Leporelo Kdo tu bydlí mě provázelo celé dětství a byla to vlastně má nejoblíbenější kniha. Nyní, téměř po třiceti letech, jsem si leporelem chtěla listovat společně se svým synem. Bohužel se mi kniha za těch několik desítek let zatoulala a nebyla k nalezení. Když jsem tedy zjistila, že Albatros přichystal nové vydání této kultovní knihy, má radost byla obrovská a já knihu ihned objednala.

Byla jsem mile překvapena, že druhé vydání je v podstatě beze změn. Často se totiž stává, že druhé a další vydání knih prochází mnoha úpravami, které původní kopii seberou její kouzlo a čtenáři se pak stejně vrací k prvnímu (a tedy tomu nejlepšímu) vydání. Tento problém se naštěstí Kdo tu bydlí? netýká, a tudíž jsem se mohla beze zbytku ponořit do svých dětských let bez jakýchkoli rušivých elementů.

Knihou provází malý předškolák a čtenáři se s ním, jeho sestrou Aničkou a kamarádem Kubou podívají na nejrůznější místa. Každá dvoustrana je tematicky zaměřena vždy na jeden námět – školní prostředí, město, nemocnice, vlakové nádraží a vesnice. Obálka knihy zobrazuje pak samotný dům – na její přední části vidíme dům zepředu ve dne a zadní část znázorňuje průřez domem zezadu v noci- kniha je opravdu promyšlena do těch nejmenších detailů.

A právě detaily jsou to, v čem je kniha naprosto bezkonkurenční.

Už jako dítě jsem dokázala nad knihou prosedět celé dny a zkoumat ty nádherně propracované obrázky. I teď jako dospělá obdivuji kouzlo těchto ilustrací – můžete mít knihu prolistovanou kolikrát jenom chcete, a přesto najdete vždy něco, co vám předtím uniklo. Tu najdete v jednom zadním okně paní s dalekohledem (koho v tom městě může jen pozorovat?), tam chlapečka sypajícího na hlavu kamaráda písek, či myšku spící ve ztracené botě na půdě. 

Oceňuji rovněž velikost knihy a ilustrace na dvoustraně – je to velikost tak akorát, aby nezanikl žádný detail. Každá scenérie má pak jedinečnou atmosféru, která vás vtáhne tak, že si budete připadat jako byste byli její součástí. 

Na každé tematicky jinak zaměřené dvoustraně je krátký text, kde malý vypravěč popisuje, co právě prožívá. Vypráví v první osobě a řeč je jednoduchá – svou formou se přibližuje dětskému čtenáři. Jednotlivé příběhy na sebe navazují – děj začíná u školy a školky, kde hrdina dochází se svou sestřičkou a nejlepším kamarádem. Následně se přesouváme na rušné náměstí a pak se dostáváme do nemocnice, když si chlapec zlomí nohu. Příběh pak pokračuje jízdou vlakem a krajinou okolo, aby čtenáře přenesl do malebné vesničky Klímětice. Na závěr se pak ocitáme v domě a můžeme vidět, jak celý dům vypadá za tmy a co se zde děje, když všichni spí.

Knihu určitě doporučuji všem malým i velkým čtenářům. Ti mladší se mohou ponořit do nádherných obrázků a ti starší zase zavzpomínat na svá dětská léta a kochat se těmito kouzelnými ilustracemi společně se svými dětmi.

logo-albatros-media-5162a4e38cf92