V letošním roce nás už podruhé dvojice žen vystupující pod jménem Christina Lauren (Christina Hobbsová a Lauren Billingsová) potěší novým románem. Právě totiž vychází jejich novinka Láska a jiná slova. A na jaký příběh se můžete těšit tentokrát?

Hlavní hrdinka Macy Sorensenová měla komplikované dětství. Když jí bylo deset let, její maminka umřela. Rodiče mezi s sebou měli krásný vztah a otec už se po smrti své ženy do nikoho nedokázal zamilovat. A jak už to tak u mužů bývá, při výchově své dcery občas lehce tápal. Ale dělal vše, co bylo v jeho silách. Pár let po smrti své milované ženy koupil víkendový dům, aby on a jeho dcerka měli společně kde odpočívat. A hned při prohlídce tohoto domu Macy poznala kluka, který se následně stal důležitou součástí jejího života. Elliot Lewis Petropoulos. Jí bylo třináct, jemu čtrnáct let. Bydlel hned v sousedním domě, ale velmi rád sedával v její budoucí šatně a četl si knížku. Knihy byly jejich společnou vášní. Společným čtením později strávili mnoho hodin. Macy knihy milovala, protože jí pomáhaly zapomenout na vše, co se v jejím životě odehrálo. Navíc bylo fajn mluvit zase o něčem jiném než o ztrátě matky. Všichni její přátelé na ni hleděli jako na dívku, se kterou se život nemazlil. Měla dost toho, jak kolem ní našlapovali po špičkách. A tak se postupně sbližovala s Elliotem. Ten jí pomohl náročné období překonat. Byl jejím nejlepším přítelem, důvěrníkem a nakonec také životní láskou.

Nyní už je Macy dospělá žena, které bude za dva roky třicet let. Pracuje jako pediatrička, specializuje se na péči o kriticky nemocné děti. Většinu svého času tedy tráví ve společnosti trpících pacientů. Je zamilovaná do Seana a společně plánují svatbu. Sean je finančně zajištěný dvaačtyřicetiletý muž, má šestiletou dceru a Macy požádal o ruku po pár měsících vztahu. A teď přijde osudový okamžik: Macy se po jedenácti letech setká s Elliotem. Naposledy ho viděla v posledním ročníku na střední škole. Na Nový rok. Cítí paniku, strach, ale i obrovskou úlevu.

„Den za dnem jsem si přála, abych ho znovu viděla a současně jsem o něm nechtěla ani slyšet.“

Dopustila, aby se odcizili. On jí volal, ona si změnila číslo. Nebyli spolu v kontaktu. Posledních jedenáct let se na něj na dálku zlobila a pokrytecky si libovala v pocitu ublížení. Co se mezi nimi před lety stalo? A jak jejich setkání dopadne? Mohu prozradit, že Macy na Elliota nemůže přestat myslet…

„Dřív nás trápilo, když jsme o sobě nevěděli měsíc, a teď mezi námi leží víc než deset let.“

Tento román je v některých ohledech úplně jiný, než všechny předchozí, jenž jsem od této autorské dvojice četla. Mám trochu dojem, že některé ze čtenářek zůstávají pod vlivem jejich předchozích sérií Božský Vášnivý a i nadále očekávají příběhy v podobném duchu. Jenže tento nespadá do erotické literatury. A ani do této kategorie není nikde zařazen. Takže já zcela chápu, že vztah mezi hlavními hrdiny není postavený na vzájemném hašteření a erotické přitažlivosti. Takových vyprávění už napsaly tyto ženy dost! Tady je vztah mezi hlavními hrdiny založený na přátelství, které je v dětství spojovalo. Samozřejmě i zde najdete romantickou linku, se kterou autorky pracují a postupně ji rozvíjí. A jak už jste nejspíš pochopili, nechybí zde ani milostný trojúhelník. Ale pokud čekáte vyprávění plné sexuálních scén, tak máte v rukou špatnou knihu. A nesouhlasím s tvrzením některých čtenářů, že mezi Macy a Elliotem zcela chybí pomyslná jiskra. Pokud budete číst pozorně, zjistíte, že i oni ji mezi sebou mají. A je jen otázkou času, kdy tato jiskra opět zažehne plamen, který během desetiletého mlčení začal tak trochu vyhasínat. Pokud by to mezi nimi po letech vůbec nejiskřilo, bez problémů by dokázali jeden druhého dostat z hlavy!

V příběhu jsou dvě dějové linky, které se pravidelně střídají. Jedna se vrací do minulosti, druhá probíhá v současnosti. A vy tak zjistíte, proč se Macy do Elliota zamilovala a následně ho ze svého života vypudila. Autorky teď poměrně často pracují s námětem náhodného setkání: po mnoha letech na sebe narazí dva lidé, kteří se dříve velmi dobře znali. Podobně tomu bylo i v jejich předchozím románu Každá ráda kamaráda. Ale nemusíte se bát, že by si tyto knihy byly podobné. Další dějový vývoj je v obou zcela jiný. Zatímco kniha Každá ráda kamaráda vás prostřednictvím hlavní hrdinky Hazel především pobaví, Láska a jiná slova je napsaná mnohem citlivěji a ukrývá v sobě více emočně vypjatých momentů. Je to i tím, že tady autorky pracovaly ještě s jedním námětem: se ztrátou blízkého člověka. A to hned ve dvou podobách. Jednak v podobě smrti, protože Macy se musela vyrovnat s tím, že její maminka umřela. A to v době, kdy ji ještě potřebovala. A později ztratila dalšího člověka, kterému důvěřovala. A i když neumřel, bolest, kterou cítila, byla velmi podobná.

Musím se přiznat, že osobně mám tyto samostatné příběhy, kterým se autorky v poslední době věnují, mnohem raději než předchozí série. Jejich styl psaní je vyzrálejší. Knihy se mi zdají propracovanější – minimálně tedy tato. A i když proti erotické literatuře vůbec nic nemám, ocením spíše taková vyprávění, která jsou vystavěna na jiných základech než jen na erotických chvilkách mezi hlavními hrdiny. A přesně takový jejich nejnovější román je!

Ukázka:
„Tohle je vážně špatný nápad,“ opáčím a rozhlédnu se kolem. „A nejen kvůli minulosti, i když částečně samozřejmě ano. Ale je to přece už tolik let.“ Na chvíli se odmlčím a zadívám se mu do očí. „Včera jsem se viděli snad jen dvě minuty a ty se večer rozejdeš se svou přítelkyní. Jenže tak snadné to není, protože já se budu vdávat.“
Elliot pustí mou ruku, překvapeně zamrká a nejspíš vůbec poprvé, co ho znám, vypadá, jako by mu chyběla ta správná slova. 
„Budu se vdávat… a je toho ještě spousta dalšího, co o mně nevíš. Za většinu věcí samozřejmě nemůžeš, ale tohle,“ v úzkém prostoru nad stolem, který nás od sebe dělí, rychle zakvedlám prstem, „tohle prostě nejde. Taky mě mrzí, že to nevyšlo a moc to bolí. Ale prostě je to pryč.“

Láska a jiná slova – Christina Lauren. Brno: Jota, 2022. 

logo_Jota