Ke konci minulého roku vydala Omega knihu Stephana R. Meiera Ty vyber, kdo přežije. Z anotace a některých ohlasů se zdá, že by v sobě mohla mít slušný potenciál, tak se na ni pojďme společně podívat.

Meier přináší na knižní trh příběh, který je orientován na budoucnost. Jeho hlavní hrdinové totiž mají velmi vysoké cíle: chtěli by vytvořit svět, ve kterém se všichni obyvatelé budou mít dobře, budou žít v luxusu a budou se věnovat jen tomu, co je baví. Svět, ve kterém nebude existovat násilí, strach, závist, kriminalita či nemoci. Svět, v němž už se nebudou opakovat žádné chyby z minulosti. Svět, v němž lidé nebudou muset prakticky o ničem rozhodovat, protože vše bude rozhodnuto za ně. A to dle zákonů přírody. Údajně. Vše bude totiž ovládáno vyspělými technologiemi: ideálně naprogramovanou aplikací, jenž je označována jako VÝBĚR. Lidem bude vládnout anonymní algoritmus, který považují za chytřejší a účinnější než vládu. Jenže už teď je vám určitě jasné, že takhle idylické to opravdu nebude…

„Stroj umí naprogramovat mnozí, ale jen já vím, co se musí zadat k naprogramování samotného života.

V takovém světě totiž může žít pouze omezený počet lidí. První otázkou je: kdo bude patřit mezi vyvolené? Pouze ti, kteří k tomu mají potenciál (ti s vysokou hodnotou pro společnost). Vyvolení lidé dostanou čip, čímž dojde ke ztrátě veškeré anonymity. Z čipu budou vysílány všechny informace o daném člověku – o koho jde, kde se nachází… A další otázka je nasnadě: co bude s těmi, kteří mezi vyvolenými nebudou? Tito lidé přijdou o všechno. V oblastech mimo území VÝBĚRU se život vrátí zpět o několik staletí.

„Zavrženým musí být svět vyvolených nepřístupný. Ledaže by mohli přispět něčím mimořádným.”

A dalším problémem je, že vždy se najde někdo, kdo chce mít větší moc než ostatní. A není tomu jinak ani v tomto příběhu. O tom se přesvědčí hlavně hlavní hrdina Spark. Jeho otec a strýc jsou spoluautoři VÝBĚRU. Zdá se, že právě oni představují v mnoha směrech ideální dvojici: jeden druhého usměrňují a společně se zasadí o to, aby VÝBĚR začal fungovat v reálném světě. Jenže pak Sparkův otec za záhadných okolností zemře. Opravdu to je náhodná smrt? Spark jako syn jednoho ze spoluautorů získá v jejich vytvořeném světě jedno z nejvyšších postavení. A tak plyne jeho klidný a spokojený život v luxusu. Jenže čtenáři Sparka poznají jako muže, který se toulá divočinou, snaží se ulovit si vlastníma rukama něco k jídlu a neustále se ukrývá. Co se to stalo?

„Nepřátelé se připlíží, přátelé přicházejí neskrývaně.”

Kniha Ty vyber, kdo přežije je všude zařazena mezi thrillery. Já bych však řekla, že je to spíš urbanistický román složený ze tří částí. První a třetí část je takovým rámcem pro prostředek. Prostřední část je především popisná, klidnější, a ukazuje, jak došlo k digitální revoluci, v čem spočívá VÝBĚR a co vše se vlastně stalo. Začátek a konec autorova vyprávění (tedy rámec) je zaměřený na osud samotného Sparka. Na změnu, která se s ním stala. A právě tady se dočkáte většího spádu. Všechny tři části pak společně přinášejí ucelený obrázek o tom, jak se z vyvoleného stal zavržený.

Po celou dobu budete jako čtenáři v mírném napětí. Bude vám totiž jasné, že k NĚČEMU došlo. A budete čekat (až do samotného závěru), až vám autor prozradí, k ČEMU. Musím vás však upozornit na to, že toto dílo nepatří k těm, ve kterých jeden zvrat střídá druhý. Samozřejmě pár nečekaných událostí v něm je, ale osobně jeho přínos vidím spíše v popisu toho, jak takový naprogramovaný život funguje. A v tom, co všechno se může stát. A že i v takovém případě zase vyhraje lidská ješitnost. Přesvědčíte se o tom, že zmanipulovat jde naprosto vše.

„Výběr se nikdy nemůže stát diktátorem.”

Ještě vás musím upozornit, že na konci knihy najdete slovníček pojmů. Autor zde vysvětluje několik důležitých věcí, které by vám nemusely hned být jasné. Já jsem si tohoto slovníčku bohužel všimla až po dočtení, takže jsem se na začátku chvíli v ději ztrácela. A pasáží, ve kterých autor svou digitální revoluci spočívající ve VÝBĚRU podrobněji vysvětluje, se dočkáte až okolo šedesáté stránky. Takže kvůli této mé chybě jsem měla trochu problém se do příběhu začíst. To však jednoduše vyřeší právě zmíněný slovníček, kde jsou některé záležitosti stručně a dostatečně objasněny.

Meierovo vyprávění má v sobě důležité poselství: ve světě, který je plně ovládán technologiemi, nejsou lidé potřeba. V tomto směru budoucnost tedy rozhodně nepatří lidem. Možná bychom si právě na tohle měli dát pozor. Dílo doporučuji čtenářům, kteří nepotřebují velkou dávkou napětí a chtějí se dozvědět více o umělé inteligenci. A možná i těm, kteří mají rádi počítačové hry. Protože život zde vypadá, jako by ho řídil nějaký hráč.

Ukázka:

„Skutečným jádrem našeho nového světa je to, že každý dělá, co umí nejlépe, co má nejradši nebo prostě to, co ho nejvíce baví. Každý je šťastný, protože se už nemusí za ničím pachtit. Dospěl již na vrchol jen tím, že je člověkem a že žije. Neexistuje už žádný chtíč, protože všichni mohou mít vše, aby si mohli užít svých vášní.”

Sunway pozorně naslouchala. Potom se zeptala: „A tahle věc tam,” ukazovala na obložení s obrazovkou za nimi, „ta je ve vás ve všech?”

„Ne, Sunway, to vůbec není uvnitř nás. Život by byl nesnesitelný, kdyby existoval někdo, kdo by v nás vězel a kdykoli věděl, co nám běží hlavou. Ta „věc” je ukrutánsky chytrá, ale není to nic víc než dokonalý služebník a navždy jím zůstane. Kromě mnohého dalšího nám také pomáhá zůstat zdravými, jak jen to jde. A pomáhá nám si navzájem neubližovat.”

„Ano, ale ty jsi přece ve svém světě něco zvláštního. Cítím to. Co tedy jsi?” naléhala Sunway.

Ty vyber, kdo přežije – Stephan R. Meier. Omega, 2017.