Dnes přináším tip na čtení pro všechny nenapravitelné romantičky. Láska v knihkupectví je součástí série, do které se pustila autorka Annie Darlingová. Konkrétně jde už o druhý díl. Pokud se vám líbil první díl Knihkupectví U Osamělých srdcí, rozhodně si nenechte ujít ani pokračování.

Hlavní hrdinkou je tentokrát sedmadvacetiletá Verity Loveová. Máte pocit, že tuhle dívku už tak trochu znáte? Ano. Máte pravdu. Byla to jedna z vedlejších postav v prvním díle výše zmíněné série. Pozorní čtenáři si jistě vzpomenou, že Verity pracuje v knihkupectví, jež tehdy zdědila dívka jménem Posy. Posy a Verity jsou nejen kolegyně, ale také kamarádky. Co vše tedy o Verity z předchozího dílu víme? Dějová linka této postavy nebyla příliš rozsáhlá: jde o dívku, která je hodně stydlivá. S cizími lidmi se nerada baví a když je to alespoň trochu možné, vyhýbá se i vyřizování pracovních telefonátů. Raději komunikuje prostřednictvím e-mailů. V tom je skvělá. Prostě klasický introvert. A ještě něco víme: má přítele. Je jím muž jménem Peter Hardy. Oceánograf.

Dobře si pamatuji, že při čtení prvního dílu mi jedna věc přišla poněkud záhadná: proč nás autorka blíže neseznámila s Peterem? Verity se o něm vždy jen zmínila, ale nikdy ho neviděly ani její nejlepší kamarádky. Přitom ony se o to několikrát pokoušely. Tak právě tahle záhada je hned na začátku Lásky v knihkupectví vyřešena. Peter je dokonalý muž. Plavovlasý, modrooký, inteligentní, s břitkým humorem, dochvilný, pozorný a náruživý milenec. Zkrátka dokonalá partie. Aby taky ne! A víte proč? Protože je vysněný. Imaginární. Ve skutečnosti totiž nikdo jako Peter v životě Verity nefiguruje. A věřte, že tato malá lest, kterou chtěla Verity odradit své kamarádky od toho, aby jí dohazovaly nové a nové partnery, se jí velmi vymstí.

„Jde o to, že když předstíráte vztah, berete to pouze jako neškodnou lež určenou k umlčení přátel. Jenže ta neškodná malá lež se rychle promění v řadu dalších lží a člověk pak brzy potřebuje pořádnou plachtu, aby si o nich udržoval přehled.”

Na druhou stranu právě díky své lži se Verity seznámí s Johnnym. V mnoha ohledech si jsou velmi podobní: bez partnerů a spokojeni se svým single životem. Skutečně? Uvidíme. Postupně se totiž ukáže, že Johnny je velmi komplikovaný muž ve složité milostné situaci.

„Bylo by strašně nefér, kdybyste měl na lásku jen jednu šanci v životě. Moje matka vždycky říká, že zlomené srdce vybuduje tu nejlepší loď pro plavbu životem.”

Na knihách od Annie Darlingové se mi líbí hned několik věcí. Sama autorka miluje literaturu a ze všeho nejvíce právě romány (stejně jako její hlavní hrdinky). A právě tahle její láska se skvěle otiskla do příběhů, jež sama píše. Jsem si jistá, že do jejích děl se zamiluje každá pravá knihomolka, která si alespoň čas od času ráda přečte nějaký ten román. Odpovídá tomu i prostředí, ve kterém se děj autorčiných románů odehrává: knihkupectví. Co by si pravý knihomol mohl přát víc? Pro mě je to dokonalé prostředí a knihy s touto tématikou jsou pro mě obrovským lákadlem. A když navíc obsahují milý romantický příběh jako je tento, jde o dokonalou kombinaci na dlouhé zimní večery.

Také se mi moc líbí, že autorka využívá potenciál všech svých postav. V prvním díle jsme mohli sledovat příběh Posy, teď se zaměřila na její kamarádku Verity. Darlingová tedy dává čtenářům možnost sledovat osudy dalších svých postav, které znáte už z prvního příběhu. Zároveň se také dozvíte, jak se daří Posy a jejímu knihkupectví, kterému dala naprosto nový obchodní směr. Osobně doufám, že se brzy dočkáme třetího pokračování, ve kterém by hlavní hrdinkou mohla být Nina. A protože Ninu a její trable už také tak trochu známe, jsem si jistá, že se ještě máme na co těšit. Jednotlivé díly navíc nemusíte číst postupně, protože hlavní hrdinové se mění a každé vyprávění je tak jiné. Na druhou stranu ale musíte počítat s tím, že si vyspoilerujete něco, co se už dříve odehrálo. Drobné návaznosti mezi knihami prostě jsou.

Styl psaní je jednoduchý, lehký a hlavně velmi čtivý. Celkově jde o nenáročné čtení, které vás prostě jen zklidní po náročném dnu a takzvaně pohladí po duši. A komu bych tuto knihu doporučila? Tentokrát je to jednoduché: všem nenapravitelným romantičkám a milovnicím knih – především románů.

Ukázka:

„Ááá, slečna Very! Dnes máte zpoždění. Málem jsme s vámi přestali počítat. Váš obvyklý stůl?”

„Musela jsem se cestou ještě někde stavit.” Když kráčela ke svému stolu (až úplně vzadu v koutě, aby ji neobtěžovali žádní osamělí vlci a v naději, že ji zaujmou, ji nutili do konverzace), ještě se ohlédla, aby zkontrolovala, že zavřela dveře. Jenže si hned venku všimla Posy a Niny, jak nakukují oknem dovnitř. Ach, to ne! Zatraceně, co to provedly? Jejich zvědavost ohledně oceánografa Petera Hardyho je naprosto pohltila a zvítězila nad zdravým rozumem, takže ji sledovaly. Teď se dalo čekat, že vtrhnou dovnitř, jakmile si všimnou Verity strnulé na místě mezi rustikálními stoly a lavicemi. Má jen dvě možnosti. Boj, nebo ústup. Verity si pokaždé vybírala ústup. Mohla by vyběhnout po schůdkách na dámy, zamknout se a odmítat vylézt. 

Honem něco udělej, pomyslela si zoufale Verity – a pak ho zahlédla. Seděl u stolku pro dva až vzadu, volná židle ji vyloženě vybízela, ať na ni bleskově usedne, což také udělala, a vroucně se modlila, aby to nebyla židle jeho dívky, která si jen odskočila. 

Verity zariskovala, ohlédla se a viděla, že její nejhorší obavy se naplnily. Nina a Posy už byly uvnitř a hledaly ji. Pak Posy Verity zahlédla a šťouchla do Niny, která na ni hned zamávala. Verity se obrátila k osamělému muži. Panebože, nevypadá, že je z ní bůhvíjak odvázaný.

„Moc se omlouvám, jste tady sám?”

Láska v knihkupectví – Annie Darlingová. Sofa Books, 2018.

logo DK