Pokud stejně jako já patříte k fanouškům J. K. Rowlingové, mám pro vás dobrou zprávu. Konečně jsme se dočkali její nové knihy! Pod pseudonymem Robert Galbraith před pár dny i u nás vydala další díl detektivního románu se soukromým detektivem Cormoranem Strikem nazvaný Neklidná krev. Já jsem se moc těšila, až se budu moci pustit do čtení.

Cormoran Strike řeší už svůj pátý případ. A po svém boku samozřejmě nemá nikoho jiného než Robin Ellacottovou. A o co tedy půjde tentokrát? Cormorana požádá o pomoc žena, jejíž matka zmizela za zvláštních okolností již před čtyřiceti lety. Nejspíš se vám bude zdát, že je to až příliš dlouhá doba. A myslíte si, že Cormoran s Robin mají jen malou šanci na objasnění takového případu. Jenže tato dvojice je proslulá tím, že se nikdy jen tak nevzdá. Takže pokud má někdo šanci objevit nové okolnosti v tak starém případu, je to rozhodně Cormoran s Robin. A tak vás nejspíš zase tolik nepřekvapí, že se pouštějí do vyšetřování…

Přiznávám, že tentokrát nebudu v hodnocení příliš objektivní. Mám ráda styl psaní J. K. Rowlingové a je úplně jedno, jakému žánru se momentálně věnuje a zda knihu vydá pod svým vlastním jménem či pod pseudonymem. Cormorana Strika jsem si oblíbila hned v prvním díle série Volání kukačky, který vyšel již v roce 2014. A od té doby nedočkavě vyhlížím každý další příběh a s radostí sleduji, jak se vyvíjí osudy mých oblíbených hlavních hrdinů. Jen těžko mohu říct, která ze zatím vydaných pěti knih je nejlepší. Jde o jednu z mála autorek, jenž dokáže udržet stále stejnou úroveň – i když hned v úvodu nastaví laťku velmi vysoko. Baví mě, jak se svými postavami pracuje. Líbí se mi, jak dokáže vytvořit napínavou atmosféru a já jen otáčím jednu stránkou za druhou, abych se konečně dozvěděla, kdo za vším stojí. Se svými čtenáři si pohraje a dostane je přesně tam, kam potřebuje. Vše, o čem píše, má nějaký význam. A je jen na vás, zda její náznaky odhalíte a pochopíte.

J. K. Rowlingová již několikrát prokázala, že má obrovskou fantazii a psát prostě umí. Fascinuje mě, co všechno do svých příběhů dokáže zapojit. Tentokrát je to především astrologie. Už v anotaci Neklidné krve je uvedeno, že Cormoran a Robin před sebou mají ďábelsky složitou záhadu související s tarotovými kartami, pochybnými svědky a psychopatickým sériovým vrahem. Pokud zrovna nejste fanoušky horoskopů, spiritualismu a tarotových karet, nevěšte hlavu. Autorka vše dokáže tak přirozeně uchopit, že vás to v příběhu nakonec vůbec nebude rušit. Alespoň tak to bylo u mě.

Stejně jako mnoho dalších čtenářů jsem i já byla zvědavá, jak se bude vyvíjet (pracovní) vztah mezi Robin a Cormoranem. Samozřejmě vám nic konkrétního neprozradím, ale mohu slíbit, že k určitým posunům dojde. A také o něco více poznáte hlavní hrdiny. Zjistíte třeba, jaké vztahy má Cormoran se svou rodinou.

Myslím, že milovníci této série se nenechají odradit tím, že kniha má téměř tisíc stran. Trochu se to dalo čekat, protože počet stran se neustále zvyšuje už od prvního dílu. Ale nebojte se, příběh je napsán tak poutavě, že tisíc stránek uteče jako voda a vy se ani chvilku nebudete nudit. Náruživým čtenářům bude na jeho přečtení stačit jediný víkend. Děj má spád, je propracovaný a uvěřitelný, nejsou v něm žádná hluchá místa, vše na sebe dokonale navazuje, vše začne v pravou chvíli dávat smysl. Zkrátka já nemám nic, co bych autorce vytkla a čtení jsem si užila od první do poslední stránky. A troufám si říct, že většina čtenářů nedokáže odhalit vraha (i já jsem měla více tipů). A to je třeba ocenit! Rovnou vám dám malou radu: blíží se čas dovolených a tohle je ideální čtení právě na dovolenou. Nenechte se nikým rušit a udělejte si čas jen na čtení. Budete totiž mít problém knihu odložit dříve, než ji dočtete!

A na závěr ještě jedna dobrá zpráva: další díl série s Cormoranem Strikem vychází v Británii už letos v srpnu. Zdatní angličtináři se do něj mohou hned pustit, ostatní si musí počkat na překlad. Nezbývá než doufat, že práce půjde panu překladateli pěkně od ruky a i my ostatní se brzy budeme moci ponořit do nového vyprávění!

 

Ukázka:
„Ona se ztratila,“ pokračovala Anna. „Jmenovala se Margot Bamboroughová. Byla praktická lékařka. Jednou večer skončila v práci, odešla z ambulance a od té doby ji už nikdo neviděl.“
„Obrátila jste se na policii?“ zeptal se Strike.
Anna se krátce, podivně zasmála.
„To ano… Tedy, chci říct, že o tom věděli, vyšetřovali to. Ale nikdy se ničeho nedopátrali. Ona zmizela,“ dodala Anna, „v roce 1974.“
Temná voda pleskla o kámen a Strike měl dojem, že zaslechl tuleně, jak si ve vlhkém vzduchu odfrknul. Vrávoravým krokem kolem nich prošli tři opilí mladíci ke stanovišti přívozu. Strika napadlo, jestli vědí, že poslední přívoz odjel v šest hodin.
„Já jen,“ pokračovala žena spěšně, „víte… minulý týden jsem byla navštívit spiritistku.“
Do prdele, pomyslel si Strike.
Občas se mu v jeho detektivní kariéře stávalo, že narazil na propagátory paranormálních jevů, a cítil k nim jen opovržení. Považoval je za příživníky, kteří pouze tahají peníze z kapes pošetilých a zoufalých lidí.
Po vodní hladině se se supěním blížil člun a rachocení jeho motoru surově prořízlo noční klid. Očividně šlo o domluvený odvoz, na který čekali ti tři opilí kluci. Při vyhlídce na bezprostředně hrozící nával mořské nemoci se rozesmáli a vzájemně se pošťuchovali.
„Spiritistka mi řekla, že dostanu ‚vodítko‘,“ naléhala Anna dál. „Doslova mi řekla: ‚Zjistíte, co se stalo s vaší matkou. Získáte vodítko a musíte je sledovat. Už velice brzy přijdete na to, co to znamená.‘ Když jsem vás tudíž před chvílí zahlédla v hospodě – Cormorana Strika, tady v podniku Victory –, připadalo mi to jako neuvěřitelná souhra náhod a pomyslela jsem si, že si s vámi musím promluvit.

Neklidná krev – Robert Galbraith. Praha: Kniha Zlín, 2022.

logo DK