Nedávno mě zaujala kniha z produkce nakladatelství Jota od autorky Emily Phillipsové. Možná už někteří tušíte, že jde o román Olivie se snaží. Zaujala mě tématikou, které se věnuje. Autorka se totiž rozhodla pro velmi citlivé téma (alespoň pro ženy): co čekat, když nejste v očekávání.

Hlavní hrdinkou je Olivie Gyamfiová, která prožívá velmi náročné období. S manželem Felixem touží po potomkovi. Olivii je třiatřicet let a její biologické hodiny opravdu velmi hlasitě tikají. Bohužel se jim ale nedaří miminko počít. Situaci nepomáhá ani fakt, že většina přátel už minimálně jedno dítě dávno má. Takže samozřejmě i sociální sítě jsou plné „úrodných děloh”. Olivie se tak ocitá ve společenském tlaku, kdy všichni (především její matka) očekávají, že i ona už velmi brzy bude v očekávání.

„Pořád čas. Čas běží. Čas, abys přestala pít. Čas, abys myslela na sebe místo na svoji nejlepší kamarádku, která tě potřebuje. Čas být sobecká. Čas nebýt sobecká. Čas stát se matkou.”

Občas je chování lidí až nemístné, protože vůbec netuší, že Olivie se se svým manželem už téměř dva roky o miminko pokoušejí. Jenže marně. Zpočátku může Olivie své trable sdílet alespoň s nejbližší kamarádkou, jenže najednou otěhotní i ona. Olivie se tak ocitne ještě v zoufalejší situaci.

„Nikdo z nás nemůže vědět, co chce někdo jiný. Člověk neví, co mají ostatní za sebou. Ta věc je tak osobní, že je lepší se prostě neptat.”

Ke komplikacím v osobním životě se přidávají ještě problémy v práci: Olivie pracuje jako marketingová manažerka ve skandinávském obchodu s nábytkem a vedení má pocit, že by jejich pobočka měla být více kreativní. Je tedy na čase přijít s nějakým oslňujícím projektem, který by Olivii mohl dokonce vynést i povýšení. Ovšem ani tady k ní osud není moc milosrdný, protože o povýšení bude bojovat s jednou z nejlepších kamarádek, která pracuje na stejném postu.

Možná už tušíte, jak se celá situace vyvine. Pokud se dostanete do fáze, kdy berete sex jako nutnou povinnost k tomu, abyste otěhotněla, tak je jen otázkou času, kdy se to vymkne kontrole. A s tím přicházejí i partnerské problémy.  I když oba manželé touží po dítěti, což by je mělo hlavně spojovat, ve skutečnosti se sobě navzájem začínají odcizovat a najednou jsou jen krůček od rozpadu manželství. Na povrch původně dokonalého vztahu vyplouvají zrady a tajemství. Otázkou tedy je, zda manželství Olivie a Felixe tohle vůbec ustojí. Možná, že oba potřebují jiné rozptýlení…

„Manželství je dlouhá cesta. Jsou v ní okamžiky, kdy máte chuť vzít nohy na ramena a utéct. Okamžiky, kdy se věci nevyvíjejí podle vašich představ, po kuchyni létají talíře nebo je život prostě jedna velká nuda. Nebo okamžiky, kdy vás třeba někdo okouzlí a vy si myslíte, že jste našla řešení.”

O této knize všichni tvrdí, že je vtipná (stačí se podívat třeba jen na její zadní obálku). Upřímně řečeno s tím absolutně nesouhlasím. Co je vtipného na tom, že se někdo dva roky marně snaží počít miminko? Neustále návštěvy doktorů, snahy o vzkříšení milostného života, ze kterého se stává pouhá povinnost a rituál a hlavně velmi stresující záležitost. To opravdu nezní jako sen většiny žen. Neříkám, že v knize není pár vtipných míst, ale v mých očích prostě příběh není vtipný. Je hořký, upřímný, laskavý, syrový, poučný a především reálný. Protože tohle se opravdu může stát a je spousta žen, které zažívají stejnou touhu a stres jako Olivie.

Myslím, že tento román osloví jen určitou skupinu čtenářů – tedy vlastně spíše čtenářek. Tempo vyprávění je pomalé. Pokud vás ale baví rodinné vztahy, myšlenkové toky a vztahové rozbory, tak vám to vadit nebude. Tématikou je opravdu zaměřen jen na snahu počít dítě, což znamená, že dostanete pořádnou dávku po cyklech se opakujícího sexu, který však není nijak vzrušující. To je doplněno počítáním plodných dnů, sledováním příznaků těhotenství a spoustou nesmyslných nadějí, které vystřídá ponižující nezdar s příchozí menstruací. Možná, že plně dokážete příběh Olivie pochopit až tehdy, kdy si podobnou situací samy projdete. Věřte, že to není jednoduché.

A komu bych román doporučila? Rozhodně ženám, které si jsou jisté, že chtějí mít dítě. Jenom mají pocit, že stále nenastal vhodný čas. Jde o zásadní životní rozhodnutí, ale nezapomínejte, že jednou už může být prostě pozdě.

Ukázka:

Copak mě neměli za ten jeden den dost? Ale spláchnu ze sebe zbytky předstíraného opovržení a jsem z toho pozvání nadšená. Je to mých pět minut slávy. Rachel už odešla vyzvednout dvojčata. To, že mám dělohu k ničemu, může nakonec fungovat v můj prospěch. A jak bych mohla odmítnou šanci sblížit se s nadřízenými? Felixovi by nevadilo, kdybych tuhle příležitost využila, ne? Vadilo, kdyby viděl Madse.

Olivie se snaží – Emily Phillipsová. Jota, 2019.

logo_Jota