Pokud sledujete knihy, které vycházejí v žánru Young Adult, tak jste jistě zaznamenali i román Spolek nemrtvých holek od autorky Lily Andersonové, který minulý rok vydalo nakladatelství Jota. Pokud se na našem knižním trhu alespoň trošku orientujete, tak pravděpodobně víte, že tomuto žánru se primárně věnuje zcela jiné nakladatelství. Vydání této knihy byl od Joty skvělý tah, protože Spolek nemrtvých holek se řadí k těm, jenž jsou čtenáři pozitivně hodnoceny. A v produkci nakladatelství, které není zaměřeno jen na Young Adult, tak takový kousek velmi dobře vynikne.

Hlavní hrdinkou je šestnáctiletá Camila Floresová, které všichni říkají Milo. Nachází se ve velmi choulostivé situaci, protože jí právě umřela nejlepší kamarádka Riley Greenwayová. Jediná kamarádka. Samozřejmě proběhlo vyšetřování ohledně okolností její smrti. Policie celý případ uzavřela s tím, že se jedná o sebevraždu. S tím se však Mila nehodlá smířit. Svou kamarádku velmi dobře znala a věděla o ní úplně všechno. Riley rozhodně nepatří k těm dívkám, které by zcela dobrovolně opustily tento svět. Nepotřebovala před ničím utíkat. Jenže všichni dobře víme, že každá dívka má nějaké své tajemství, se kterým se nikomu nechce svěřit. Jak to tedy bylo mezi Riley a Milou? Opravdu si tolik důvěřovaly a tak dokonale se znaly?

Mila se nehodlá jen tak vzdát: musí zjistit, co se stalo a proč je její nejlepší kamarádka mrtvá. A není nic jednoduššího, než k pátrání využít něco, co je spojovalo nejvíce. Obě dívky se totiž věnovaly magii. Kouzla využívaly především pro drobné pomsty a občas si pohrávaly s kouzly lásky.

„Vlastně jsem nikdy neviděla, že by nějaké kouzlo fungovalo. Ale Riley ráda zdůrazňovala, že jsem zároveň nikdy neviděla, že by nefungovalo.”

Možná je právě teď ten správný čas, aby Mila vyzkoušela i něco složitějšího. Náhodou narazí na zaklínadlo, které dokáže přivést mrtvé zpět k životu. Na sedm dní. Pokud to vyjde, vrátí se Riley na týden zpět mezi živé! A pak nebude nic jednoduššího, než se ji prostě zeptat, co se v osudný den vlastně skutečně stalo… Nejspíš už tušíte, že takhle jednoduché to opravdu nebude. Jaká bude cena za vzkříšení mrtvého? Za snahu jít proti přírodě?

„Jakékoli kouzlo vytvoříš, vrátí se ti trojnásobně zpět.”

Z žánru Young Adult už mám také načteno pěknou řádku knih. A proto mohu říct, že tato je unikátní ve své tematice. Spojuje v sobě vše, co mají mladí čtenáři rádi. Čarodějnictví, špetka magie, vyostřené vztahy mezi studenty střední školy, troška romantiky a několik nečekaných úmrtí. Naopak se autorce podařilo vyhnout řadě klišé jako třeba vztah mezi hlavními hrdiny na bázi nenávidím tě, ale miluji tě. Či milostný trojúhelník, jenž je knihám tohoto žánru dnes rovněž často vytýkán. Celkově mohu říct, že romantická linka (odehrávající se opravdu jen ve vzdáleném pozadí hlavní zápletky) je v tomto vyprávění velmi zajímavě zpracovaná. Její pojetí je zcela odlišné od jiných románů. I tohle mě velmi mile překvapilo, protože jsem si během čtení myslela, že velmi dobře vím, jak to mezi hrdiny dopadne. Musím přiznat, že jsem se spletla. Celkově je toto dílko plné překvapení, protože snad všechna má podezření se nakonec ubírala jiným směrem, než jsem očekávala.

A příběh byl opravdu čtivý. Tomu pro změnu napomáhá detektivní linka. Došlo totiž k několika úmrtím, která nebyla tak úplně objasněna. Je tedy potřeba zjistit, kdo je vrah. A právě tohle je motorem celého románu. Zejména ve druhé polovině se tempo vyprávění zrychluje, což vás donutí dočíst knihu až do samotného závěru, aniž byste ji odložili. Spolek nemrtvých holek je zkrátka důkazem, že i spojení románu, detektivky a fantasy může společně velmi dobře fungovat.

Ukázka:

„Policejní oddělení v Cross Creeku označilo Rileyinu smrt za sebevraždu. Co tě přimělo si myslet, že víš lépe než oni, co se jí stalo?”

„Protože jsem trochu pátrala.” Nehodlám jí vykládat, že jsem pátrala ve čtyři ráno, kdy jsem nemohla spát. Kdykoli zavřu oči, cítím, jak se mi voda z potoka dostává do nosu a do krku a stahuje mě dolů společně s Riley. „Vraždy se podílí třinácti procenty na úmrtí mezi teenagery. U sebevražd je to jenom jedenáct procent. Statisticky je tedy pravděpodobnější, že byla zavražděna.”

Odhodí kapesník nasáklý čajem do koše pod stolem. Dopadne s dutým žuchnutím. „Až na ten rozdíl, že podle oficiálního prohlášení nebyla zavražděná. Bohužel ne vždy je ta nejpravděpodobnější odpověď správná.”

Hlavou mi proběhne myšlenka. „A co tedy June Phelan-Parková a Daytona Nessethová?”

Vyděšeně přejede očima po červené složce. „Ty ses kamarádila i s June a Daytonou?”

Odfrknu si při té představě. Já a přátelit se se Jmenovkama. „Ne. Byly příšerný. Ale policie to taky prohlásila za sebevraždy. Co dává větší smysl? Tři sebevraždy, které spolu nijak nesouvisí, nebo tři vraždy, které můžou mít něco společného?”

Spolek nemrtvých holek – Lily Andersonová. Brno, Jota 2019.

logo_Jota