byl osud. Malé fablelandské kouzlo, které mi vtrhlo do života právě ve chvíli, kdy jsem to nejvíc potřebovala.“

Jenže Lia samozřejmě není jediná, kdo se pokouší vyhrát. Mezi její konkurenty patří třeba Mason – kluk, kterého Lia nemůže dostat z hlavy. Ale ona se přece musí soustředit na úkoly a výhru!

„To poslední, co teď potřebuju, je nějaký prázdninový románek. Nemůžu si dovolit, aby mě cokoli rozptylovalo od téhle soutěže.“

Nebo by naopak měla s Masonem spolupracovat? Oba by pak měli vyšší šanci, že v soutěži uspějí. Ale co když se společnými silami skutečně dostanou až do posledního kola soutěže? Vyhrát může jen jeden…

„Pokud aspoň jeden z těch dalších devadesáti devíti soutěžících, kteří se potulují po tomhle parku, nebude nějakou dobu mým protivníkem, je to pro mě výhoda.“

Co se mi na příběhu líbílo nejvíce? Námět! Hon za pokladem, překonávání vlastních limitů a touha získat odměnu, aby si člověk mohl splnit vlastní sen. Autorka mě okamžitě vtáhla do děje a já jsem byla zvědavá, jak se hrdinové poperou s výzvami, jenž je čekaly. Nutno podotknout, že Lia neměla úplně nejvýhodnější pozici – nikdy totiž v žádném z Fablelandských parků nebyla.  Informace o nich – na rozdíl od jiných soutěžících, kteří park navštěvují i několikrát ročně – získávala jen díky vlastnímu výzkumu spočívajícím v urputném vyhledávání na internetu a v procházení různých materiálů (mapek, plánků atd.). Na druhou stranu málokdo přijel tak připravený jako ona. Možná na praktických zkušenostech zase tolik nezáleží?

„I mizivá šance je šance.“ 

Hned na začátku knihy najdete autorčino upozornění na zásadní témata, která se v knize objevují. Především jde o fatfobii (společenská předpojatost k lidem s nadváhou, strach z tloušťky – respektive z tělesné nedokonalosti) a také o úzkostné poruchy (trápí maminku hlavní hrdinky). Teď se vám možná zdá, že půjde o depresivní vyprávění, od kterého byste raději měli dát ruce pryč. Nebojte, tak tomu opravdu není! Já osobně si varování vážím, ale v románu opravdu není vše tak černé, jak se z pár vět může zdát. A třeba mě autorka potěšila tím, jakou hlavní hrdinku stvořila. Lia je úplně normální holka! A co na tom, že se nepyšní mírami 90-60-90? Společnost bohužel dává mladým dívkám jasný vzkaz: štíhlost (mnohdy ovšem spíše nezdravá hubenost až vychrtlost) je trendy! Jenže není… Samozřejmě ani nadváha není v pořádku, ale mnohdy se za tlustá považují děvčata, která mají naprosto normální postavu. A co je ve vztahu ke svému tělu nejdůležitější? Cítit se v něm dobře! Na konkrétním čísle na váze či na velikosti oblečení zase až tolik nezáleží… A hlavně: tato čísla opravdu nic nevypovídají o daném člověku a jeho charakteru. Nikdo by se kvůli své váze neměl cítit jako vyvrhel.

Primárně je kniha určena dospívajícím, ale myslím, že může potěšit i starší čtenáře. Díky tématům, kterým se autorka věnuje, by mohla mezi ostatními příběhy ze žánru Young Adult vyčnívat. Navíc románů odehrávajících se v zábavních parcích zatím na knižních pultech moc není!

Ukázka: 

„Měla bych se postavit do fronty, jestli ten let chci stihnout,“ řeknu rodičům.
Máma se podívá na moje žabky. „Kde máš ponožky?“
„V tašce.“
„Lio, vyzvou tě, aby sis zula boty,“ vyrazí ze sebe pisklavě, což je jasný signál, že začíná panikařit. Stáhnou se jí tváře, jak je nasává dovnitř mezi zuby, a není pochyb o tom, že si v hlavě dělá seznamy těch nejhorších scénářů, co by se mohlo stát, pokud na letišti budu bosá.
Zastrčím ruku do příruční tašky a zalovím v ní po sbalených kotníkových ponožkách. „Tady, podívej.“ Pohazuju si s nimi v ruce, jako bych žonglovala. „Nasadím si je, až budu na začátku fronty.“
Ze rtů se jí vydere hluboký povzdech.
Proto jsem jí o těch penězích ještě neřekla. Nevím, jak by se vyrovnala s možností toho, že bych se odstěhovala. Tahle bomba ale spadne až po mé výhře. Zatím je s radostí nechám při tom, že hlavní cena je hromada suvenýrů a speciálních dárků. Naštěstí ani jeden z nich pořádně nerozumí tomu, jak fungují fanouškovská fóra, na která chodím, aby si to mohli ověřit.
Chytnu mámu za ruce. „Všechno bude v pořádku, mami. Jen šest dní a pak budu zpátky doma.“
Máma se usměje. „Užij si to tam.“ Vím, že to myslí vážně, ale oči má vystrašené tak, jako by jí někdo držel nůž pod krkem a nutil ji to říct.
Dám jí pusu na tvář, obejmu tátu a vydám se na konec fronty. Rodiče o pár kroků ustoupí a mávají mi, dokud nezmizím v davu.
Smích, štěbetání a rachot rentgenových pásů mě postrkují vpřed. Zhluboka se nadechnu a vzduchem vyplním hrudník.
Poprvé po několika týdnech mám pocit, že můžu dýchat.

Láska na plný plyn – Jenny L. Howe. Praha: Fragment, 2026.