Zakázané spojenectví

Máte rádi fantasy příběhy, ve kterých nechybí magie, intriky a také špetka romantiky? Pak si nenechte ujít první díl série Wycherleyovi, kterou napsala Annaliese Avery. Vyšel pod názvem Prokletí Aurelie W. a podle mě rozhodně stojí za přečtení!

Ptáte se, kdo jsou Wycherleyovi? Rod mocných magiků. Bohužel byl tento rod postihnut dědičnou kletbou, kterou musí nést vždy jedna z wycherleyských čarodějek. A tentokrát padla volba na sedmnáctiletou Aurelii – hlavní hrdinku příběhu.

Ve světě, který autorka vytvořila, si každý čaroděj a čarodějka musí najít spřízněnou duši – tzn. člověka, se kterým svou magii propojí. Zkrátka magie musí být sdílená, jinak o ni čarodějové a čarodějky přijdou. Jenže kdo by chtěl propojit svou magii s někým, kdo je prokletý?

„Nevybírejte však příliš dlouho – spojení musíte navázat do tří let, a pokud selžete, ztratíte svou magii.“

Má Aurelie šanci svou kouzelnou moc zachránit? Bez spříznění bude nositelkou magie pouze tři roky, potom se začne vytrácet. Nebo by snad právě ona mohla prolomit dědičnou kletbu?

„Jednoho dne budu jednou z nich. Pak mnou projede bolest, když opravím samu sebe. Nikdy nebudu jednou z nich.“

Moc se mi líbí zápletka, kterou Annaliese Avery vytvořila. O čarodějkách jsem přečetla mnoho knih, ale s podmínkou sdílené magie jsem se zatím nesetkala. Jde o skvělý nápad! Fungování magie v této sérii považuji za originální. A pozor: samotné spříznění nutně nezakládá mezi čaroději milostný vztah. Nesouvisí tedy s láskou – jde spíše o to, jak jsou magie dvou lidí vzájemně kompatibilní. Samozřejmě se může stát, že svou magii spojí dva lidé, kteří se do sebe zároveň zamilují, ale jde spíš o výjimečný stav.

Chválu si autorka zaslouží i za pojetí hlavních hrdinů. Aurelie se od ostatních čarodějů hodně odlišuje – svým prokletím i svými schopnostmi. Právě její magie je v mnoha ohledech naprosto výjimečná, ale to všichni začnou zjišťovat až ve chvíli, kdy s ní budou ochotni magické schopnosti spojit. Bavilo mě sledovat, jak Aurelie bojuje se svým osudem. Nepatří k lidem, kteří se vzdají bez boje! Naopak… Rozhodne se, že najde způsob, jak si magii zachovat. Ačkoli si dobře uvědomuje, že se jí to nejspíš nepodaří, odhodlaně jde za svým cílem. A její šance na úspěch se zvýší ve chvíli, kdy se seznámí s Julesem Nightlym. Právě jeho předci Wycherleyovi prokleli! Jenže Julesova sestra řeší velmi podobný problém jako Aurelie – také ztrácí svou moc, jen z jiného důvodu… A Jules by tomu rád zabránil. Skutečně by mohli představitelé dvou znepřátelených rodů spojit síly a navázat zakázané spojenectví? Aurelie je ochotná udělat téměř cokoli!

„Možná sdílíme společnou válku, ale také máme společný cíl.“

Potěšilo mě, že autorka do příběhu přidala i detektivní zápletku: dochází k sérii vražd vysoce postavených magiků. Mezi oběti bohužel patří i Aureliin otec. Kdo za vraždami stojí? Čeho chce dotyčný dosáhnout? A hlavně: kdo bude další na řadě? Samozřejmě správně tušíte, že i tyto problémy se Aurelie dotknou – na bedrech toho tedy nese víc než dost!

Moc se mi líbí námět, který autorka použila: magie, prokletí, přátelství i nepřátelství, dva znepřátelené rody a dohoda, kterou spolu jejich zástupci uzavřou. Už těchto pár slov zní slibně, co myslíte? Bavilo mě sledovat, jak Aurelie rozvíjí své schopnosti a postupně zjišťuje, čeho všeho je vlastně schopná. Annaliese Avery postupně zapojuje další a další zvraty, díky kterým je vyprávění velmi čtivé!

Kombinaci více žánrů mám moc ráda a nutno podotknout, že prvky fantasy, detektivky a romance spolu i tady skvěle fungují. A asi vás nepřekvapí, že se nemohu dočkat dalšího dílu. Nejraději bych se do něj rovnou pustila. Doufám, že vyjde brzy – mohu vám slíbit, že si ho nenechám ujít!

Ukázka: 

Když konečně zastavíme před schodištěm ke vchodu do Carltonova paláce, slunce už mizí za obzorem. Cítím, jak mi v žaludku tančí motýlci. Jsem si jistá, že za jiných okolností bych je měla všude, poletovali by mi v hrudi, až by se mi úžil dech vzrušením z toho, že budu představena Koruně a že možná najdu svého spřízněnce. Takhle však vystoupím z kočáru se vzdorným odhodláním.
I když je moje magie prokletá, je má. Pokud spojení s jiným magikem nepřipadá v úvahu, najdu jiný způsob, jak si ji udržet… Musím.
My čarodějky a čarodějové jsme to takhle neměli vždycky. Magie bývala svobodná a stabilní a často divoká; v Prvním a Druhém věku magie ji nikdo sdílet nemusel. Magik obdržel svou magii za úplňku po svých sedmnáctých narozeninách a ta s ním od toho okamžiku rostla jako neustálý společník až do smrti. To vše se změnilo po velké čarodějné válce. Musí však existovat způsob, jak bych si svou magii mohla uchovat tak jako naši dávní předkové.

Prokletí Aurelie W. – Annaliese Avery. Praha: Fragment, 2026.