Máte rádi fantasy příběhy plné kouzel a magie? Pak byste si neměli nechat ujít knihu Očarovaná – první díl stejnojmenné série, do které se pustila Laura Thalassa. A protože tato spisovatelka už na svém kontě má pár úspěšných děl, věřte, že i Očarovaná stojí za přečtení!

Hlavní hrdinka Selene Bowersová by se ráda stala členkou Henbaneského covenu. Jde v podstatě o vysokou školu pro čarodějky. K přijetí je blíže než kdy dřív, ale ještě musí podniknout magickou výpravu – cílem je dokonalejší napojení na vlastní magii. Nejspíš už tušíte, že Selene tuto podmínku hodlá splnit. Čeká ji tedy pořádné dobrodružství, které bude začátkem nebezpečné hry. Selena bude muset dokonce bojovat o holý život!

Hned jsem se do vyprávění začetla. Úvod je sice pomalejší, protože nejprve musíte poznat svět, ve kterém se děj odehrává, ale přesto poutavý. Autorka postupuje logicky a vše začne postupně dávat smysl. Svému příběhu ponechává i pohádkové rysy – např. boj dobra a zla. Selene se totiž dostává do křížku s temnými silami, které ji přivádí do nebezpečí.

Zatímco dříve jsem hltala téměř všechny fantasy příběhy, které vyšly, dnes už si pečlivěji vybírám, do kterého se pustím. Nezanevřela jsem na magii a kouzla, právě naopak. Tuto tematiku mám stále ráda. Ale spíše jsem měla dojem, že jsou si jednotlivé knihy až moc podobné. Je těžké vytvořit originální svět, který nemá moc společných znaků s jinými. Laura Thalassa se podle mě vydala zlatou střední cestou: v jejím světě jsem rozpoznala několik prvků, které se objevují také v dalších knihách napříč celým žánrem. Zároveň ovšem přišla i s originálními myšlenkami: např. magie, která se živý vzpomínkami. Co to znamená? Chcete-li provést nějaké kouzlo, bude vás to stát kousek vlastní minulosti. Tento nápad se mi moc líbí! Používáním magie hlavní hrdinka hodně získává, ale zároveň i ztrácí. Měla by tedy pečlivě zvažovat, kdy čarovat. Potřebuje ve svém životě ten správný balanc. Jenže ne vždy je na důležité úvahy a přemýšlení čas… Některé vzpomínky jsou samozřejmě důležitější než jiné a Selene nikdy neví, o kterou z nich přijde… Není divu, že se kvůli tomu dostává do problémů!

„S každým použitím magie se tvůj mozek víc a víc ničí.“

Fascinovalo mě, jak se hlavní hrdinka se vším snažila vypořádat. Nehodlala se magie vzdát, naopak vymyslela systém, který ji umožňoval i přes problémy s pamětí fungovat. Stále dokola skládala střípky svého života dohromady a snažila se vytvořit celistvý obraz. Jenže někdy prostě nastal okamžik, kdy to nestačilo…

„Ano, kouzlení mi požírá vzpomínky a může to můj život velmi zkomplikovat. Ale bez magie žít nemůžu.“

Co si budeme povídat, nejspíš budete tušit, jakým směrem se děj bude ubírat, ale zároveň se můžete těšit na nečekané zvraty. Autorce se dařilo držet mě v napětí – i díky tomu, jak v jejím pojetí magie fungovala. Části týkající se schopností hlavní hrdinky mě bavily nejvíce. Špatná ovšem nebyla ani zápletka spojená s prokletím a prolomením kletby. Díky ní děj nabíral na obrátkách! V dalších částech pak vyprávění lehce připomíná detektivku – atmosféra je tíživější, několik postav přichází o život. A kdo čelí největšímu podezření? Právě Selene, která si kvůli chybějícím vzpomínkám sama není jistá, zda nemá s vraždami něco společného!

Co myslíte, mám něco, co bych autorce vytknula? Mám. Závěr. Já vím, že jde o sérii, takže Laura Thalassa chce, abychom se všichni těšili na pokračování, ale já bych se do něj pustila i v případě, že by konec prvního dílu tak náhle neutnula. Málem jsem se dozvěděla, co jsem potřebovala vědět! Málem… Typické, že? Tak si tedy nenechám ujít druhý díl. Snad na český překlad nebudeme čekat dlouho!

Ukázka: 

Vystoupám po kamenných schodech Morganiny posluchárny a téměř se zalykám kypícími emocemi. Za poslední století a půl byla každá čarodějka, která za něco stála, aktivní členkou akreditovaného covenu.
A já jsem odhodlaná se dnes na ten seznam dostat taky.
Nepovedlo se to loni ani na začátku tohoto roku, když ses hlásila znovu. Možná tě prostě nechtějí.
Zhluboka se nadechnu a tu zákeřnou myšlenku odeženu. Tentokrát je to jiné. Jsem na oficiální čekací listině a tenhle pohovor je domluvený od minulého týdne. Musí brát moji přihlášku vážně – a to je všechno, co potřebuju: malou šanci.
Otevřu jedno křídlo masivních dveří budovy a vejdu dovnitř.
První věc, kterou v hale uvidím, je velkolepá socha Trojité bohyně. Její tři podoby stojí zády k sobě – panna s květinami vpletenými do rozpuštěných vlasů; matka, jejíž dlaně spočívají na jejím těhotném břiše; a stařena s korunou z kostí, seschlé ruce opřené o hůl.
Stěny lemují portréty bývalých členek covenu, mnohé z nich mají divoce rozcuchané vlasy a ještě divočejší výraz v očích. Mezi nimi visí vystavené hůlky a košťata a zarámované úryvky ze slavných grimoárů.
Na okamžik se zastavím a nasávám atmosféru. Vnímám jemné hučení magie ve vzduchu a vůbec pocit domova, kterým to tu na mě dýchá.
Já se sem dostanu.
S čerstvým odhodláním vykročím chodbou. Když dojdu ke druhým dveřím vpravo, zaklepu a čekám.
Vzápětí otevře čarodějka s jemnými rysy a laskavým úsměvem. „Selene Bowersová?“ zeptá se.
Přikývnu.
„Pojď dál.“
Následuju ji do přijímacího salonku. Většinu prostoru zabírá veliký stůl ve tvaru půlměsíce, podél jehož vyklenuté strany trpělivě sedí půl tuctu čarodějek. Naproti nim stojí jediná židle.
Žena mi k ní pokyne. Navzdory všem povzbuzujícím myšlenkám se mi prudce rozbuší srdce.
Posadím se a složím ruce do klína, abych zabránila jejich chvění, zatímco čarodějka, která mě uvedla, zamíří ke svému místu na opačné straně stolu.
Přímo naproti mně sedí čarodějka s černými vlasy, tenkými, dolů staženými rty a bystrýma očima. Myslím, že jsem s ní už kdysi mluvila – na jejích rysech je něco matně povědomého –, ale její totožnost mi uniká…
Vzhlédne od svých poznámek a přimhouří na mě oči. Vzápětí se zamračí ještě víc. „Zase ty?“

Očarovaná – Laura Thalassa. Praha: Slovart, 2026.

LogoSlovart