Oblíbili jste si autorku T. L. Swan? Pak jistě víte, že napsala sérii Milesův klub. Právě díky ní si totiž získala srdce mnoha čtenářek. Patříte-li k nim i vy, mám pro vás skvělou zprávu! Nyní vyšel její nový erotický román: Pan Masters.

Jak napovídá název, hlavním hrdinou je pan Masters. Tedy Julian Masters. Muž, který prožívá těžké chvíle. Přišel o to nejcennější, co v životě měl – o svou lásku. Jeho již není mezi živými.

„Mohli jsme mít všechno na světě… ale neměli.“

Někteří tušíte, čím si prochází. S jakými pocity bojuje: se smutkem, žalem, bolestí. Rozptýlení nachází v péči o dvě děti a ve své práci (pracuje jako soudce). Jenže světu nastavuje svou falešnou tvář. I když si ostatní myslí, že mu zůstalo dost, aby byl šťastný, Julian to tak nevnímá. Vzpamatuje se někdy ze své ztráty? Bude zase někoho milovat? Myslí si, že ne. Alespoň než potká Brielle… Nebo… je to všechno úplně jinak?

Pětadvacetiletá Brielle Johnstonová přiletěla z Austrálie do Londýna společně s kamarádkou Emerson na roční pracovní dovolenou. Budou pracovat jako chůvy – Brielle u jedné soudkyně, Emerson u dražitele umění. To je oficiální důvod. Neoficiálně Brielle utíká před svou minulostí (zamilovala se do nevěrníka) a Emerson se snaží najít nový smysl života. Jenže brzy se ukáže, že došlo k nedorozumění. Brielle se domnívala, že Julian je ženské jméno… Tušíte správně, právě Brielle by měla pomáhat s dětmi  (osmiletým Samuelem a dospívající Willow) Juliana Masterse!

„Já pro žádného nabubřelého starého chlapa pracovat nebudu!“

Ano, Brielle není příliš nadšená… Julianovi táhne na čtyřicet, dělí je tedy patnáct let. Má obavy, zda spolu vůbec najdou společnou řeč.

„Veškerá naděje, že by z nás s mým novým šéfem mohli být přátelé, se rozplývá jako pára nad hrncem. Mám dojem, že mě nenávidí už teď.“

Vzhledem ke svému zaměstnání působí Julian na ostatní tak trochu jako buldok, který je připraven kohokoli pokousat… Ovšem v jádru je to milý (i když také trochu panovačný) muž – jen ho musíte blíže poznat. On si však k tělu jiné lidi příliš nepouští, takže to není jednoduché. Brielle navíc nemá úplně čisté svědomí, protože ve svém životopise, na základě kterého si ji Julian vybral, tak trochu lhala…

„Jako by nestačilo, že si pořádně nevím rady jako chůva… v nóbl prostředí budu už úplně ztracená. Nemám nejmenší tušení, jak se chovat ve vybrané společnosti. Nevím ani, kterou vidličku použít při večeři. To jsem se ale dostala do pěkné šlamastyky.“

Brielle zpočátku působí jako naivní dívka. Zdá se, že po boku muže jako Julian by mohla získat mnoho cenných zkušeností (ano, ve všech ohledech!). Jenže brzy se ukáže, že to tak vůbec není a naopak by se od ní ledasčemu mohl přiučit Julian. Nedostatky má zejména ve výchově dětí. Muži často neoplývají velkým množstvím empatie. A dětem pak chybí porozumění i láska. Samuel je ještě poměrně malý a lze s ním bez větších problémů vyjít, ovšem s Willow není jednoduché pořízení… A část viny na tom nese i Julian. Po smrti manželky jeho vztah s dětmi ochladl. Jenže právě v tu chvíli děti svého otce potřebovali nejvíc… Spousta věcí nevidí. Nebo na ně nahlíží ze špatného úhlu!

Styl psaní této autorky znám už z jejích předchozích příběhů. A ani tentokrát mě nezklamala – nové vyprávění jsem si užila od první do poslední stránky. Ačkoli T. L. Swan nepoužila originální námět a zápletku odhadnete téměř okamžitě (vdovec, chůva, větší věkový rozdíl, láska…), se slovy to prostě umí. Dokáže do svých románů vložit přesně tu správnou dávku humoru i emocí (nejen lásky a vášně). Ano, romantická linka tu hraje prim a nechybí ani peprnější sexuální scény. Jde přece o erotický román, tak na to nezapomínejte, jinak vás čeká nemilé překvapení. Zároveň však autorka klade velký důraz na rodinu a rodinné vztahy. A samozřejmě se dočkáte také mnoha absurdních situací a různých příkoří, které budou muset hlavní hrdinové překonat. Občas totiž nastanou situace, kdy nic nejde podle plánu!

Pokud hledáte pohodový příběh plný lásky, vášně a sexu, mohl by pro vás být tento román pravou volbou.

Ukázka:

Emerson se mi podívá přes rameno. „Hele, tamhle je tvoje jméno. Asi poslala šoféra.“
Otočím se a spatřím vysokého, statného muže v tmavě modrém obleku, který drží ceduli s nápisem Brielle Johnstonová. Přinutím se k úsměvu a nesměle na něj zamávám, přičemž cítím, jak se mi v žaludku jako přílivová vlna rozlévá úzkost.
Přistoupí k nám a usměje se na mě. „Brielle?“
Má hluboký, autoritativní hlas. „Jo, to jsem já,“ vydechnu.
Natáhne ke mně ruku. „Julian Masters.“
Cože?
Vytřeštím oči.
Chlap?
Zvedne obočí.
„Ehm, no, já… já jsem Brielle,“ vykoktám ze sebe a také před sebe natáhnu ruku. „A toto je moje kamarádka Emerson, která cestuje se mnou.“ Potřese si se mnou a mně se rozbuší srdce.
Po tváři mu přelétne náznak úsměvu, který ale rychle zakryje. „Rád vás poznávám.“ Otočí se k Emerson a také jí potřese rukou. „Jak se máte?“
Střelím očima po Emerson, které to celé evidentně připadá ohromně zábavné. Zazubí se od ucha k uchu. „Dobrý den.“
„Čekala jsem, že budete žena,“ pípnu tiše.
Svraští čelo. „Pokud vím, tak jsem po všech stránkách muž.“ Upřeně se mi zadívá do očí.
Proč jsem to jenom vyslovila nahlas? Ach bože, přestaň už radši mluvit.
To je tak strašný trapas.
Chci domů. Tohle byl pěkně blbý nápad.

Pan Masters – T. L. Swan. Praha: Metafora, 2024. 

logo