Když jsem se pouštěla do prvních příběhů z edice 7lásky, netušila jsem, jak rozsáhlá vlastně bude. A dnes mám v ruce už 15. díl! Nese název Všechny barvy noci a jeho autorkou je Karine Lambertová.

Jak už to tak s výše zmíněnou edicí bývá, ani tato kniha není typickým románem. Nese v sobě originální téma, spoustu trápení a obrovské poselství.

„Tvá dnešní volba neznamená konec, ale začátek.“

Hlavním hrdinou je tentokrát pětatřicetiletý trenér tenisu Vincent Morel. Práce ho baví a momentálně je spokojen i v osobním životě: s přítelkyní Émilií hledají společné bydlení a plánují založit rodinu. A právě v tuto chvíli si s Vincentem osud nepěkně pohraje. Během návštěvy oftalmoložky se dozvídá, že trpí poruchou vidění. Leberova zraková neuropatie postihuje především muže mezi patnácti a pětatřiceti lety. Co to znamená? Během 3-5 týdnů přestane vidět. A nemá žádnou naději. Neexistuje způsob, jak by bylo možné situace zvrátit. Jednoho dne se probudí a bude slepý. Přitom nikdy nenosil ani brýle!

Jak se s takovou zprávou vyrovnat? Těžko. Vincenta trápí úzkosti, strach, beznaděj a hněv. Je samozřejmě nutné, aby o situaci informoval své blízké. Minimálně Émilii, se kterou plánuje společný život, rodinu. Miminko, které nikdy neuvidí. Taky by měl podat výpověď v práci! Patnáct let trénoval tenis a brzy neuvidí základní lajnu na hřišti ani očka sítě. Nejprve budou rozmazané, pak zmizí úplně. Kariéra trenéra tenisu skončí. Bude uvězněný v nepřátelské mlze. Co mu v životě zbyde?

Vincent sbírá odvahu, jak o své poruše vidění s ostatními mluvit a čím dál více se uzavírá se do sebe. Sprintuje proti času. Jak bude jeho přítelkyně reagovat? Jak stráví zbývající dny? Před budoucností se nedá utéct. Dokáže si ještě splnit alespoň některé ze svých snů? Nebo se úplně vzdá a propadne temnotě ještě dříve, než to skutečně bude nutné? Topí se ve svých pocitech a neustále ho trápí jediná otázka: jak má dál žít? Vincent je značně pesimistický, což mu samozřejmě nemůžeme mít za zlé. Přece jenom během jediné chvilky přichází prakticky o vše, co měl. Pesimismus zasáhne i čtenáře. I vy se budete muset vyrovnávat se situacemi, které Vincent prožívá.

„Dokud člověk žije, řešení existují.“

Musím říct, že tato kniha v mnoha ohledech představuje náročné čtení. Hlavní hrdina se musí vyrovnat s budoucností, která ho čeká. S obrovskými změnami. Sama si nedovedu představit, jak obtížné to musí být. To vědomí, že během několika týdnů oslepne. Nic neuvidí. Čeká ho životní zápas. Velká část textu spočívá v úvahách ohledně toho, jaké to vlastně bude a o co všechno přijde. Jak se se ztrátou zraku vyrovná? Začíná si všímat detailů. Budete překvapeni, co všechno ve svém životě člověk přehlíží. A co uvidí až v momentě, kdy ví, že o tuto schopnost brzy přijde. Není to škoda? Je, obrovská.

„Od nynějška bude jeho nejlepším spojencem jeho paměť.“

Pro mě bylo téma knihy vskutku originální. Poruchy vidění nejsou v románech hojně využívané. A s Leberovou optickou neuropatií jsem se zatím v žádné jiné knize nesetkala. Čtenáři se tak mohou dozvědět pár nových informací a zároveň si uvědomí, jak cenný náš zrak vlastně je. O co všechno by člověk přišel, kdyby oslepl. Je to další věc, kterou spousta z nás považuje za samozřejmost. Na druhou stranu ani slepotou život nekončí! Zbývají nám ještě další smysly, prostřednictvím kterých můžeme poznávat svět. Zkrátka záleží jen na tom, JAK se na vše díváme…

„Ruce se stávají vašima očima, prsty jsou vaši nejlepší informátoři. Díky vzpomínkám vidím, co dělám. A jinak se učím vizualizovat rukama, ušima, nosem.“

Dnešní autoři se většinou snaží zasáhnout city čtenářů přes jiné nemoci (rakovina mezi nimi samozřejmě vede), takže v tomto směru je to nejen příjemná změna, ale také důkaz, že témata ohledně zdraví člověka rozhodně nejsou vyčerpaná. Zkrátka mám pocit, že rakovinou jsou čtenáři už přehlceni (nebo alespoň já ano), přitom je spousta dalších možností, které lze do příběhu zakomponovat a dosáhnout stejného (nebo ještě lepšího) výsledku: originálním příběhem zaujmout čtenáře.

I přes závažnost tématu, které autorka pro svou knihu zvolila, se jí do příběhu podařilo propašovat i lehký humor a sarkasmus. To vše představuje příjemné odlehčení toho, co se jinak ve Vincentově životě odehrává: světlé okamžiky života v temnotě. Jsem vděčná za ty řádky, které mi zvedly koutky v úsměv! Tohle je opět jedno z děl, díky kterému si uvědomíte spoustu důležitých věcí.  A zatímco ohledně zraku nemá Vincent žádnou naději, jeho život rozhodně není beznadějný!

Ukázka:

„Často se pral, ale s kým teď? S čím? Catherine Leroyová, oftamoložka, mu sebrala jeho raketu, nechala ho samotného na kurtu a zhasla světlo. Zápas se nekoná, výsledek je známý předem. 6:0, 6:0, 6:0. Vincent Morel, bývalý tenisový hráč, bývalý trenér tenisu, bývalý jasnovidec.

Opouští značenou cestu a blíží se k propasti. 

Dřevěná cedule hlásá Nebezpečí zřícení. Jeden krok kupředu, a konečně by zastavil to odpočítávání, které mu buší v hlavě. Teď. Tady. Na útesech Saint-Léonard. Rozhodnutí je na něm. Žádné tři týdny. Žádné tři hodiny. Jedna vteřina. 

Nadechne se mlhy z mrholení a zakopne o kámen. 

Rackové se chechtají mezi nebem a zemí, vítr ohýbá vřes, normandská přepážka mu stéká po tvářích jako slzy a on neví, jakým zázrakem ho šílená touha ulpět na tom přesném okamžiku přiměla zařvat: Vincent Morel není mrtvý!“

Všechny barvy noci – Karine Lambertová. GRADA Publishing, a. s. (Metafora), 2021.

logo