Dnes bych vám velmi ráda doporučila knihu, která pro mě byla obrovským překvapením. V pozitivním slova smyslu. Poslední číslo od autorky Hayley Barker je naprosto nezapomenutelným dílem. A to i přesto, že patří do žánru young adult fantasy, ve kterém já své oblíbence už příliš často nenacházím.

Autorka ve svém díle vytvořila svět, ve kterém najdeme dvě skupiny lidí. Čisté a Dreky. Jedni mají všechno, druzí nemají nic. Právě Dreci znají jen chudobu, zimu, hlad, strach, zlo a násilí. Jsou nepředvídatelní, často se rozohní, žijí na okraji společnosti. Prý proto, že nejsou schopni chovat se civilizovaně, zdvořile a slušně. Čistí představují elitu, která rozhoduje o všem podstatném.

„Je to všude kolem nás. Naše společnost je prohnilá, prohnilá do morku kostí. Naše vláda, naše země odsoudila tisíce lidí k životu v bídě a otroctví. Odepřela jim vzdělání, odpírá jim jídlo, odpírá jim slušný život. Nechali jsme se jí přesvědčit, že si to ti lidé zaslouží.”

Hošiko patří k Drekům. Už deset let je součástí jednoho z nejúspěšnějších cirkusů. Jde o dívku, která se s neuvěřitelnou lehkostí pohybuje třicet metrů nad zemí na visutém laně. Ale pozor: nenechte se zmást… Do cirkusu nepřišla dobrovolně. V šesti letech byla násilně odvlečena od své rodiny. A co je jejím úkolem? Bavit Čisté. Ovšem budete překvapeni, jakým způsobem…

„Každý den riskuju život, ale je to malá cena za to, že mohu pobavit své publikum.”

Čistým se líbí násilí, krutost, bolest a smrt. Nemají svědomí, neznají slitování. Tento cirkus se zcela vymyká veškerým vašim představám. Je to spíš vězeňský tábor, ze kterého vás může vysvobodit jenom smrt.

Samotné umění dav nebaví, bez ohledu na to, jak je dobré. Kvůli tomu se do cirkusu lidi nehrnou. Chtějí nebezpečí. Chtějí na našich tvářích vidět strach. Chtějí nás vidět umírat.

Ben patří k Čistým. Jeho matka je ministryně pro kontrolu Dreků. Když do města po několika letech přijede cirkus, sdílí nadšení ostatních dětí. I on by se rád na představení podíval. Ovšem rozhodně není připravený na to, co ho tam čeká. Ponižování a týrání Dreků. Touha po smrti. Jenže Ben je jiný. Neužívá si to. Právě naopak, rád by Drekům pomohl. A Hošiko? Ta si získá veškeré jeho sympatie. Co bude Ben schopný pro její záchranu udělat? Všechno. Jenže co ho to bude stát?

V některých věcech Hayley Barker rozhodně sází na jistotu. Hlavní hrdinové jsou v jejím příběhu dva. Dívka Hošiko a chlapec Ben. Nejspíš odhadnete, kam tohle bude směřovat – ano, klasická zakázaná láska dvou znepřátelených rodů. Jenže to není všechno, v tomto příběhu je toho totiž ukryto mnohem víc. Když se hlouběji zamyslíte nad tím, co vlastně čtete, tak zjistíte, že se v něm skrývá i několik ponaučením z naší historie. Ono totiž něco podobného se ve skutečnosti opravdu dělo. Lidé trpěli a bojovali o své životy. Žili v uzavřených táborech a každý den pohlíželi smrti do očí. A dále je zde několik problémů, se kterými se zcela běžně setkáváme i dnes. Proč někteří odsuzují druhé jen podle toho, do které sorty patří? Všichni nejsme stejní. Věřím, že pro mladistvé by tato kniha opravdu mohla být v tomto směru důležitá a mohla by jim pomoci uvědomit si několik podstatných věcí. Kéž by si z ní každý čtenář odnesl stejné poučení jako Ben: je důležité používat svou vlastní hlavu a věřit svému srdci.

Autorčino vyprávění je až neskutečně pohlcující a poutavé. To je umocněno i krátkými kapitolami, které jsou psány z pohledu Hošiko a Bena. Otáčela jsem stránku za stránkou, hltala příběh, který mi byl předložen, a najednou byla na samotném konci. Emočně vyčerpaná, plná nenávisti, šťastná i smutná. Charaktery postav jsou velmi pestré a najdete tady snad všechny, na které si vzpomenete. Některé postavy si zamilujete, jiné budete nenávidět (samotný principál cirkusu je opravdu politováníhodný).

Tohle se autorce opravdu povedlo: vytvořila svět, kterým dokáže upoutat pozornost mládeže. A zabalila do něj tolik důležitých věcí. Ačkoli je kniha určena především dospívajícím, tak myslím, že i dospělí čtenáři si přijdou na své – stejně jako já. Rozhodně si nenechám ujít pokračování.

Ukázka: 

„To lví představení mé syny poněkud zklamalo. Výrazně to postrádalo jakoukoli akci, jestli mi rozumíš. Prosím, postarej se, abychom znovu nebyli zklamaní. Zatím je tenhle cirkus poněkud nudný. Slíbila jsem jim, že budou mít o čem vyprávět kamarádům.”

„Ujišťuji vás madam, že další zklamání určitě nenastane. Osobně se o to postarám.”

Poníženě se vzdaluje, přikyvuje a uklání se celou cestu ke schodům, zatímco mu z čela dál odkapává lepkavá kola. Světla se na minutku dvě ztlumí, pak se objeví rudé a oranžové záblesky, zaměřují se na něco vysoko u stropu. Je tam provaz, tenoučký, vede přes celou délku arény a ze stropního otvoru uprostřed visí hrazda. To musí být číslo s provazochodkyní, to musí být ona. Co to teď měla matka na mysli? Nenařizovala, doufám, Sabatinimu, aby ji zabil? Ne, to není možné, to by přece neudělala, že ne? Znovu slyším její slova: Ujišťuji vás, že další zklamání určitě nenastane. Mýlím se. Určitě se mýlím. Tak proč mě najednou přepadla taková hrůza? Jak představení začíná a ona se vznáší a létá vzduchem, nedokážu se zbavit pocitu, že se stane něco strašného…

Poslední číslo – Hayley Barker. King Cool – Dobrovský s.r.o., 2019.