Ženy slova

Dnes potěším příznivce české literatury a pak také fanoušky české autorky Jany Poncarové. Napsala další knihu! Tentokrát se ovšem od její předchozí tvorby trochu liší. V díle Ženy slova se totiž věnuje pozapomenutým českým spisovatelkám.

Poznáte životní příběhy osmi spisovatelek, na které školní osnovy zapomněly a přesto si pozornost zaslouží. Jde o následující ženy, které žily a psaly ve druhé polovině devatenáctého a první polovině dvacátého století: F. Háj (Marie Wagnerová), Felix Téver (Anna Lauermannová), Růžena Svobodová, Amálie Kutinová, Vlasta Javořická (Marie Zezulková), Olga Barényi (Aloisie Voznicová), Marie Majerová a Popelka Biliánová (Marie Popelková). Některá jména možná poznáte, některá pro vás budou neznámá.

A proč se autorka rozhodla věnovat právě spisovatelkám – ženám? I ve svých předchozích dílech zpracovávala osudy významnějších osobností – typicky žen. A víte proč? Protože na ženy se často zapomíná. Ano, některé z žen si dnes své místo na slunci už vydobýt dokáží. Přesto je stále mnoho těch, které opomíjíme. A právě na tyto ženy se autorka zaměřila. Na ženy, které se dokázaly vzepřít společenskému diktátu a věnovaly se tomu, co měly rády – psaní. Mnohdy se sice musely schovávat za jiná jména, ale jejich skutečná totožnost už byla naštěstí odhalena. A Jana Poncarová se rozhodla seznámit čtenáře s životními příběhy těchto žen – a také s jejich tvorbou.

Zajímá vás, podle jakého klíče autorka vybírala spisovatelky, kterým se v knize věnuje? Vybrala ty, jejichž tvorba ji oslovila. Nebo ji zaujalo něco, co udělaly, čím si prošly. Zkrátka výběr je zcela subjektivní, víc za tím nehledejte.

Samozřejmě všichni známe úspěšné autorky – jako např. Karolínu Světlou, Elišku Krásnohorskou či Boženu Němcovou. I vy jste tato jména minimálně zaslechli ve škole. Ale i mnoho dalších žen žilo zajímavé životy, bránilo se konvencím a vyšlapávalo cestu současným spisovatelkám. A právě jejich příběhy by měly být vyslyšeny.

„Ženy psaly vždycky, stejně jako muži, jen se o nich tolik nemluvilo.“ 

Proto se Jana Poncarová rozhodla, že nastal čas seznámit společnost s dalšími autorkami, jejichž život stojí za připomenutí a díla za přečtení. A pustila do pátrání: mnoho času strávila v archivech, hledala knihy v antikvariátech, pročítala osobní korespondenci, deníkové záznamy, články, životopisy a také cestovala – na místa, kde spisovatelky žily a psaly. A postupně získávala dokonalý obraz jejich života, který nyní předává nám – čtenářům.

Je opravdu znát, jak moc se autorka svému dílu věnovala. Přestože jde v podstatě o literaturu faktu, zpracování je beletristické. Říkáte si, jak si takovou knihu představit? V podstatě jako soubor povídek, ve kterých se autorka opírá o reálie a fakta, ale zároveň dává volný průchod fantazii. Dozvíte se mnoho zajímavostí, poznáte životy zajímavých osobností. A také v knize najdete inspiraci na čtení – Jana Poncarová vám vždy doporučí několik titulů od každé z žen.

Nemělo by vás překvapit, že se autorka lehce dotýká i rovnocennosti pohlaví: stále panuje společenské přesvědčení, že ženy by měly dávat přednost péči o rodinu než kariéře. Byť se postavení žen zlepšilo, v mnoha ohledech se stále nevyrovná postavení mužů. Změní se to někdy? Vždyť už máme jednadvacáté století! Úspěšnost člověka opravdu nezáleží na pohlaví… Kdy jen si to skutečně plně uvědomíme?

Kniha Ženy slova osloví milovníky literatury. Pokud se rádi dozvídáte nové informace a poznáváte tvorbu méně známých spisovatelů, určitě si novinku Jany Poncarové nenechte ujít. Já knihu považuji za velmi inspirativní a už mám vybrané tituly, do kterých se od představených spisovatelek pustím, abych je ještě lépe poznala.

Ženy slova – Jana Poncarová. Praha: Motto, 2026.