Nový začátek

Autorka Julie Caplinová se dostala do povědomí českých čtenářů díky svému románu Kavárna v Kodani. Právě touto knihou odstartovala svou sérii na téma romantických útěků. Myslím, že toto téma je velmi dobře zvolené jednoduše proto, že přitáhne pozornost snad každé ženy s romantickou duší. Líbí se mi, že knihy na sebe nijak nenavazují, každý příběh je samostatný, vystupují v něm jiné postavy, jen se autorka zabývá podobnou tématikou. Pokud nejste zrovna fanoušky sérií, tak tohle určitě uvítáte.  Kavárna v Kodani se mi líbila, takže vás tedy jistě nepřekvapí, že jsem se s chutí pustila i do autorčiny další novinky s názvem Pekárna v Brooklynu.

Hlavní hrdinkou je Sophie, nejlepší novinářka přes jídlo v Londýně, která neustále pátrá po nových chutích a původních recepturách. Svou práci má moc ráda a naskytla se jí příležitost odjet pracovně na půl roku do New Yorku. Ačkoli by se do tohoto proslulého města moc ráda podívala a poznala všechny jeho krásy, nedovede si představit, že by opustila na tak dlouhou dobu svého přítele Jamese. To však ještě netušila, co všechno se o něm velmi brzy dozví. I když už je s Jamesem dva roky, jejich vztah je poměrně komplikovaný. James se totiž musí starat o svou matku, takže tři dny v týdnu bydlí s ní a zbývající čtyři tráví se Sophií. Jak laskavý muž, který se pro své blízké dokáže tolik obětovat! Možná si říkáte, že tohle je trochu divné. A vlastně máte pravdu: po dlouhých dvou letech se totiž ukáže, že James jednoduše žije dvojí život. Dny a noci, které údajně trávil s matkou, ve skutečnosti věnoval své manželce a ani ne roční dcerce. Není tedy divu, že tohle zjištění převrátí Sophiin život úplně vzhůru nohama a je hlavním důvodem k tomu, proč se rozhodne přijmout pracovní nabídku a na půl roku odjede do New Yorku. Je čas na nový život.

„Byla vážně tady, s peněženkou plnou dolarů, adresou někde v Brooklynu a kufrem plným zoufale úsporného šatníku, který by ji měl provést celými šesti měsíci.”

Nutno podotknout, že její odjezd byl tak trochu chaotický a první dny v New Yorku se neobešly bez komplikací. Sophie téměř ze dne na den opustila veškerý svůj dosavadní život v Londýně a odjela na druhou stranu zeměkoule. Aniž by si cokoli vyjasnila s Jamesem. Tohle je opravdu dokonalý útěk. Sophie bojuje se svými pocity, poznává nové město a nové přátele. Její vzpomínky na uplynulé dva roky se neustále derou na povrch, ale odmítá se jimi zabývat. Musí se pořádně zaměstnat, aby neměla čas přemýšlet o blbostech. S tím ji velmi pomáhá její bytná Bella, která v Brooklynu vlastní útulnou pekárnu plnou úžasných dobrot, jimž je velmi těžké odolat. Z obou žen se brzy stanou kamarádky a Sophie začne Belle v pekárně pomáhat. Její život tako získává zcela nový rozměr a zdá se, že začíná být v New Yorku spokojená. Alespoň do té doby, než se seznámí s Toddem. Todd je lev salónů, jeho pověst ho předchází a je těžké mu odolat. Žije si na vysoké noze, rád tráví čas na večírcích a po barech a po jeho boku se vystřídala řada žen. Sophie naštěstí není ten typ dívky, která by se jen tak do podobného muže zamilovala. Rozhodně se nehodlá přidat do tábora žen, které se mu neustále vnucují. Na druhou stranu nějaký románek je přesně tím, co by teď Sophie potřebovala. Vždy chtěla všechno, nebo nic. Nic jiného než vážný vztah nepřipadalo v úvahu. Jenže teď potřebuje „odrazového muže”: „Někoho, s kým si užiješ, aby ses odrazila od zážitků s Jamesem.”

Myslíte, že už víte, jak se tohle vyvine? Nenechte se zmást, věci vždy nejsou takové, jak se zdají na první pohled. Nezbývá než doufat, že Sophie má už dostatek zkušeností k tomu, aby odhadla, jací muži vlastně jsou…

„Lidi věří, čemu chtějí věřit, nedá moc práce jim něco namluvit.”

Musím se přiznat, že Pekárna v Brooklynu se mi líbila ještě více než autorčina první kniha. Je to úžasný příběh plný špičkování mezi hlavními hrdiny, ale i laskavého humoru. Líbí se mi námět a vše je napsáno mile, vtipně a s lehkostí. Navíc má v sobě kniha úžasnou atmosféru, kterou dotváří právě samotná brooklynská pekárna. Myslím, že vůni ovocných cheesecaků, levandulovovanilkových nebo citronovopomerančových dortíků ucítíte i vy! Rovněž se mi líbil koncept lásky, který autorka ve své druhé knize vytvořila: oba hlavní hrdinové mají už jisté věci za sebou a není tedy divu, že ohledně lásky minimálně jeden z nich ztratil veškeré iluze.

„Písničky, knihy, všude se mluví o lásce. Beru, že se má člověk o někoho starost. Můžeš si s někým vybudovat vzájemně respektující vztah. Můžeš i slíbit věrnost… ale nakonec jsou lidi ve své podstatě sobečtí a sebestřední. Staráme se především o sebe. Takový ten ideál všepohlcující lásky se srdíčky a květinami, plné obětavosti, tak to je výmysl. To jsou ty knihy a písničky.”

Zkrátka i když jde o román, tak dějová linka je zde zajímavá. Má dobrou zápletku, která se během vyprávění neustále vyvíjí. Byla jsem zvědavá, kam se bude dál Sophiin život ubírat – nejen v New Yorku, ale hlavně také později, až se vrátí do Londýna. Přece jen si s Jamesem nic nevyjasnila a prostě jen utekla. Proč dlouhé dva roky jen předstíral a lhal? Tohle si přece zaslouží nějaké vysvětlení. I když je to odpočinkový román, najdete v něm i vážná témata a věčný boj s láskou, který je součástí i našich reálných životů.

„Nikdy bys neměl přestat zkoušet nové věci. Mohl bys přijít o něco báječného.”

A ještě jedna věc: naprosto jsem si zamilovala obálky obou autorčiných knih. I tato skvěle vystihuje obsah a zároveň lahodí oku.

Ukázka:

„Pěkný, pohodlný život. Nedivím se, že James půlku toho svého tráví s tebou. U tebe asi nikde nevisí prádlo. A v noci ho nebudí pláč malé. ”

„James?” Sophie ztuhla. Už jak otevřela pusu, věděla, že to bude znít jako to největší klišé z knížek: „Co ten s tím má společného?”

„James Soames. Můj muž. Žije v Londýně od pondělí do čtvrtka. Domů do Newbury přijíždí za svou ženou a dcerou od pátku do neděle.”

„Ale on přece jezdí do Cornwallu.” Sophiiny nohy jako by někdo zalil do olova a přikoval k židli. „Teď je v Cornwallu.”

„Ne, to teda není, ty blbá krávo. Seká trávník u domu číslo 47 ve Fantail Lane v Newbury. A pak postaví houpačku pro Emu.”