Nemožná volba, nezrušitelný slib a tři generace tajemství – na vše se můžete těšit v románu Smaragdové srdce od britské spisovatelky Helen Frippové.

Autorka vystudovala francouzštinu a tvůrčí psaní na Bath Sta University. Několik let pracovala v Paříži, s rodinou žila v rybářské vesnici na jihozápadě Francie a jako dítě strávila ve Francii mnoho šťastných letních prázdnin, proto právě tam často zasazuje děj svých knih. Profesionálně se psaní začala věnovat až po čtyřicítce, kdy se zaměřila na příběhy emancipovaných úspěšných žen v dějinách. Do češtiny už byl přeložen její román Bublinky štěstí o vzniku slavné značky šampaňského Veuve Clicquot. Již míněný příběh Smaragdové srdce je v pořadí její čtvrtou knihou.

Vyprávění začíná scénou, která většinu lidí chytí za srdce. Autorka vás přenese do 40. let: v nejlepším apartmánu v Ritzu se před nacisty ukrývá Camille se svými čtyřletými dcerkami – dvojčaty. Jenže ochránit je nedokáže: Němci je najdou a jsou připraveni odvézt je do Německa, kde budou umístěny do domova Lebensborn v Lamorlaye. A pokud budou mít štěstí, adoptuje je slušná rodina SS.

„Rozkaz samotného Heinricha Himmlera. Vše je oficiální, takže se nebojte, madam, bude to zdokumentováno a bude o ně dobře postaráno. Říše je vychová mnohem lépe, než by to zvládla osamělá francouzská matka.“

Camille své dcerky brání jako lvice – nakonec se jí s pomocí rodinné přítelkyně Coco Chanel podaří s německým důstojníkem vyjednat dohodu. Výměnou za drahocenný šperk odvede jen jednu z holčiček, druhou ponechá s matkou. Je to výhra? Jak se má Camille rozhodnout, které ze svých dcer se vzdá? Zůstane s matkou Odette, nebo Nina?

„Miluju tě, miluju tě, najdu tě podle toho prstenu, buď statečná, nikdy se nevzdávej, najdeme tě, miluju tě.“

Každou z dívek čeká odlišný osud. Jaké budou jejich životy? A nastane někdy okamžik, kdy budou zase pohromadě? Odpověď na tyto otázky budete hledat v další dějové lince, která vás zavede do současnosti (do roku 2024). Důležitou hrdinkou je šestadvacetiletá Fleur, která právě oplakává smrt babičky Niny – své jediné příbuzné. Babičku měla moc ráda, takže je pro ni těžké se s jejím odchodem vyrovnat. Babička si pro ni však připravila velké překvapení: skrývala před ní část svého života. A protože už Nina není mezi živými, nastal čas, kdy Fluer může některá z jejích tajemství odhalit.

„Držela v ruce darovací listiny k domu, který patřil Nině. Ale ne k chalupě. K domu na jihu Francie, o kterém nikdy neslyšela a který nikdy nenavštívila.“

Proč jí Nina nikdy neřekla o nádherné vile na pobřeží Středozemního moře, kterou vlastnila? Proč ji na toto místo nikdy nevzala? A proč Nině tolik záleželo na napodobenině prstenu se smaragdem, který celý život nosila?

Možná jste si všimli, že po historických románech teď nesahám příliš často. Tento mě ale zaujal anotací. Úvodní zápletka mě okamžitě vtáhla do děje – nemohla jsem se od něj odtrhnout už po přečtení první kapitoly! Dokonce jsem odložila i jinou rozečtenou knihu. Což také běžně nedělám… Tolik mě zajímalo, jaký osud čeká jednotlivé postavy. Motivem se mi Helen Frippová trefila do vkusu: baví mě odhalování rodinných tajemství, takže jsem si přišla na své. Autorka navíc pracuje i s řadou dramatických událostí a zvratů, díky kterým si příběh udržuje svižné tempo a nutí čtenáře přemýšlet, co bude dál.

Myslím si, že příznivci historických románů s několika vzájemně se prolínajícími dějovými linkami budou z příběhu nadšení. Tak dejte knize Smaragdové srdce šanci!

Ukázka:

Někdo zabuší na dveře, hodně hlasitě, tak se rozběhnu otevřít, ale maman mě chytí za ruku tak silně, až to zabolí.
„Neotvírej. Zůstaň úplně potichu,“ přikáže maman roztřeseným hlasem.
Další rána je tak silná, že dřevěné dveře prasknou a ve zlaté barvě se objeví trhliny. Ve dveřích se zjeví jako duchové dva muži a rozhlížejí se, jako by něco hledali.
Když spatří mě a Odette, je to, jako by to našli.
Mají na sobě elegantní vojenské uniformy s knoflíky jako ten pán s horkou čokoládou, ale netváří se hezky. Okamžitě se ve mně všechno sevře.
„Co má tohle znamenat?“ zakřičí Coco. Stoupne si před nás a tváří se rozzlobeně. Měli by se bát, protože když se Coco zlobí, dokáže každého přimět, aby udělal, co Coco chce, a on se pak musí omluvit, ale oni se na ni dívají, jako by jim stála v cestě. Maman nás drží tak pevně, že nemůžeme dýchat.
Zlí pánové si sednou na židle, kde jsme seděly já a Odette, a dopijí naši horkou čokoládu.
„To je moje!“ protestuje Odette. Je statečnější než já a dupne si nohou, ale já bych byla raději, kdyby to nedělala, protože ten pán se dívá na maman, jako by byla špinavá.
„Pššt, Odette, ten pán si samozřejmě může vzít,“ umlčí ji maman. Prosebně se usmívá.
Cocoin krásný pokoj je teď jako klec a my všichni jsme v něm uvězněni a já mám chuť utéct, ale nemůžu, protože ti pánové by mohli udělat něco ošklivého. Odette to cítí také a obě se co nejpevněji tiskneme k maman, která se třese strachy.
Jeden pán je vysoký a vypadá jako vlk s velkými zuby. Druhý vypadá, jako by byl jeho mazlíček. Pokaždé když vlk něco řekne, mazlíček se přikrčí a udělá, co mu vlk přikázal.
„Přiveďte mi ty dívky, majore Fischere,“ nařídí vlk mazlíčkovi. Myslím, že se počůrám.
„Nebuďte směšný,“ okřikne ho Coco. „Copak nevidíte, že jsou vyděšené? Co tady vůbec pohledáváte?“
„Útěk z domovů Lebensborn se trestá. Tyto děti jsou dcery bývalého vynikajícího důstojníka SS, takže být vámi, mlčel bych,“ odsekne vlk.
„My nemáme tatínka!“ namítne Odette. Výborně. Neošívá se jako já, když lžu.
Vlk se otočí k Odette. Připravuji se, že ho praštím, jestli jí ublíží.
„Vaše maminka vám lhala. Nepamatujete si to, protože jste od nás odešly ještě před svým narozením. Ale jste dokonalá árijská dvojčata, zázrak, a díky vašemu otci jste děti Říše, součást programu Lebensborn, a tudíž náš majetek.“

Smaragdové srdce – Helen Frippová. Praha: Metafora, 2026.

logo