Zahrada jako mikrokosmos je moudrost na celý život

Vezmeme-li v potaz, že Wolf-Dieter Storl v současnosti užívá svůj dlouhý život na samotě v horách v jižním Německu, plně se věnuje své zahradě a rozjímání nad životem, otevírá se nám jeho Zahrada jako mikrokosmos v ještě romantičtějším světle. Pravda, trvalo mi déle, než jsem se do tohoto díla začetla, ale pak mě chytilo a vím, že je to kniha na celý život. Že čas od času ji otevřu, a to nejen proto, abych se podívala, jak správně na zahradě udělat to či ono. Ale především pro jeho filozofické a hermetické pojetí světa, pro posvátnost, se kterou se autor věnuje silám a živlům, které tvoří svět, fyzické bytí a s jakým nadhledem vnímá samotnou evoluci člověka, přírody i zvířat.

Alchymistická část knihy

Je asi dobře, že právě s ní autor začíná, protože ač patří k těm čtenářsky náročnějším částem, je právě tím, do čeho když proniknete, pochopíte lépe pak druhou, rozsáhlejší, praktickou část věnující se zahradničení, biodynamickému zemědělství, skladování potravin a také nevynechává léčivé preparáty, které si můžete s pomocí přírody sami vyrobit. Celistvě tu autor pohlíží na principy fungování světa, nevyhýbá se moudrostem našich předků, astrologii, planetárním vlivům, ale i celé alchymii, která rozhodně není vědou pro pomatence; naopak – najdeme v ní přesné ingredience pro celé stvoření. Jen onen Svatý grál nebo Kámen mudrců bude vypadat jinak než fyzicky a hmotně. Autor v knize uvádí, že imaginární myšlení často vystihuje život lépe než materialistická forma a to je přesně ten nadhled, který vás k této knize přivede zas a znovu a budete mít chuť si přečíst stále stejné kapitoly znovu. Více než tři sta stran knihy je opravdovým darem a klenotem do knihovničky.

Praktická část knihy je věrným průvodcem

Máte-li zahradu, určitě oceníte i druhou část knihy, která se stále prolíná s tím holistickým a posvátným pohledem na věc, s informacemi, které autor od roku 1979, kdy kniha vyšla poprvé, doplnil a rozvinul. Jinak tu ale především najdete, pro pozorného čtenáře už v tuto chvíli logické, rady pro správné a ucelené pěstování rostlin, role škůdců, hnojiv, ročních období, ale i lunárních cyklů. Už se nebudete divit vlivu úplňku na zahradu, protože mnohé z toho už ještě předtím, než si přečtete, si dokážete sami odvodit.

A to je pro čtenáře fascinující pocit, když začne v myšlenkách s autorem držet krok!

Ukázka:

Jindy se na fazolích objevily mšice, a já jsem se chystal na ně zaútočit tabákovým odvarem (dokonce jsem na to obětoval svůj drahý dýmkový tabák); myslel jsem, že to je organický způsob hubení škůdců. Ale vtom si vedle mě dřepl zahradník, hleděl před sebe a přemýšlel. Napadlo mě, jestli mu nepřeskočilo.

„Nač si s tím lámat hlavu?“ naléhal jsem. „Je zde problém, a tady je řešení.“

Zahradník odvětil, že bude lepší nejdřív přemýšlet, proč se tady mšice objevily.

„To je přece jasné,“ odpověděl jsem, vycházeje ze svých přírodovědných znalostí, „nejspíš je sem přinesl vítr nebo jiné organismy, a nejlíp uděláme, když je zničíme, než se rozšíří.“

Potom mi ale vysvětlil: „Ne, ne, důvod, proč tady jsou, je mnohem složitější; má co dělat s tím, jak jsme hnojili půdu, jaká plodina tu byla předtím a jaké převládalo počasí, to všechno oslabilo rostliny natolik, že se staly náchylné k chorobám.“

Jindy se na zahradě objevili hraboši a syslové. Občas zahradníkova kočka některého chytla. Zahradník jim potom stáhl kůži, kožky pověsil, aby uschly, a jeho žena jejich těla usmažila a dala je sežrat kočkám. Jakmile byla Venuše ve znamení Štíra, spálil kožky a popel rozsypal po záhonech, což mělo ostatní hraboše přimět k tomu, aby změnili revír. Byla oslabena jejich reprodukční síla, protože Venuše souvisí s reprodukcí a Štír představuje v těle kosmického člověka (Meganthropus) oblast pohlavních orgánů, jak ukazuje zvěrokruh.

Zahrada jako mikrokosmos – Wolf-Dieter Storl. Eminent, 2016.