Sex, kokeš a whisky

Dlouho se mi nestalo, aby mi už při čtení nějaké knihy došla slova. Po pár stránkách novinky nakladatelství Omega Slušná jízda, jejímž autorem je Irvine Welsh, jsem si říkala, co já vlastně o této knize budu psát? Je opravdu těžké ji zhodnotit. Ona totiž není vyloženě špatná, ale teď už vím, že to prostě není můj šálek čaje a mám k ní několik výhrad. Když jsem si ji vybírala, tak jsem dle anotace věděla, že to nebude žádné náročné čtení. Ale říkala jsem si, že občas je potřeba, aby se člověk úplně odreagoval a přestal přemýšlet. Navíc mě zaujalo, že hlavní hrdina je muž, takže by mohlo být fajn podívat se na svět očima jednoho čtyřicátníka… Proto jsem ji dala šanci.

„Peníze nikdy nespěj. Na byzsnys musíš mít koule.”

Nesympatizuji s hlavním hrdinou, ale líbí se mi, jak ho autor dokázal vystihnout: Terry Šťáva Lawson je tělnatý čtyřicátník s bujnými kadeřemi. A rozhodně to není žádný svatoušek. Je třikrát rozvedený a je o něm všeobecně známo, že má problém udržet svůj poklopec zapnutý. Důsledkem toho je, že asi ani on sám neví, kolik mu po světě běhá dětí. O ty, o kterých ví, se příliš nestará, ale je nutné podotknout, že se s nimi stýká. Čas od času si „napudruje nos”, natočí nějaké to porno, ale alespoň má stálou práci – momentálně se živí jako taxikář. A je to asi nejlepší práce, kterou kdy měl. Pečlivě si totiž vybírá, koho sveze. Nejraději má lasičky. A nejlepší jsou ty, které jsou v jeho domovině na dovolené. A víte proč? Ty totiž nemají absolutně žádné zábrany. Terry je prostě chlap, který skáče z ložnice do ložnice. Snad až příliš sebevědomý děvkař a sprosťák, který málokdy odhadne, co je vhodné a co nikoli.

„Pravidla jsou na světě, jenom aby se porušovaly. Ale vždy je lepší porušovat pravidla nějakýho cizího zmrda než ty svoje.”

Negativem pro mě bylo, že děj byl prostě o tom samém pořád dokola – sex, sex, drogy, sex, sex. V podstatě je úplně jedno kdo s kým (aneb každý s každým). Chyběla mi tam alespoň nějaká drobná zápletka (nejlépe z jiné oblasti než z té sexuální). Něco na způsob zápletky se sice objevilo cca v půlce knihy, takže má zvědavost o malinko vzrostla a neodložila jsem ji, ale celý děj prostě mohl mít trochu jiný obrat. Drobné zpestření představují Terryho zákazníci a zákaznice, kteří využijí jeho služeb. Jakých služeb, to si přeberte po svém.

„Mysli pozitivně a přebírej od života trofeje.”

I přes to, že jsem si několikrát říkala, zda má cenu dočíst tento příběh až do konce, dokázal mě pobavit. Třeba tehdy, kdy autor označil Terryho bujné kadeře jako mop z kudrlin. Nebo když se Terry odvážil zúčastnit se setkání sexholiků, ale ani trochu nepochopil účel této skupiny – nakonec se to tedy klasicky trochu zvrhlo.

Většina kapitol odhaluje vyprávění z pohledu Terryho, některé pak z pohledů dalších postav, které jsou s Terrym určitým způsobem propojeny. To samozřejmě také vypovídá o tom, jakým stylem je vše napsáno: značně hovorově a s bujným výskytem sprostých slov. Všechny postavy jsou velmi jednoduché a neoplývají velkým množstvím inteligence, ale nic jiného snad ani čekat nemůžete.

Na obranu tohoto díla musím říct, že dostálo své anotaci. Neslibuje nic, co by v něm skutečně nebylo a vlastně vám toho ani moc nezatají. Akorát jsem netušila, že autor u mě se svým vyprávěním bude tolik na hraně. Místy za hranou. Slušná jízda je totiž všechno, jenom není slušná. Nehroutím se z každého sprostého slova, které někde uslyším, ale tady jich je na jedné stránce tolik, že mě to velmi brzy přestalo bavit. Navíc postrádám jakýkoli hlubší smysl a s největší pravděpodobností se z chování hlavních hrdinů ani nepoučíte. Jsou totiž jenom dvě možnosti: buď je budete nenávidět, nebo milovat. Myslím, že okolo knihy budou existovat dvě skupiny čtenářů: první skupina ji bude chtít odložit po několika stránkách, protože tohle prostě nemá cenu číst. A druhá skupina – ta si ji zamiluje.

Jedna věc se však autorovi povedla: na Slušnou jízdu opravdu dlouho nezapomenu. Jsem si jistá, že své čtenáře si najde a myslím, že zejména mužská část populace, která nevyhledává intelektuální četbu, z ní bude nadšená. Věřím, že někteří čtenáři budou Terrymu jeho život i závidět – nebo alespoň jeho část.

Ukázka:

 Kouknu na ni. „Tak, jak se cejtíš teď?”

 „Dobře přefiknutá.”

 „Pořád sebevražedný myšlenky?”

 „Ne,” říká velice zamyšleně,  „jsem jenom naštvaná.”

 „Tak buď naštvaná na ty zmrdy, co ti kazej život. Si to nevybíjej na sobě samotný. Když to zvládneš, máš vyhráno.”

Zakroutí hlavou.  „Já vím, Terry, ale já si nemůžu zakázat být sama sebou. Mám za sebou všelijaká sezení, všechny možné rady, už jsem byla na různých druzích medikace…”

Poklepu si na rozkrok.  „Tohle je medikace, co potřebuješ, kočko. Zaručeně.”

 „Bože můj,” směje se,  „ty jsi fakt nenasytný!”

 „Jo,” říkám – kurva pravda.  „Ale to není důležitý,” mrknu na ni.  „Votázka, na kterou by sis měla odpovědět, je: Sem taková i já?”

Slušná jízda – Irvine Welsh. Nakladatelství Omega, 2017.