kryci-jmeno-verity-elizabeth-weinova-9788074479021Válečný román a young adult v jednom. To je Krycí jméno Verity od Elizabeth Weinové, které se zhostilo nakladatelství CooBoo. Zas tak často se nevidí, že by právě CooBoo vydávalo romány s válečnou tématikou, ale když už, tak to stojí za to. Jednou takovou knihou, kterou se nakladatelství pro mládež může pochlubit, je V šedých tónech od Ruty Sepetysové. Získala si mnoho pozitivních ohlasů, ale teď se na pulty knihkupectví dostala pořádná konkurence. Jak si Krycí jméno Verity povede u čtenářů?

Píše se rok 1943. Druhá světová válka je v plném proudu. Nad Francií se v oblacích ukrývá letadlo, ze kterého vyskakuje tajná agentka s krycím jménem Verity. Hned potom ale britský lysander havaruje a to i s pilotkou Maddie Brodattovou. Verity si ale Francii moc neužije, protože po doskoku ji zatkne gestapo a dá ji na výběr ze dvou možností. Buď prozradí všechno, co ví o britských strategiích, letištích, jménech a šifrách, nebo ji za děsivých a bolestivých podmínek zabijí. Rozhodne se napsat pravdu. Ale nejde na to stručně, jako každý jiný, který by se obával trestů za nesplnění úkolu. Verity začne psát příběh, který pojednává o přátelství dvou nejlepších přítelkyň, které se seznámily právě kvůli válce.

Za nepříznivých podmínek píše Verity ve třetí osobě o tom, jak se s Maddie seznámily a co všechno je potkalo, než nastal ten osudný den, kdy se nejlepší přítelkyně musely rozdělit. Na papír píše v er formě i o sobě. V knize se ale vyskytuje i ich forma a to pouze tehdy, když se Verity na místě rozpovídá. Společnost ji dělá Engelová, která hlídá každý papír, který Verity dopíše, aby ji náhodou nenapadlo s ním něco udělat a občas se zastaví i Hauptsturmführer von Linden. Tyto dvě vedlejší postavy by si v románu zasloužily mnohem více prostoru, než jaký jim Elizabeth Weinová věnovala. Na těch pár stránkách, kde se von Linden a Engelová objevili, je autorka vůbec nevykreslila špatně a je škoda, že o nich čtenáři skoro vůbec nic nevědí.

Zato hlavní dvojici se autorka věnovala až moc dobře, i když to pořád není to pravé ořechové, kdy jsou postavy propracované do detailu. A ještě k tomu jim autorka nechala skoro všechen prostor. Stále to nebylo ono. Verity často používala ten svůj jízlivý humor, čímž román oživovala a samozřejmě nezapomínala všem zdůrazňovat, že je Skotka! Maddie se stala pilotkou a ne tak ledajakou. Její řízení letadel bylo jedinečné, a proto se rychle vyšplhala nahoru, i když byla ženského pohlaví.

První část a obzvlášť samotný úvod knihy je celkem zdlouhavý a rozvleklý. Často tam Verity popisovala druhy různých letadel a samé technické vymoženosti, které zkrátka neměly ten správný spád a příběh vůbec nešel dopředu. Stačí ale vydržet, protože druhá část toho nabízí mnohem víc. Děj je živější a hlavně se většina věcí vysvětluje, příběh graduje a blíží se závěrečné vyvrcholení.

Krycí jméno Verity je pouze historická fikce. Elizabeth Weinovou inspiroval hlavně její vlastní pilotní průkaz, protože ráda létá a právě tuto schopnost a předala jedné ze svých literárních hrdinek – Maddie. I tak se ale v hlavě čtenářů můžou vyskytnout otázky: Proč gestapo tolerovalo Verity, když začala na spoustu a spoustu papírů psát celý román o ní a její kamarádce, než aby se zaměřila jen na stručné informace o její špionáži? Nějak se mi nechce věřit, že by měli až takovou trpělivost. Slitovali se snad nad tím, že byla Verity jen mladá dívka?

Samozřejmě v průběhu čtení na nějaké odpovědi přeci jen dojde, ale i tak tam je pár malých nedostatků. Čím se ale autorka zcela odlišila od jiných YA románů? Krycí jméno Verity je o přátelství. Ačkoli jsou hlavní hrdinky dívky, nepotřebují žádné chrabré chlapce, které by je chránili před nebezpečím. V knize není žádná romantická linka a upřímně tam ani nechybí. Válečný román o přátelství ale není vhodný úplně pro všechny. Druhá světová válka není jednoduché téma a čtenářka, co se těší na milostné scénky, těžko uvítá popisy válečných letounů. I když Krycí jméno Verity spadá do žánru young adult, není vhodná pouze pro mládež, ale naopak má vlohy na to, aby si našla velmi široké spektrum čtenářů a to všech věkových kategorií.

Ukázka:

Jsem srab.

Chtěla jsem být statečná. Předstírala jsem odvahu, to mi šlo odjakživa. Dvanáct let jsem nedělala nic jiného, než že jsem si s pěti staršími bratry hrála na bitvu u Stirlingu – ačkoli jsem holka, nechali mě dělat Williama Wallace, prý snad našeho předka. Pronášela jsem totiž před bojem ty nejplamennější projevy. Kristepane, jak já se minulý týden snažila. Bože můj, snažila jsem se. Ale teď už je jisté, že jsem srab. Po tom absurdním kšeftu, co jsem uzavřela s SS-Hauptsturmführerem von Lindenem, o tom není pochyb. A prozradím všecko, co budete chtít, všecko, na co si vzpomenu. Do nejmenších podrobností.

Jak jsme se tedy dohodli? Píšu to sem, abych si to srovnala v hlavě. „Zkusíme to jinak,“ řekl mi von Linden. „Čím by ses nechala podplatit?“ A tak jsem mu řekla, že bych chtěla zpátky oblečení.

Elizabeth Weinová – Krycí jméno Verity. CooBoo, 2015.