Dnes potěším fanoušky romantických příběhů, v nichž hrají hlavní roli mocní muži a krásné ženy: ráda bych vám představila román nazvaný Hřísná dohoda, který napsala Donna Alam.

Do hlavní role autorka obsadila ženu, kterou čeká velký den. Evelyn Fairfaxová se chystá vstoupit do manželského svazku. Jenže místo aby si vše užívala, má plnou hlavu zcela jiných myšlenek… Teprve ve svůj svatební den Evie zjistila, co je zač muž, kterého si chtěla vzít…

„Plány a skutečnost se často rozcházejí.“

Evie totiž obdržela screenshoty textovek, které si posílali její snoubenec a družička. Tušíte správně, Mitchell byl Evie nevěrný. A s tím se Evie (naštěstí) nehodlá smířit – nevezme si muže, který ji podvedl. Nejprve mu před oltářem vynadá a pak se otočí na podpatku a uteče.

„Já neutíkám proto, že bych z něj měla nahnáno. Spíš se bojím toho, co bych já mohla provést jemu. Neexistuje rozumné vysvětlení pro jeho nevěru. Buďto bych se zachovala dost nedůstojně, anebo bych ho rovnou zabila.“

A kdo se stane princem na bílém koni, který pomůže nevěstě na útěku? Evie nestojí o žádnou konverzaci se svým nastávajícím, který ji samozřejmě pronásleduje ve snaze napravit (či alespoň zmírnit?) napáchané škody. Evie tak doslova vtrhne do prvního auta, které potká. Potřebuje rychle odvézt… A na koho jiného by dáma v nesnázích měla narazit než na pohledného cizince?

„Buďto spěcháte na svatbu, anebo z ní prcháte.“ 

Zdá se, že se na Evie v její svatební den poprvé usmálo štěstí. Pohledný cizinec ji skutečně odveze z Mitchellova dosahu. Jenže se ukáže, že dotyčný jejího (bývalého) snoubence velmi dobře zná…

„Nepřítel mého nepřítele je můj přítel.“ 

Nutno podotknout, že Evie se kvůli Mitchovi dostala do prekérní situace… Rozhodně s ním nehodlá zůstat, ale před týdnem vypověděla nájemní smlouvu a nastěhovala se k němu. Co si teď počne? Momentálně nemá mobil, peněženku ani kam jít… Aby toho nebylo málo, hrozí jí vyhoštění ze země! V Londýně jako Američanka pobývá díky partnerskému vízu, jenže právě přišla o partnera… A tady opět přichází ke slovu Oliver Deubel – bohatý, mocný, panovačný a neodolatelný muž, který má s Mitchem nevyřízené účty. Proto s Evie uzavře (hříšnou) dohodu, která jim oběma změní život!

„Dochází vám, že jste si právě ušetřila roky problémů? Není lepší zjistit, co je to za člověka, ještě před svatbou?“

Autorka si mě získala hned první kapitolou. Líbilo se mi, že se Evie dokázala odhodlat k tak důležitému kroku. Ničeho se nezalekla a před oltářem svému snoubenci vše vytmavila! I přes vážnost situace (myslím, že nikdo by se nechtěl ocitnou v kůži takto zklamané nevěsty) mě její sarkastické komentáře opravdu pobavily. Evie je zkrátka ženou činu: na vše dokáže reagovat, vždy má pohotovou odpověď. A přesně takové hrdinky mám ráda. Ano, dobře vím, že příběh není reálný. Ale často zatoužím po pohádce, v níž nakonec všechno dobře dopadne a hlavní hrdinka najde své štěstí i lásku, ve kterou už ani nedoufala. Díky knize Hříšná dohoda jsem svou pohádku dostala.

A co si budeme povídat, ani hlavní hrdina za Evie nijak nepokulhává. I jeho komentáře jsou trefné a zaručují vtipné dialogy. Jak se říká: co slovo, to perla! Autorka se mi tedy svým humorem opravdu trefila do noty. Navíc mě potěšilo, že v knize vůbec není tolik sexuálních scén, jak to zpočátku vypadalo. Mezi hlavními hrdiny samozřejmě funguje přitažlivost a dojde i na žhavé okamžiky, ale zároveň řeší i spoustu jiných věcí…

Nevěrný snoubenec, mírné psychické zhroucení a setkání s cizincem, který život hlavní hrdinky ovlivní více, než si kdy dokázala představit. Zajímá vás, jak takové vyprávění dopadne? Tak neváhejte a pusťte se do čtení!

Ukázka: 

„Jenom já můžu skočit do auta někomu, kdo zná Mitche,“ brblám, zatímco sleduju město, které se míhá za okny auta. Budovy a postavy se rozmazávají a odpolední slunce tvoří mlžný opar, který se třpytí ve výlohách obchodů.
„Ač je Londýn devítimiliónová metropole, chodí to v něm jako v malém městě.“
Zvednu oči ke svému zachránci a chvíli zkoumám jeho téměř dokonalý profil. Je o pár let starší, než jsem si původně myslela, a něco mi napovídá, že ty vějíře vrásek kolem očí nevyhloubil život plný smíchu.
Kousek si poposedne a já ucítím jemnou vůni kolínské, která není vůbec sladká, jen kořeněná. Mezi nohama ucítím velmi nepatřičné zachvění, za které bych se nejradši nakopala, protože znám chlapy, jako je on. Pod tím třídílným oblekem je nic než prázdnota, jako dárkový koš, jehož hezký obal má zamaskovat neuspokojivý obsah. Nejspíš se jmenuje stejně jako jeho otec, ne-li jeho praděd a svoje bohatství zdědil, takže má pocit, že si může dělat, co se mu zlíbí. A vsadila bych se, že orální sex neoplácí.
Jenomže jak na něj tak civím, můj mozek tohle všechno vypouští. Když ucítím jeho vůni, očima přelétnu jeho hladce oholenou tvář. Nejspíš bych si ho neměla představovat zabaleného jen do ručníku a s kůži zrůžovělou po sprše, ale je to lepší, než kdybych si v hlavě přehrávala svůj katastrofální den. A přesně právě proto (fakt díky, mozku) se v mysli opět vracím k Mitchovi. Najednou ho vidím, jak stojí před oltářem. Oblek má na sobě vůbec poprvé. Jeho užije spíš na pevné boty, džíny a suverénní úsměv. I vyfintěný však zůstal psím lejnem v dárkovém balení.
Je možné, že mám hrozný úsudek, co se týče chlapů? Kradmo pohlédnu na muže vedle sebe a potlačím povzdech. Co se týče vzhledu, vkus mám slušný.

Hříšná dohoda – Donna Alam. Praha: Metafora, 2026.

logo