Příznivci romantických příběhů si jistě vzpomenou na román Farma zázraků od B. K. Borisonové, který vyšel pod záštitou nakladatelství Cosmopolis minulý rok. Pokud se vám (stejně jako mě) příběh Stelly (majitelky farmy zaměřené na pěstování vánočních stromků) líbil, určitě si nenechte ujít ani druhý díl! Právě vyšel pod názvem Farma štěstí.

V prvním díle se autorka věnovala Stelle, jejíž podnikání se dostalo do problémů. A protože se své farmy nechtěla vzdát, rozhodla se zúčastnit soutěže influencerky Evelyn Saint Jamesové. Evelyn hodnotí ubytovací zařízení a pohostinství. Pokud se o někom ve svém příspěvku na Instagramu zmíní, ušetří mu mnoho peněz za reklamu a přinese nové obchodní příležitosti. Evelyn se však na farmě nečekaně setkala s mužem, kterého tak trochu znala – s Beckettem, charismatickým potetovaným farmářem, který zajišťuje zemědělský provoz farmy.

To málo, co jsem dneska z farmy viděla, mě úplně okouzlilo. Jen jsem nečekala, že hlavním farmářem bude ten samý muž, s nímž jsem před třemi měsíci zažila svoji první – a jedinou – známost na jednu noc. 

A tím se dostáváme k dějové lince Farmy štěstí. Tentokrát se autorka zaměřila na Becketta a Evelyn. A konečně vám podrobně prozradí, kdy se Beckett a Evelyn seznámili. Dozvíte se, co přesně se mezi nimi stalo – kde a kdy se sblížili.

Nemohla jsem přijít na to, proč na něj i po několika měsících myslím. Měla to být chvilková zábava. Nevinná noc bez závazků. 

Pak se děj přesouvá na farmu – tuto část znáte už z předchozího dílu. Ačkoli se Evelyn po noci strávené s Beckettem vypařila jako pára nad hrncem, nedokázala na něj přestat myslet. Nečekala však, že se s ním setká právě na farmě. Nechtěla být v jeho blízkosti… Ale svým sledujícím nemohla sdělit, že tuto soutěž nedotáhne do konce, protože se před časem vyspala s jedním ze zaměstnanců farmy, kterou musí nyní ohodnotit…. Jak se nakonec s touto výzvou vypořádala? To už víte, pokud jste první díl četli.

Některé okamžiky, o kterých se v prvních kapitolách Farmy štěstí dočtete, znáte tedy už z předchozího vyprávění. Jen se na vše podíváte přímo očima Becketta a Evelyn. Proto doporučuji číst sérii postupně. Na druhou stranu, jestli se rovnou pustíte do pokračování, bude vám vše dávat smysl – základ příběhu je stejný a vše podstatné autorka připomíná. Ale nebojte se, B. K. Borisonová samozřejmě nenapsala dvakrát tu samou knihu! Naopak: příběh všech hlavních hrdinů pokračuje přesně tam, kde skončil. Zjistíte, jak se daří Stelle, její farmě i jejím obchodním partnerům – Layle (vede na farmě pekárnu) a především Beckettovi. A právě do jeho života zase zasáhne Evelyn… Jak? To uvidíte!

Začíná mi docházet, že s Beckettem a se mnou už to prostě takhle je. Pořád do sebe někde narážíme. 

Postava samotáře Becketta mě zaujala už v prvním díle. Dokonce jsem si chvilku myslela, že by se právě Beckett mohl sblížit se Stellou – během společného pokusu o záchranu farmy. Velmi brzy mě však autorka vyvedla z omylu – Beckett pro Stellu skutečně zůstal jen obchodním partnerem. Ale pořád jsem byla zvědavá, proč tedy  B. K. Borisonová tomuto muži dává ve svém románu tolik prostoru. Teď už je to naprosto jasné a já jsem ráda, že jsem ho prostřednictvím dalšího dílu mohla více poznat.

V příběhu nechybí ani několik důležitých témat: zejména sociální média a s tím spojené problémy, kterým veřejné osobnosti musí čelit. Evelyn se až příliš často setkává s tím, že se s ní lidé sbližují z jediného důvodu – aby profitovali z její práce. Ačkoli má obrovské množství sledujících, připadá si osamělá… Proto se rozhodne přerušit svou kariéru a na nějakou dobu se stáhne do ústraní.

Když tu byla naposledy, neustále se usmívala a mezi stromy se nesl její hlasitý zvonivý smích. Jenže tak už to nejspíš se štěstím bývá. Můžete ho světu ukazovat, kolik chcete, a přitom ho v sobě necítit ani špetku. 

Pokud se vám líbil první díl, nenechte si ujít ani pokračování. Já mám tento typ pohodových romantických příběhů moc ráda, takže jsem si čtení užila.

 

Ukázka: 

„Takhle, ano. Přímo tady.“
Moje hlava s tupým nárazem dopadne na dřevo a ona se mi znovu uvelebí na klíně. Přerovná přikrývky, aby cítila mou kůži na své, a já přidušeně zasténám. Něco si zamumlá pod nos a pak škytavě vzdychne. Snažím se ten zvuk polapit svými rty. Odtáhne se a podívá se na mě zpod přivřených víček. „Chceš víc?“
Ta otázka mě rozesměje. Dívám se na ni a připadá mi, že chtíč je to jediné, co momentálně cítím. Natáhnu se a ukradnu jí polibek, jazykem zajedu hluboko do jejích úst, rukou sklouznu z jejího zátylku a pohladím ji dlaní po tváři. Nechám ji tam, dokud mě nechytí za vlasy a nezatne ruce v pěst. Netrpělivě se na mně zavrtí.
I já umím být panovačný.
„Chci víc,“ odpovím konečně – další přiznání – a rukou sklouznu mezi nás, abych se dotkl jemné kůže těsně pod jejím pupíkem. „Chci všechno.“

Farma štěstí – B. K. Borisonová. Praha: Cosmopolis, 2025.