20624308_10203731609367633_1180896380_nJeště nikdy jsem neměla možnost, abych si mohla přečíst český překlad knihy, která zatím nevyšla. Až do teď. S potěšením a nadšením jsem se pustila do knihy Blackout od Marca Elsberga. A řeknu vám, bylo to velmi zajímavé čtení. Autor totiž ve svém díle vytvořil scénář jedné z největších katastrof, ke které by dnes mohlo dojít – výpadek elektrických sítí. Myslím, že si nikdo z nás nedovede představit, jak veliká krizová situace by nastala. Ono by totiž nefungovalo vůbec nic. Vážně, nic. Chvílemi jsem si připadala, jako bych se prostřednictvím knihy dostala zpět do válečného období – situace, která nastala, byla v ledasčem podobná právě tehdejší době a příčiny, kvůli kterým lidé umírali, přibývaly a přibývaly. Nedostatek potravin, vody, nemožnost natankovat, fronty na cokoli, nedostatek léků, runy na banky, kterým velmi rychle docházela hotovost, pád finančních trhů, pokles burz, hospodářská krize… Chaos, panika, vzpoury, rabování, vyhrocení všeobecné nespokojenosti mezi lidmi. Vrcholem všeho je, že i takovéto katastrofální situace někteří dokáží využít a zneužít. To vás ovšem asi nepřekvapí. Marc Elsberg prostě nezapomíná vůbec na nic.

Elektřina vychází ze zásuvek. Už po generace. Lidé o tom ani nepřemýšlí. Berou to jako samozřejmost.”

A víte, co bylo ze všeho nejhorší? Nikdo nevěděl, jak dlouho bude tato situace trvat. Pár hodin? Den? Dva? Týden? Každý doufal, že se brzy podaří najít příčinu, kvůli které došlo k tak rozsáhlému výpadku proudu. Jenže k tomu nedocházelo – naopak postupně přibývaly země, ve kterých elektrické sítě nefungovaly. Kniha ukazuje, jak důležitá je spolupráce evropských zemí v takové situaci. Významnou roli samozřejmě hrají politické špičky, ovšem opět se setkáváme s tím, že veřejnosti odmítají v podstatě cokoli říct. Věřím, že realita by nebyla jiná. Maskují, že nic nevědí… A i když vědí, nechají se to pro sebe. Raději. Zasažené evropské země by se rády spolehly na pomoc velmocí jako Rusko, Čína, Amerika… Jenže za několik dní potká Ameriku stejný scénář jako Evropu. Je to jako noční můra. Čas běží, lidé jsou evakuování, někteří bohužel umírají. Co myslíte, podaří se situaci vyřešit a závadě přijít na kloub? Ani si nedovedu (a asi ani nechci) představit ten tlak, kterému čelí zodpovědní pracovníci, kteří mají situaci napravit.

Je to otázka financí. Bezpečnost stojí peníze. Jak se teď ukazuje, stojí to ještě víc, když se za bezpečnost neplatí.”

Blackout je skvěle napsaná kniha, u které budete nervózní od začátku až do samotného konce. A závěr – ten vás dostane. Autor si se čtenářem pěkně pohraje. Když už si myslíte, že je všechno vyřešeno, vyvede vás z omylu a vytáhne další eso z rukávu. Když jsem knihu začala číst, říkala jsem si, že je napsána poměrně odborně (nepatřím k těm, kteří by přesně věděli, jak funguje elektrárna), nicméně nebojte se, autor vám až na pár detailů vše postupně vysvětlí (opravdu jednoduše, zkrátka po laiky), takže ve finále je to vlastně i velmi poučné čtení.

„I kdybyste měli titul strojního inženýra, nikdy zázrak elektrického napětí zcela nepochopíte.”

Hlavní příběh tedy spočívá v tom, že dojde k výpadku elektrické sítě – od toho se vše odvíjí. V podstatě můžeme říct, že se v knize odehrává ještě několik dalších dějových linek – příběhy lidí, kteří jsou katastrofou zasaženi. Nejprve se mi zdálo, že na sobě nebudou nijak závislé či propojené, že chce autor pouze ukázat, co vše je následkem blackoutu, ale zdání klame, o několik stran později se jejich osudy začnou proplétat a na pozadí velkého výpadku tak vystupují další hlavní hrdinové, jejichž příběh mě bavil ještě víc, než samotný blackout. Oblíbila jsem si hlavního hrdinu Piera Manzana, který byl výpadkem proudu zastižen na křižovatce – bohužel se sám stal obětí nehody (naštěstí ne příliš vážné). Shodou okolností je tento člověk odborníkem přes počítače. Je inteligentní, houževnatý, jen tak nic nevzdává – rád by tedy věděl, co se vlastně stalo. Navíc má za sebou určitou minulost jako hacker. Co myslíte, podaří se mu něco odhalit? Na celé situaci je smutné to, že snahy jediného člověka, který se zdá v této situace kompetentní, jsou sprostě sabotovány. A to mě neskutečně vytáčelo – což je dobře, protože to vypovídá o tom, jak skvěle je kniha napsána. Navíc se mi líbilo, že čtenáři je zpřístupněn i pohled do zákulisí – tedy k těm, kteří celou katastrofu způsobili, k těm, kteří na vše dohlíží a o všem vědí.

„Slabými místy jsou vždycky lidé. Ten, kdo za tím stojí, vsadil na nejkritičtější slabinu systému… na člověka.”

Blackout je pro mě naprosto originální knihou – na toto téma jsem nikdy žádnou nečetla. Autorovi se perfektně podařilo ukázat, že dnešní největší přednosti mohou také představovat největší hrozbu. Je třeba, abychom věděli, že vždy je něco za něco. Nejhorší na tom všem je, že až při čtení si uvědomíte, jak je vše reálné a jak „jednoduše” je možné vyhodit celý svět z provozu. Na podmínky, které by byly následkem takové situace, už nejsme zvyklí. Ani připravení. Nezbývá nic jiného, než doufat, že se dílem Marca Elsberga nikdo neinspiruje. A vy si knihu rozhodně nenechte ujít – měla by vyjít už v říjnu letošního roku.

Ukázka:

Že zrovna taková parta byrokratů, jako je Europol, působí tak přístupně. Nejspíš se chtějí předvést, říkal si, proto se chytají každého stébla. Těšil se, až se na monitoru objeví poděšené výrazy lidí z Berlína, Paříže a dalších měst.

Toho Itala by měli povolat. I když jim trochu zamíchal s časovým plánem, Europolu pomoct nedokáže. Na to koneckonců přijdou sami. Pořád ještě netuší, čemu čelí. Přitom s tím museli počítat. Nemohli přece čekat, že to takhle půjde donekonečna. Nebezpečí se už ve vzduchu vznášelo několik let. A všichni si mysleli, že ho nemusejí brát vážně. Teď zjistí, co znamená bezmoc. Tohle je teprve začátek. 

Blackout – Marc Elsberg. Omega, 2017.