Vědět, vyzývat, toužit, mlčet
Dcera čarodějnice, jejíž autorkou je Paula Brackston, se řadí mezi historické romány s prvky fantasy. Tato novinka nakladatelství Omega mě upoutala jednak svou obálkou, která je opravdu velmi dobře zpracovaná a vyzařuje z ní vše podstatné, co v knize najdete (čarodějka, Kniha stínů, tajemný les, čáry a kouzla), a dále také svou anotací. Však koho by nezajímal příběh Elizabeth Anne Hawksmithové, které je už neuvěřitelných tři sta osmdesát čtyři let?
Vzhledem ke svému věku prožila Elizabeth už několik životů a několikrát se znovu vydala na cestu, aby setřásla svého pronásledovatele, který ji nikdy nedovolil, aby žila svobodně. Kvůli své nesmrtelnosti zůstane navždy kořistí jednoho muže. Gideon Masters. To je muž, kterému vděčí za svůj život. Samotář, před kterým ji její rodiče vždy varovali – pak ale nastal den, kdy ho v největší životní tísni požádala o pomoc sama matka Elizabeth. Její učitel. Musela se dobrovolně svěřit do péče muže, který je schopen znásilňovat a chladnokrevně vraždit. Právě on učil Elizabeth čarodějnickému řemeslu. Znal všechny triky a pasti a kdyby proti němu něco plánovala, věděl by to dříve než ona sama, proto vždy měla jedno jediné východisko – náhlé zmizení. Nyní nesmí dovolit, aby se někde začala cítit v bezpečí, stala by se totiž až příliš zranitelnou. Nikdy pro ni nesmí být příliš těžké prostě zmizet.
„V nebojácnosti není žádná kuráž. Ten, kdo ví, co je strach, a přesto myslí na jiné, je opravdu statečný.“
Autorka vypráví příběh dívky, která v životě hodně ztratila – její straší bratr Thomas, mladší sestra Margaret i otec zemřeli na mor. Na druhou stranu také hodně získala – stala se nesmrtelnou čarodějkou, jenže v určitém smyslu to je pro ni vlastně prokletí. Život bez přátel pro ni není volbou, nýbrž nutností. Je to pro bezpečí její i ostatních. Ale dokážete si představit, jak je těžké si držet všechny ostatní lidi od těla? Žádným způsobem se k nim nepřipoutat, protože na rozdíl od vás časem zemřou? Neustále tak někoho ztrácíte… A co když Elisabeth objeví někoho, komu by své schopnosti mohla předat? Odolá takovému pokušení?
„Tajemství jsou nebezpečná. Začnou nenápadně, ale s každou vyhýbavou odpovědí a úplnou lží rostou.“
Dcera čarodějnice působí po přečtení dojmem, jako by byla složena z více příběhů o několika silných ženách, jež mají společnou jednu věc – snaží se najít bezpečné útočiště a uniknout minulosti. Ale není tomu tak, protože všechny příběhy vypráví o různých životních eskapádách jedné jediné ženy – Elizabeth Anne Hawksmithové, která je také hlavní vypravěčkou a vystupuje nejprve jako Bess, pak jako Eliza a nakonec jako Elise. Kniha je tak rozdělena do několika částí, které se odehrávají na různých místech v různém časovém období – z roku 1627 se přes roky 1888 a 1917 dostaneme až do roku 2007. Dále je neobvyklá svou formou, protože je složená z deníkových záznamů a pak také ze samotného vyprávění rozdělených klasiky do kapitol.
Osobně musím přiznat, že se mi nejvíce líbila první třetina díla, která se točí okolo magie a vypráví o tom, jak se Elizabeth stala čarodějkou. Právě zde objevuje své schopnosti. V dalších částech získává Elizabethin život zcela jiný rozměr. To ovšem odpovídá tomu, v jakém roce se zrovna nachází – tak, jak se mění svět, se mění i ona. Pracuje v nemocnici či v lazaretu, což je prostředí, ke kterému příliš netíhnu, takže mé zaujetí lehce opadlo. Na druhou stranu jsem musela ve čtení pokračovat, protože mě zajímalo, jak celý příběh dopadne – mou pozornost si tedy autorka jednoznačně získala. Pokud máte rádi tématiku čarodějnictví a magii, přidejte se i vy k těm, kteří si její vyprávění vyslechnou.
Ukázka:
„Co je to za darebnost?“ zeptala se. Její slabá slova sebral divoký vítr, jenž ji tahal za plášť a vehnal jí do očí slzy.
Gideon promluvit a přitom se díval přímo na ni: „Žádná darebnost, Bess. Pouze jednoduché kouzlo. Věříš na kouzla, není-li tak? “
„Věřím, že je to rouhání a že byli lidé popraveni i za méně vážné věci.“
„To je tím, že jsi mladá bohabojná slečna, již dobře naučili, jak to ve světě chodí. Když jsi tolikrát slyšela suchá slova ctihodného Burdocka a tvá matka ti tolikrát nutila knihy, co jiného si máš myslet?“ Přiblížil se k ní. Jeho tělo bránilo větru a mezi oběma se vytvořilo malé jezírko ticha. „Ale tvé srdce, Bess, tvé srdce zná pravdu. Kouzla nás obklopují. Jsou v oblacích, v téhle zvrácené mysli, která i teď sahá pod tvou sukni, aby položila své zmrzlé prsty na tvé mladé tělo, i v moštu, který mizí a zas se objevuje.“ Pomalu zvedl jednu ruku a lehce se dotkl kadeře vlasů, jež vypadla z pod Bessiny kápě. „A v tobě, Bess. I v tobě jsou kouzla.“
Dcera čarodějnice – Paula Brackston. Omega, 2017.
Napsat komentář