Bezvětrné město Kniha druhá aneb Dívka z pralesa je druhý a zároveň poslední díl zajímavé dobrodružné série od  Eléonore Devillepoixové.

Autorka navázala přesně tam, kde v předchozí části skončila. Setkáváme se s osobami vystupujícími v prvním dílu a lépe je poznáváme a porozumíme jejich pohnutkám. Hned v úvodu knihy čeká čtenáře malé shrnutí, které osvětlí děj – taková krátká rekapitulace.

Hyperborejci, Hyperborejky! Poslední dekády byly těmi nejnáročnějšími v našich životech. Ještě nikdy nebyly odvaha a vytrvalost našeho lidu vystaveny takové zkoušce. Oplakávejme svoje mrtvé, oběti zimy a krutostí, jež napáchaly nelidské fúrie, které do našeho města vtrhly. Oslavujme chrabrost themiscyrských vojáků a jejich polemarcha.

Slavné nedobytné město je v rukou nepřátel. Nečekaně ztratilo panovníka, bylo poničeno a řada mocných kouzelníků byla zabita. Hyperborea čelí zkáze, chaosu a hladomoru. Dostala se do nezáviděníhodné situace. Vše je v rozkladu, obyvatelé mají strach a jsou snadno ovlivnitelní. Themiscyřané jsou teď obletováni jako spasitelé. Málokdo tuší, že vše zinscenovali. A za vším stojí promyšlený plán, který je zbavil podezření. Svalili vinu na Amazonky a nyní chtějí získat moc nad městem. K tomu jim mají dopomoci volby, které jsou předem zkorumpované. Jen málo vyvolených zná pravdu a rozhodne se proti bezpráví bojovat. Ovšem nepřítel je velmi silný.

Hlavními hrdiny jsou opět Lastyanax a Arka, která se kvůli svému prokletí rozhodla vrátit zpět k životu u Amazonek, kde na ní magie nepůsobí. Nechce nadále ohrožovat životy svých blízkých. Lastyanax je horká hlava a vydal se za svou bývalou učednicí, ovšem cestou objevuje důkazy o plánech nepřítele a vrací se do města bojovat proti bezpráví. Snaží se osvobodit kouzelníky, kteří skončili ve vězení v hrozných podmínkách a otevřít občanům oči.

Jsem ráda, že více prostoru dostal i tajemný Alkandros, který byl opředený řadou záhad. A oplýval velkou mocí, díky které dokázal vytvořit loajální bezduché loutky, co ho slepě poslouchají . Čtenář měl jistě spoustu nezodpovědných otázek, na které v průběhu čtení dostal odpověď. Jistě k tomu pomohly i úryvky z minulosti, ve kterých se dozvídáme mnohá tajemství.

Obsáhlé dílo má více než čtyřista stran a v originále vyšlo v roce 2020. Jedná se o čtivé a napínavé čtení plné pletich, spiknutí, špionáže, rebélie, nejisté budoucnosti, boje o moc, nadpřirozených bytosti i politikaření, které se nese ve svižném tempu a v duchu fantasy pro dospělé. První polovina knihy byla spíše rozjezdová, zato druhá polovina knihy byla mnohem akčnější.

Bezvětrné město Kniha druhá je netypická už svým názvem, který je stejný jako u prvního dílu. Další zajímavostí je, že v poděkování autorka zmiňuje J.K. Rowlingovou. S tím, že Devillepoixovou inspiroval slavný Harry Potter k jejím dvěma vášním, a to psaní a famfrpálu.

Háďata, průsvitná jako led a dlouhá jako člověk, se rozvinula vně skořápek. Otevřela chřtán a zívla v úhlu, jaký jim jen jejich hadí čelisti dovolovaly. Ve světle, které se rozlévalo v křišťálově zledovatělém patiu královského paláce, se zablýskly bílé jedové zuby.

V díle nechybí glosář, ve kterém zjistíme, že například adamant je průhledná, velmi odolná látka tvořící kupoli Hyperboreje. A stejně jako v předchozí části je i zde popsáno obyvatelstvo Magisteria, amazonského pralesa i Themiscyry. Nechybí vyjmenování nejdůležitějších jmen vystupujících v knize a jejich krátké představení. I když autorka nepřidala mapu, tak v samotném závěru sepsala všechny postavy nacházející se v prvním dílu a přidala i místa – tedy města a provincie, která se v knize vyskytují: třeba Khembala je město, kde rifejští karavanáři tráví zimu. To vše pomáhá čtenářům v lepší orientaci v ději.

Autorka do díla promítá svou velkou znalost politiky a diplomacie a nevyhýbá se ani psychologii. Jelikož si je v těchto odvětvích jistá, má i kniha pevné základy a vymyšlený svět působí uvěřitelně. Vůbec se nedalo poznat, že se jedná o autorčin první počin na poli fantasy literatury. A tato série plná dobrodružství má potenciál zaujmout i náročnější čtenáře.

Jedná se o svižné dílo plné překvapení. Oceňuji autorčinu představivost a to, že dokázala sestavit zcela nový a především fungující svět, který je uvěřitelně vystavěný a nechybí v něm magie. Devillepoixové se podařilo důstojně uzavřít celý tento pohádkově hororový příběh. A vyhnula se přitom sklouznutí k plytkému young adult klišé.

Ukázka:

Z těchto svých peripetií Arka došla k hořkému závěru, že nemůže dál žít v oblasti, kde působí magie. Svou nesmrtelností okolo sebe jen zapříčinila smrtící pohromy, jako kdyby se události, kletbou nucené ji ušetřit, mstily a vylévaly si zlost na jejím okolí. Její mentorka Chirona přišla o život ve stejný den, kdy se Arka poprvé v životě ocitla v magické oblasti. Kamarádka a společnice v neštěstí, princezna Penthesilea, zemřela Arčinou vinou během vzpoury v Napoce. Během těch několika měsíců, které spolu strávili, Lastyanax několikrát málem přišel o život. Arčin boj proti pánovi lemurů vedl ke smrti tisíců Hyperborejců, kteří zemřeli ve zborcené věži. Bylo opravdu načase ta jatka ukončit a vrátit se do pralesa Amazonek, kde kletba nebude působit. Toto přesvědčení pokaždé uzavíralo ranní sled jejích myšlenek a dodávalo jí odvahu vstát a opět se vydat na cestu.

Bezvětrné město. Kniha druhá. – Eléonore Devillepoixová. Brno : Host, 2022.

HOST-logo