Odplata

Máte rádi autorku thrillerů B. A. Paris? Pokud ano, tak určitě netrpělivě čekáte na každý její nový příběh. A jistě už víte, že nedávno u nás vyšla další její kniha: nenechte si ujít novinku Vězeňkyně.

Vyprávění začíná okamžikem, ve kterém byste se rozhodně ocitnout nechtěli! Hlavní hrdinka Amelie je totiž unesena. Netuší, kdo za jejím únosem stojí. Ani nedokáže odhadnout, kam ji únosci zavezli. Nemá ponětí, o co jim jde. Co chtějí získat? Chtějí ji zabít? Nebo jen vystrašit? Z neznámého důvodu se Amelie ocitne v malé čtvercové místnosti s matrací a toaletou. Únosci ji nechávají v naprostém tichu a temnotě, ale pravidelně jí nosí jídlo. A vypadá to, že unesen byl i její manžel: miliardář Ned Hawthorp. Jde o pomstu? Chtějí únosci tučné výkupné? Žádají výkupné od Nedova otce? Proč Amelii nezabijí, aby dokázali, že únos myslí zcela vážně? Získali by tak mnohem vyšší částku výměnou za Nedův život…

„Lapám po dechu, klesnu na kolena, zavřu oči a připomenu si, čím vším už jsem si prošla. Dostanu se i z tohohle, musím.“

Ještě před pár dny byl Ameliin život dokonalý. Měla byt, práci, přátele. Byla šťastná. Nebo ne? Jde o další příběh, ve kterém nic není tak, jak se na první pohled zdá? Jak dobře zná Amelie svého manžela? Nutno podotknout, že s nabídkou sňatku souhlasila impulsivně… Vlastně vůbec nešlo o sňatek z lásky, ale spíše o obchodní dohodu. Co Ned skrývá? Proč se rychle potřeboval oženit? A co tímto činem získala Amelie?

„Někdy lidi zkrátka neznáme tak dobře, jak si myslíme.“

Autorka svůj příběh rozdělila do dvou dějových linek: jedna se odehrává v minulosti, druhá v přítomnosti. Přítomnost se nese ve znamení únosu a následném věznění, minulost odhaluje okolnosti, které k únosu vedly. Dozvíte se bližší informace ze života obou hlavních hrdinů. Většinou se stává, že jedna z dějových linek mě zaujme více. Tady si však nedokážu vybrat, která z nich byla zajímavější. Napínavé byly obě, navazovaly na sebe, doplňovaly se.

„V téhle černočerné místnosti jsem ve větším bezpečí než venku s Nedem.“

Děj je vystavěný tak, že jen čekáte, kdy se něco zvrtne. Jak dlouho Amelie vydrží bojovat o život? Jaké to je být neustále zavřená v černočerné cele? Bez denního světla nelze sledovat čas. Amelie tak vlastně netuší, jak dlouhá doba od únosu již uplynula. I když se dny snaží počítat, jde jen o pouhý odhad…

Ať už B. A. Paris napíše jakýkoli příběh, nelze mu upřít čtivost. Já její knihy vždy zhltnu, těžko se rozečtené odkládají. Mají napínavý děj, poměrně rychlý spád (neustále se něco děje) a krátké kapitoly zakončené tak, že se hned musím pustit do další. Člověk si řekne, že si přečte ještě  jednu kapitolu, než knihu odloží, a najednou otáčí poslední stranu. Tohle autorka prostě umí. Zároveň využívá pestré charaktery postav. Hlavní hrdinové obvykle nejsou takoví, jak se na první pohled zdají. Každý něco skrývá, každý má vedlejší úmysly. A je na čtenáři, aby vše odhalil. Během čtení tak budete hledat odpovědi na různé otázky. A autorka samozřejmě ve správný čas odkryje vše, co potřebujete vědět. Já mám tento styl ráda, takže jsem si vyprávění moc užila.

Ukázka:

„Řekni svoje jméno,“ ozve se za mnou mužský hlas. „Řekni, že tě vězní společně s tvým manželem Nedem Hawthorpem a že se jim brzo někdo znovu ozve. Pokud udělají, co jim řekneme, propustíme vás bez újmy. Nesmějí kontaktovat policii. Pokud naše požadavky nesplní, zabijeme vás oba.“ Stisk zesílí. „Začni.“
Nadechnu se. „Jmenuju se Amelie Lamontová,“ promluvím.
„Ne,“ ozve se hlas, „tvoje vyvdané příjmení.“
„Jmenuju se Amelie Hawthorpová,“ řeknu a hlas se mi třese. „Vězní mě společně s mým manželem Nedem Hawthorpem. Brzy se vám znovu někdo ozve. Udělejte, co říkají, a propustí nás bez újmy. Policii nekontaktujte. Pokud jejich požadavky nesplníte, zabíjí nás.“
Páska je náhle pryč, a než mi znovu přetáhnou přes hlavu kápi, která všechno odstíní, ucítím na okamžik nakyslý pach. Hlava se mi točí. Pokud je tohle místnost, kde drží Neda, tak kde je? A potom to někde za mnou zaslechnu, tlumené, ale plné nenávisti.
„Děvko.“

Vězeňkyně – B. A. Paris. Praha: Motto, 2023.