Dnes mám tip na čtení pro všechny dospívající čtenáře! Prázdniny právě začaly a vy nevíte co s volným časem? Ponořte se do nenáročného příběhu, který si s sebou můžete vzít třeba na dovolenou.

Americká autorka Kristin Dwyer napsala román pro dívky Každý někdy udělá chybu. Jak bývá v románech zvykem, hlavní hrdiny tu máme hned dva: jmenují se Ellis a Easton. Znají se roky a mají k sobě velmi blízko. Jistě vás nepřekvapí, že jejich přátelství se postupně začíná měnit v lásku. Pak se však stane něco, kvůli čemu se rozdělí…

Jde o typickou love story, kterých v našich knihkupectvích najdete mnoho. Mezi ostatními příběhy podobného ražení ničím nevyniká. I já jsem již přečetla spoustu vyprávění zasazených do středoškolského prostředí, jejichž námětem je první láska. Kristin Dwyer se nevyhnula známému klišé: dva lidi od děství pojí pevné přátelství, které však kvůli nečekaným okolnostem skončí. Nicméně i když jsem všechny dějové zvraty odhadla, při čtení jsem se nenudila.

Zaujalo mě, jak autorka pracuje s emocemi. Kdo by v případě ztráty blízkého člověka neměl zlomené srdce? A nemyslím ztrátu přímo v podobě úmrtí. Stačí když se vámi milovaná osoba najednou ocitne daleko od vás. I když spolu třeba nejprve komunikujete, většinou bohužel platí, že vzdálenost lidi rozděluje. Komunikace postupně řídne a po nějaké době si uvědomíte, že už vlastně s dotyčným nejste vůbec v kontaktu. Může se však stát, že se po nějké době zase setkáte – což je přesně případ našich hlavních hrdinů. Lze navázat tam, kde před časem přátelství skončilo? Lidé se mění, takže mnohdy už dotyční jen těžko hledají společnou řeč. Co myslíte, jak se zachovají Ellis a Easton? Dokáží k sobě zase najít cestu? Zaslouží si jejich vztah druhou šanci?

„Vzpomínky jsou jako déšť. Sem tam na mě proti mé vůli dopadne nevinná kapka a pak najednou zjistím, že stojím uprostřed lijáku.“

Musím autorku pochválit za to, že v knize nechybí jedna důležitá věc: ponaučení. Jak napovídá název, každý někdy udělá chybu. Nikdo není neomylný, důležité však je se ze svých chyb poučit.

Kniha se mi moc líbí vzhledově – je laděna do fialova: fialovou obálku doplňuje také fialová ořízka. Díky tomu vás zaujme na první pohled. Ačkoli všichni víme, že vzhled o obsahu nic nevypovídá, ve většině případů stejně hraje při výběru roli. Jakmile o tuto knihu zavadíte pohledem, svým vzhledem vás donutí vzít ji do ruky a třeba si i přečíst anotaci. A pak si ji najednou odnášíte z knihkupecví domů!

Jak jsem již zmínila na začátku, vyprávění nejvíce ocení dospívající čtenáři, respektive čtenářky. Hlavní hrdinové prožívají podobné patálie jako teenageři. Určitě ale dokáže zaujmout i dospělé: samozřejmě v případě, že se čas od času rádi vracíte k young adult příběhům. Ani já občas neodolám a ráda si přečtu knihu, která mě přenese zpět do mých mladých let. Můžete tak zavzpomínat na svá stará přátelství a třeba i na první lásku. Hledáte-li pohodovou love story, nenechte si tuto knihu ujít.

Ukázka:

Vršek mého hranatého klobouku je prázdný. Čtverec potažený tmavozeleným saténem nemá žádnou ozdobu. Na rozdíl od klobouků mých spolužáků. Nic, co by odráželo člověka, který ho má na hlavě. Nic o člověku, kterému patří.
Vypadal by můj maturitní klobouk stejně, kdyby tu byl on?
Odsunu tu myšlenku stranou, zhluboka se nadechnu a ustoupím z uličky. Skupina dalších maturantů na obrovském stadionu se protlačí kolem mě, a přesto se mi nějak daří jim překážet. Pohlédnu vzhůru k modré obloze, která už začíná růžovět.
Západy slunce jsou tu jiné než na Středozápadě. Zářivější, jako by světlo bylo doopravdy ze zlata.
„Proboha,“ utrousí jedna z holek se svým kalifornským přízvukem. Všichni tu mluví jinak. Chtěla bych být doma. Chtěla bych…
Přes travnatou plochu fotbalového hřiště zahlédnu Tuckera Albreyho.
To není ten on, na kterého jsem myslela.
Proplétá se mezi židlemi a razí si cestu ke mně. Oči mu zakrývají sluneční brýle a vlasy má ještě rozcuchané po surfování. Tucker vypadá, že sem patří. S rukama v kapsách úzkých kalhot a košilí na pár knoflíků od límce rozepnutou, odhalující jeho opálený hrudník. Je atraktivní a nic pro to nemusí dělat. Skoro jako by nepocházel ze stejného rovinatého venkova v Indianě, kde jsme oba vyrůstali. Jako by byl v jižní Kalifornii doma.
Ale není.

Každý někdy udělá chybu – Kristin Dwyer. Praha: Slovart, 2023. 

LogoSlovart