Máte chuť přečíst si příběh plný napětí? A znáte islandskou autorku Yrsu Sigurðardóttir? I u nás už vyšlo mnoho jejích knih. Nyní třeba závěrečný díl tetralogie Černý led: Temná noc.

Idunn, Týra a Karó čeká další komplikovaný případ. Před devíti lety zmizela devítiletá dívka: rodiči jí dovolili strávit noc v zahradním domku a od této osudné noci už ji nikdo neviděl. Nyní dochází k obnově vyšetřování a naše trojice stojí před náročným úkolem: musí odhalit, co se tehdy během noci stalo…

Myslím, že lepší závěr celé série snad autorka ani vytvořit nemohla. Napětí neustále graduje a nakonec do sebe všechno pěkně zapadne. Nejsem si vědoma ani žádných otevřených otázek, vyřešilo se i to, co zůstávalo otevřeno z předchozích vyprávění (např. události spojené s Týrovou minulostí).

Nepředpokládám, že by se do čtení závěrečného dílu pouštěl někdo, kdo sérii Černý led zatím nezná. A pokud o tom uvažujete, určitě vám to nedoporučuji. Začněte první knihou nazvanou Není úniku. Uvidíte, že toho nebudete litovat.

Myslím, že thrillery této autorky dokáží uspokojit i náročnější čtenáře. Yrsa Sigurðardóttir pracuje s několika časovými liniemi, zapojuje více postav a zabývá se pracovním i osobním životem vyšetřovatelů – v celé sérii zazní i zajímavosti z jejich minulosti. Má to samozřejmě důvod, což zjistíte nejpozději v tomto (tzn. závěrečném) dílu. A mně se líbí, jak autorka ve svých vyprávěních postupuje. Se vším vás postupně seznámí, brilantně navodí tu správnou atmosféru. Děj má spád a na hluchá místa nenarazíte, protože se pořád něco děje. Motiv pohřešovaného dítěte využívá řada spisovatelů, takže ho nelze považovat za originální, nicméně já jsem byla zvědavá, jak autorka toto časté téma zpracuje. A myslím, že to zvládla se ctí. Jedna noc, ztracená dívenka a dalších devět let života nešťastných rodičů. Kvůli jedinému rozhodnutí… Každá matka a otec se do takové situace dokáží vcítit… Jen si to představím, běhá mi mráz po zádech. Ano, Yrsa mě i tentokrát naprosto strhla!

Co si budeme povídat, Yrsa už patří ke zkušeným autorkám kriminálek a thrillerů. A na jejích knihách je to určitě znát. Já hodnotím pozitivně celou sérii. Děj jednotlivých příběhů sice možná někdy působí lehce překombinovaně či nereálně, ale vzhledem k ostatním přednostem tuto malichernost autorce odpustím. A ruku na srdce: u podobného typu vyprávění např. v reálnost často vůbec nestojím (obzvláště u témat jako pohřešované děti)! Pokud autorčinu tvorbu zatím neznáte, určitě to napravte.

Ukázka:

„Ne, tati. Všechno je v pohodě. Slibuju, že už půjdu spát. Nechoď sem pro mě.“
„A nemám ti přijít popřát dobrou noc?“
Chvíli trvalo, než Kría odpověděla. Pak se objevila v okně a zamávala na ně. „Stačí, když mi na dobrou noc zamáváš.“
Gudmar Kríu poslechl a Begga jí poslala polibek, který dcera opětovala. „Dobrou noc. Uvidíme se ráno. Vstanu brzo a dám si snídani tady venku.“
Kría ještě jednou zamávala a zavěsila dřív, než Gudmar stihl cokoli dodat. To ale nevadilo, protože už se chystal jen zopakovat, ať zhasne a jde spát. A to nebylo potřeba. Dál se s Beggou beze slova dívali z okna a baterka vzápětí zhasla.
„Nemám tam pro jistotu zaskočit?“ Gudmar si všiml, jak unaveně jeho žena vypadá. Oči se jí klížily a pod nimi se rýsovaly kruhy.
„Určitě je v bezpečí?“ Begga se k němu otočila. Unavený výraz vystřídaly obavy. „Nebyla blbost jí to dovolit? Nemůže tam začít hořet?“
Gudmar zavrtěl hlavou. „V žádném případě. Je tam stejně v bezpečí jako ve vlastním pokoji. V domku není elektřina ani sirky nebo zapalovač. Kdyby chtěla rozdělat oheň, musela by to zvládnout pomocí dvou dřívek. A to by se jí určitě nepodařilo, neumí to skoro nikdo.“
Pohlédl manželce do očí a měl dojem, že se jí pod víčky už zase lesknou slzy. Tušil, že pokud ji nedokáže ukonejšit, vypukne další záchvat pláče. Přivinul ji k sobě, pevně ji objal a v duchu si držel palce, aby miminko zrovna nezačalo kopat. „Vůbec nic jí nehrozí. Nemůže se nic stát.“
„Určitě?“
„Na sto procent. Nebo klidně i na dvě stě procent.“ Zdálo se, že to zabralo a Begga se uklidnila. Aspoň částečně.
Když si o hodinu později šli lehnout, Gudmar ještě jednou vyhlédl z okna. Jen tak pro jistotu. Kdyby byla Kría ještě vzhůru, zašel by tam a přivedl ji domů. Ukázalo se však, že to nebude potřeba. V domku byla tma a ticho.

Temná noc – Yrsa Sigurðardóttir. Praha: Metafora, 2025.

logo