Robert Bryndza se zapsal do srdcí čtenářů především svými thrillery. Já jsem si oblíbila jak jeho šestidílnou sérii s vyšetřovatelkou Erikou Fosterovou (např. Dívka v ledu, Noční lov, Temné hlubiny…), tak zatím třídílnou sérii s Kate Marschallovou (např. Kanibal z Nina Elms, Mlha nad Shadow Sands a Propast smrti). Těžko říct, který ze zmíněný thrillerů je lepší.

Možná ale nevíte, že Robert Bryndza je také autorem humorné pentalogie, se kterou svou kariéru před lety nastartoval.   Vypráví o životních kotrmelcích čtyřicetileté Coco Pinchardové. První díl nazvaný Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové vydalo nakladatelství Cosmopolis v minulém roce. Hlavní hrdince se rozpadlo manželství a ona tak ve čtyřiceti letech začíná psát novou kapitolu svého života. Jak název napovídá, autor zvolil netradiční formu: celý příběh je totiž složen z e-mailů, které Coco posílá svým nejbližším. Je jasné, že ne každý takto poskládané vyprávění ocení. I já jsem měla původně obavy, zda se mi bude dobře číst. Nikdy jsem totiž nevyhledávala knihy psané třeba formou deníkových záznamů a tohle není zase tak velký rozdíl. Ale musím říct, že k románu i hlavní hrdince mi tato forma seděla. A pokud vás Coco Pinchardová zaujala a chtěli byste vědět, jak její život pokračuje dál, mám pro vás dobrou zprávu! Právě vyšla Moje tlustá opilá svatba! Opět se tedy můžete pustit do čtení e-mailů, ve kterých se Coco svěřuje se svými patáliemi.

Tentokrát se nechci příliš věnovat samotnému ději. Přece jen jde o druhý díl série a já vám nechci vyzradit, s čím vším už se Coco musela potýkat a kam jí život zavedl. Jednu věc však napsat mohu: Coco Pinchardová je typem hlavní hrdinky, na kterou se rozhodně nedá zapomenout. Občas ji budete fandit, jindy vás svým chování bude lehce štvát. Kvůli své nespoutané povaze často bojuje sama se sebou a k tomu řeší problémové rodinné vztahy i problémy v práci. Chvílemi je toho na jednoho člověka opravdu až dost. Nemělo by vás překvapit, že autor do svého vyprávění zapojuje i vážná témata. A veškeré jejich depresivní dopady zjemňuje právě humorem. Z mého pohledu se mu to perfektně daří. Dílo působí vyváženě a pomáhá nám uvědomit si, že některé věci prostě nesmíme brát tak vážně. I když vážné jsou… Protože opravdu platí, že s humorem jde všechno líp. Vždyť i Coco s touto životní filozofií zvládla překonat tolik krizových situací!

Zcela výjimečně se neubráním srovnání s knihami o Bridget Jonesové. Coco a Bridget mají totiž mnoho společného: obě mají zvláštní talent na trapasy, jsou neskutečné smolařky, řeší trable s muži, žijí v Londýně a touží po slibné kariéře. Sama tohle přirovnání nemám příliš ráda, protože jakmile se v nějakém románu objeví žena v nesnázích, hned je na obálce připsáno, že fanoušci Bridget Jonesové budou nadšeni. Jenže obvykle to nakonec není pravda a výsledkem jsou jen nenaplněná očekávání těch, kteří se pustili do čtení. Dnes si však sama troufnu napsat, že pokud máte rádi Bridget, oblíbíte si i Coco!

Robert Bryndza patří k mým oblíbeným autorům a jakmile vydá nový thriller, okamžitě se pouštím do čtení. Na thrillery má zkrátka talent a žádný z nich mě ještě nezklamal. Jsou čtivé, mají spád, nechybí v nich napětí ani zajímavé postavy a i já se s vyšetřovatelkami s chutí pouštím do honbu za zločinci. Byla jsem tedy zvědavá, jak si autor poradil s naprosto odlišným literárním žánrem – s románem. Do prvního dílu jsem se pustila hlavně ze zvědavosti. A do druhého jsem se začetla jednoduše proto, že mě první díl zaujal a já jsem chtěla vědět, co dalšího se v životě Coco Pinchardové semele!

Vypadá to, že ať Robert Bryndza napíše cokoli, vždy to stojí za přečtení. Tímto heslem já se určitě budu řídit, protože jeho styl psaní mi vyhovuje jak u thrillerů, tak i u románů. A také mě baví, že dává přednost ženským hlavním hrdinkám, které dokáže skvěle vystihnout. A i když mám přece jen o maličko raději jeho thrillery, zase si ráda od hledání zločinců odpočinu u dalšího humorného románu. Už v úvodu recenze jsem psala, že v případě Coco jde o pentalogii, snad se tedy dočkáme i překladů zbývajících tří dílů.

Ukázka:
„Nemůžu jet,“ vyhrkl spěšně.
„Proč ne?“
„Jel bych rád, ale nemůžu. Nemůžu si vzít volno.“
„Bral sis volno minulý pátek, abys mě doprovodil do zahradního centra…“
„No právě.“
„Co tím myslíš – no právě? Jsi šéfem oddělení, jistě si můžeš vzít den a půl volna.“
Rozhostilo se ticho.
„Ne, nemůžu, opravdu nemůžu.“
Vstala jsem, sedla si vedle něj a začala mu promasírovávat ramena.
„Je to all inclusive víkend v New Yorku. Let první třídou, pětihvězdičkový hotel, velká manželská postel… Tak nezlob a běž si pro pas.“
„Proč chceš můj pas?“ zeptal se a setřásl mě.
„Jak by jinak Angie zarezervovala let? Potřebuje čísla pasů.“
„Podívej, Coco, co kdybys teď šla domů, já si tu dám sprchu a za hodinku za tebou dorazím.“
„Seš si jistý, že je všechno v pořádku?“
„Jde o práci. Dneska ohlásili, že budou propouštět.“
„Proboha! Přišels o místo?“

Coco Pinchardová: Moje tlustá řecká svatba – Robert Bryndza. Praha: Cosmopolis, 2022.