Kathryn Hughesová patří k oblíbeným autorkám románů pro ženy. Na svém kontě jich má už několik a všechny jsou hodnoceny velmi pozitivně. Nejnovější z nich má název Poslední slib. A právě tato kniha oslovila i mě.

Hlavní hrdinkou je pětapadesátiletá Tara Richardsová. Před dvěma roky ji opustil manžel Ralph. Protože čekal dvojčata se svou sekretářkou, neměl jinou volbu. I když samozřejmě Taru zklamal, stále mezi sebou mají poměrně silné pouto. Oficiálně nejsou rozvedení a ve chvíli, kdy Taru něco trápí, je i po dvouletém odloučení Ralph jedním z prvních lidí, které kontaktuje. Zkrátka se jí nesmazatelně zapsal do života. To dokázalo jen několik osob. A zpřetrhat s takovými lidmi všechny vazby je někdy až příliš složité. Přece jen spolu strávili třiadvacet let v manželství a mají společného syna. Léta se snažili i o druhé dítě, ale to jim dopřáno nebylo. Tara se tedy upnula alespoň na výchovu syna, který momentálně studuje na univerzitě medicínu. Jenže občas nastane čas, kdy je v životě potřeba přestat se ohlížet a jít dál.

„Je lepší milovat a lásku ztratit, než nikdy nemilovat.“

Teď Tara obdržela dopis. Tušila, že ve chvíli, kdy ho otevře, se jí od základů změní život. Domnívala se totiž, že v něm najde oficiální oznámení o ukončení svého manželství. Jenže dopis v sobě ukrýval úplně něco jiného: londýnský právník ji žádal, aby se osobně dostavila do jeho kanceláře. Asi si dovedete představit, jak velké zvědavosti v ten okamžik čelila. V dopise však další podrobnosti nebyly a ona neměla sebemenší tušení, o co by mohlo jít. Na schůzce s právníkem obdržela krabičku, ve které se ukrýval stříbrný klíček od bezpečnostní schránky. Navíc zjistila, že její obsah na ni čeká už dlouhých sedmatřicet let! Od roku 1981. Tehdy jí bylo osmnáct let. Co v ní po otevření nalezne? V minulosti její srdce utržilo hned několik šrámů. Je tohle šance, jak se se vším konečně vypořádat? Dostane odpovědi na některé ze svých otázek, které se jí dlouhé roky honí hlavou?

„Jen proto, že se ti něco zdá nemožné, neznamená, že se o to nemáš pokusit.“

Pokud máte rádi příběhy založené na několika dějových linkách, je tato kniha tou pravou přesně pro vás. Přítomnost se mísí s minulostí, autorka vás zavede do roku 2018 a 1978. Tehdy byla Tara dospívající dívkou. Žila se svou maminkou, ta neměla pořádné zaměstnání a kvůli tomu nedokázala včas platit účty. Situace vyvrcholila tím, že jejich domácí je vyhodil z bytu. Z minuty na minuty se ocitly bez střechy nad hlavou…

„Vždy, když se stane něco dobrého, vzápětí se přihodí něco špatného a zničí to dobré.“

Kapitoly jsou psány z pohledu různých osob. V příběhu vystupuje i poměrně dost postav a bude chvilku trvat, než pochopíte, kdo je kdo. A jaké vztahy mezi sebou jednotlivé osoby mají. Určitě budete mít pocit, že některé z dějových linek spolu vůbec nesouvisí. Ale nenechte se zmást a vydržte, autorka vám vysvětlení důležitých věcí předkládá postupně. Nechá pracovat vaši fantazii, abyste sami mohli přemýšlet, jak se některé z událostí odehrály. A k čemu dalšímu vedly. Budete tušit, že některé z osob skrývají tajemství, která se nyní pomalu derou na povrch…

Autorka pro své vyprávění zvolila několik osvědčených motivů. Píše o matce a její dceři, které od sebe byly v určitém momentu odtrženy. S tím se můžete setkat i v jiných románech. Ani jedna z těchto žen neměla úplně jednoduchý život, což také není nic neobvyklého. A existuje mnoho dalších knih, v nichž hlavní hrdinka pátrá v minulosti, aby našla odpovědi na své otázky. Přesto ale mohu říct, že styl psaní Kathryn Hughesové vás zaujme. Mně vyhovovalo právě to „tajemno“, kterým je vše zahaleno. Protože jak už jsem uvedla výše, musíte během čtení přemýšlet a propojit si události, které spolu zdánlivě nesouvisí. A právě v tom mi její vyprávění přijde originální.

Patříte-li mezi náročnější čtenářky, které rády sáhnou po složitějším románu, určitě vám tuto knihu doporučuji.

Ukázka:

„Moiro, díkybohu.“
V jejím hlase jsem zaslechla paniku: „Taro! Co se děje?“
V hlavě jsem měla prázdno a nevěděla jsem, jak začít. „Jsem v Londýně.“
„Vím, říkala jsi mi to.“
Samozřejmě že jsem jí to říkala. Říkám jí všechno.
„Ten dopis… Ukázalo se, že mi někdo zanechal klíček od bezpečnostní schránky.“
„Cože? Kdo?“
„To ještě nevím. Všechny odpovědi leží na dně té schránky.“
„A pravděpodobně také další otázky,“ konstatovala.

Poslední slib – Kathryn Hughesová. Praha: Cosmopolis, 2022.