Milovníci románů založených na konceptu hygge zbystřete! Na konci minulého roku vydalo nakladatelství Jota novinku s touto v poslední době velmi oblíbenou tématikou: Hygge a polibky od autorky Clary Christensenové.

Obecně se čtenářům doporučuje, aby nesoudili knihu podle obálky. Upřímně řečeno v tomto případě to jde opravdu těžko. Troufám si říct, že právě tento román má nejkrásnější obálku ze všech, které se mi v poslední době dostaly do ruky. Malebná zimní krajinka s útulnými chaloupkami vás jistě upoutá na první pohled. Zdá se, že už jenom z přebalu na vás dýchne atmosféra klidu a pohody. Ale jaký je příběh, který se skrývá uvnitř?

Hlavní hrdinkou je šestadvacetiletá Bo Hazlehurstová. Zpočátku se vám může stát, že na vás Bo bude působit trochu nevděčně. Ačkoli má dobrou práci (pracuje ve firmě specializující se na účetní software), hodné rodiče, bohatý společenský život a přítele Bena, tak má dojem, že její život zdaleka není takový, jaký by měl být. Připadá si jako holčička, která si na dospělou jenom hraje. Nutno podotknout, že na tom má velký podíl především její přítel Ben. Pracuje ve stejné firmě jako Bo. A i když spolu chodí už osm měsíců, svůj vztah stále tají. Na přání Bena. Nikdo o nich neví. A právě to je něco, co Bo začíná velmi vadit. Ben před ní s kolegyněmi neustále flirtuje a Bo nestojí o nezávazný vztah. Chce se konečně posunout dál a sdílet se svým partnerem i obyčejné okamžiky každodenního života.

„Chodit s Benem bylo někdy jako partička pokeru, kde je každý tah pokusem přijít na to, že ostatní blafují.”

Ben je vůbec velmi zajímavou postavou. Marně přemýšlím, kdy naposledy mi nějaká knižní postava lezla na nervy tolik jako právě on. Je egoistický, sebestředný, ironický, sarkastický a jeho břitký humor je často spíše trapný. Bo chudák skáče tak, jak Ben píská. Ano, Ben je tím, kdo drží v rukou opratě jejich vztahu. A i když Bo postupně shledává jeho chování za otravné až iritující, ve vztahu s ním zůstává. Ani nedokážu popsat, jak moc jsem se těšila na nějaký moment, který povede k ukončení tohoto příšerného vztahu.

Ačkoli je celý příběh opravdu velmi pohodový, bez několika zásadnější zvratů se naštěstí neobejde. Do života Bo zasáhne osud a připraví ji o některé důležité životní jistoty. Všechno zlé je však pro něco dobré, takže Bo se nakonec  díky tomu rozhodne pro návštěvu Dánska. Právě to je zásadní okamžik, který by ji mohl popostrčit k tomu, aby začala se změnami ve svém životě. Podaří se jí to? A věřte, že podstatný vliv na ni bude mít i tolik opěvované hygge.

Celý román je rozdělen do tří částí. První se odehrává v Londýně a snaží se vám přiblížit to, jaký život Bo vlastně vede. Druhá část vás zavede na nejsevernější výběžek Jutského poloostrova – do dánského městečka Skagen. Právě v této části se autorka nejvíce zaměřuje na pojetí hygge. Arktická venkovní teplota, minimalistický design, podlahové topení, huňaté přikrývky, teplý čaj a teplé oblečení, oheň v kamnech, svíčky, čistota, prostornost, jednoduchost a vkus. To vše je v souladu s konceptem, na kterém je hygge založeno. Třetí část vás následně zavede zpět do Londýna, kde se Bo hlouběji zamýšlí nad vlastním životem a snaží si ujasnit, co od něj vlastně čeká a co si sama přeje.

Pokud máte rádi nenáročné romány plné pohody, pak byste se dílu Hygge a polibky rozhodně neměli vyhýbat. A proč vám ho doporučuji? Přestože jde o nenáročné a jednoduché čtení, má v sobě důležité poselství: třeba i vy si uvědomíte, že je důležité vážit si prostých radostí a být vděční za to, co máme. Názornou ukázku pak najdete právě v příběhu Bo.

Ukázka:

„Já nevím, jaký vztah bys ráda, zlato,” řekl nakonec mučednickým tónem Ben. „Já myslel, že nás to takhle baví oba.”

„Ale zábava není všechno, že ne?” opáčila Bo. „Život nemůže být pořád jen samá zábava, ne? To nudné k němu taky patří. Mluvit spolu o práci, prát, vařit, uklízet. To je opravdový život.” Bo se rozjížděla jako vlak a Benovo ošívání ignorovala. „Zato chodit v jednom kuse na otevírání restaurací a házet do sebe jeden astronomicky drahý drink za druhým, to přece žádný opravdový život není.”

„No, mně ty drinky připadají opravdové víc než dost,” zavtipkoval Ben a zvedl ten svůj směrem k Bo. „Tak na zdraví!” dohrál tu parodii na přípitek do konce. Bo jen sledovala, jak upil, a frustrace jí stoupala v krku jak hořká žluč. Na zlomek vteřiny bojovala s nutkáním popadnout tu sklenku a chrstnout její obsah Benovi do tváře. Ale ani v tom vzteku se nedokázala přimět k tomu, aby ztropila scénu a přežila ten trapas a poprask, který by pak vypukl. 

Hygge a polibky – Clara Christensenová. Jota, 2018. 

logo_Jota