largeKathryn Taylor přichází s dalšími Barvami lásky. Po Nespoutaná a Obnažená je tady třetí díl s podtitulem Ztracená. Než jsem si přečetla nějaké anotace na tuto knihu, nebyla jsem si jista, zda kniha nebude jen pokračováním předchozím dvou. Přiznám se, že jsem se toho i obávala, protože mi nebylo jasné, co by autorka (navíc po jasném konci druhého dílu) ještě vymyslela tak, aby to nebylo uměle ,,slátané“. Naštěstí do tohoto třetího dílu vsadila Kathryn nové hlavní hrdiny.

Hlavní hrdinkou je tentokrát Sophie přijíždějící z Londýna do Říma. Miluje umění, zejména obrazy a díky tomuto se setkává s Mattem. Ano, jako ve všech erotických románech je i tento muž  neodolatelný, všechny ženy po něm prahnou a je až nechutně bohatý. Samozřejmě nesmí chybět alespoň trochu temná minulost. Právě díky společné lásce k malířům a obrazům se setkávají tito dva hlavní aktéři. Sophie, ač se drží, Matteovi podléhá. Naštěstí není tak naivní jako její předchůdkyně Grace a zčásti se v tomto netradičním vztahu řídí rozumem.

Kathryn je velmi dobrou vypravěčkou a i tato její kniha je velice dobře čtivá, jen velmi těžce se od knihy odtrhnete. Děj je trošku zapletený a až do konce knihy nebudete vědět, jak kniha dopadne. Tímto se dostávám ke konci – ten mi v knize chyběl. Není to sice ukončení v tom nejlepším (jak u předchozích dílů), ale přesto si závěr knihy žádá ještě pokračování. Nebo alespoň čtenář si další díl určitě přát bude. Já jsem po přečtení knihy hned zjišťovala, zda bude další díl a údajně se pokračování skutečně dočkáme. Nejvíc mě zajímá ono již zmíněné Matteovo tajemství, které je v knize jen nastíněno, ovšem je stále neobjasněno.

Líbilo se mi, že celou knihu protíná téma umění. Já sama se v malířství vůbec nevyznám, ale tato kniha mi o tomto oboru alespoň trošku rozšířila obzory.  Díky tomuto má kniha u mě velké plus, že i přestože jde o erotický román a oddechovou četbu, je zde i toto poněkud vznešené téma. Navíc popsáno velmi poutavě.

Mi se kniha četla velmi dobře a měla jsem ji přečtenou během jednoho dne. Jste-li milovníky erotických románů, neměla by vám tato kniha v knihovničce chybět.

      Srdce mi divoce buší, protože když jmenoval ty dvě možnosti, mluvil v množném čísle, a protože se mi hrozně ulevilo. Možná člověk doopravdy nemusí pořád jenom dokola plánovat, pomyslím si a zářivě se na Mattea usměju.

      ,,Necháme to na později,“ řeknu a myslím tím víc než jenom jídlo, a když kolem něj zase ovinu ruce, je s mou volbou srozuměn a začne mě líbat.

Zdroj: Kathryn Taylor – Barvy lásky, Ztracená.