Máte rádi romantické příběhy s vánoční tematikou? Pak si nenechte ujít román Vánoce ve skotské vesničce. Autorkou je Donna Ashcroft a pod záštitou nakladatelství Cosmopolis vyšlo již několik jejích příběhů. Já jsem si je oblíbila, takže bylo jasné, že si nenechám ujít ani tento. Bohužel jsem se ke čtení dostala až po vánočních svátcích – nejraději čtu příběhy s vánoční atmosférou před (či během) Vánoc, ale nakonec mi to vůbec nevadila a autorčin nový příběh splnil má očekávání.

Hlavní hrdinkou je lektorka výtvarných kurzů Holliday Harrisonová, která miluje Vánoce. Samozřejmě není náhoda, že žije na Skotské vysočině poblíž rekreačního střediska Christmas Rezort, kde je možné slavit Vánoce po celý rok. Areál však pomalu chátrá a majitel dojde k zásadnímu rozhodnutí: rád by ho prodal. Mezi vážnými zájemci se objeví muž jménem Damon, který ovšem kvůli svým negativním vzpomínkám hodlá jeho ráz úplně změnit – v moderní hotel. Něco takového však Holliday rozhodně nemůže dovolit! Jak tedy zařídit, aby k žádným zásadním změnám nedošlo?

Jednoduše. Mohla by ve spolupráci s kolegy a přáteli Damona přesvědčit, že areál za koupi rozhodně nestojí… Pak je tu ještě druhá varianta: mohla by všechny jeho špatné vzpomínky na toto místo přeměnit v ty nejhezčí životní zážitky… Dokázal by si Damon zamilovat Vánoce? A zároveň s Vánoci i celý rezort přesně v takové podobě, kterou momentálně má?

„Bylo to příliš idylické místo, než aby se stalo investicí pro člověka, který nechápe jeho kouzlo.“ 

Jde o jeden z příběhů, který vás dějem nejspíš nepřekvapí. I já jsem od začátku tušila, jak vše dopadne. Ale přesto jsem si čtení užila a s napětím sledovala, jaké „zbraně“ Holliday využije, aby změnila Damonův názor. Samozřejmě mě zaujali hlavní hrdinové: Holliday si mé sympatie získala okamžitě, k Damonovi jsem si nějakou dobu hledala cestu. Musím však říct, že autorka tuto postavu pojala vcelku originálně: rozvedení muži se zlomeným srdcem v příbězích příliš často nevystupují. Obvykle je to totiž žena, kdo utíká před minulostí a nepovedeným vztahem…

„Zasekl jsi se v minulosti. Proto se nemůžeš pohnout dál. Musíš si vytvořit nové vzpomínky, to je jediný způsob, jak konečně překonat, co se ti stalo.“

Damon se prozatím nevyrovnal s minulostí a pokouší se zbavit vzpomínek na svou bývalou ženu tím, že předělává místa, kde s ní trávil čas. Občas mi jeho jednání přišlo až moc iracionální, ale rozhodně tu nejsem od toho, abych ho soudila… Navíc: i Holliday nedávno prožila události, které se jí zatím nepodařilo úplně zpracovat… Přes odlišné zájmy tedy mají obě postavy i něco společného.

Moc se mi líbila vánoční atmosféra, která z celého vyprávění úplně prýští (zima, sníh, vánoční výzdoba, vánoční tradice i vánoční aktivity) – pokud se do čtení pustíte před adventem, skutečně vás román na Vánoce naladí. Skoro lituji, že jsou čerstvě za námi!

Vánoce na skotské vesničce si zamilují čtenářky, které mají rády předchozí autorčiny příběhy. A také ty, které čtou romány od Julie Caplin – nesou se totiž v podobném duchu. Patříte-li do této skupiny i vy a chcete si zavzpomínat na vánoční čas? Určitě si nový příběh Donny Ashcroftové nenechte ujít. Nebo si ho prozatím můžete odložit a pustit se do něj, až se zase bude blížit advent.

Ukázka:

Ve zlé předtuše se jí sevřel žaludek a nervózně si povzdechla. „Mám z toho našeho hosta nepříjemný pocit,“ svěřila se se svými obavami.
„Nedělej si starosti. Dobře to dopadne, děvče,“ uklidňovala ji s mírným skotským přízvukem Bonnibell Bakerová, polovina manažerského týmu rezortu. Postavila se vedle Holliday a poplácala ji po rameni. Byla to postarší žena plnější postavy, která s oblibou nosila červené šaty, i dnes měla na sobě jedny z nich. Díky tomu dostala před léty přezdívku „Paní Santová“ a to jméno už jí zůstalo.
„Tenhle rezort je jedinečný, podobný se hned tak nenajde. Nesnesu pomyšlení, že by se tu mělo něco změnit…“ Holliday se zarazila, protože v dálce zahlédla záblesk světel auta a dumala, jestli to není znamení, že život, který tolik miluje, se chýlí ke konci.
„Chápu tě, ale jsem si jistá, že se nic nezmění,“ chlácholila ji Bonnibell citlivě. „Našeho potenciálního nového majitele prostě okouzlíme a on rezort koupí a pomůže nám ho zrekonstruovat. Nikdo se zdravým rozumem by neměnil něco, co tak dobře funguje přes dvacet let. Jsem si jistá, že rezort pro něj bude jen příležitost k investici – pravděpodobně tu tak týden pobude a pak už ho nikdy nespatříme. Uvidíš.“
Holliday stiskla rty a odhrnula si z čela tmavě hnědou kadeř, která jí spadla do očí. Když se světlomety auta přiblížily a zvětšily, upravila si sametovou čepici a uhladila okraje červené sukně, pak si začala nervózně pohrávat s bambulkami, nůžkami a tubičkami lepidla, které nosila jako talismany v bílé zástěře. Holliday byla „manažerkou uměleckých řemesel a zábavy“ rezortu, a z toho titulu chodila zřídkakdy někam bez nich, byly to základní pomůcky pro její práci.

Vánoce ve skotské vesničce – Donna Ashcroft. Praha: Cosmopolis, 2024.