Rusalka
Pokud mé recenze sledujete, určitě víte, že mám ráda českou literaturu. Tentokrát jsem se pustila do románu Mořská Eva, který napsala Iva Hadj Moussa.
Hlavní hrdinkou je pětačtyřicetiletá Eva, zdánlivě obyčejná žena. Před lety se seznámila s mužem, do kterého se zamilovala. Tento muž byl otcem dvou malých holčiček – Kačenky a Marušky. Jejich maminka bohužel zemřela (akutní leukémie), takže se o dcery staral sám. Jenže zanedlouho i jeho postihl stejný osud – na přechodu ho srazilo auto a jeho život vyhasl. Kačenka a Maruška tedy v brzkém věku ztratily oba rodiče. Nyní jsou téměř v pubertě (jedna chodí do páté, druhá do sedmé třídy) a vychovává je babička Pavlína společně s Evou – holky Evě přirostly k srdci, chtěla být nadále součástí jejich života. Všechny žijí v jednom domě. Občas se dostávají do sporů (obvykle kvůli malichernostem), ale mají se rády.
Eva má (jakž takž) stabilní příjem – provozuje butik s oblečením, který navštěvují především padesátnice toužící po nápaditých šatech. V Evině obchodě najdou pestrobarevné halenky i odvážné klobouky, zkrátka vše, co potřebují.
Eva, Pavlína i holky prošly náročným obdobím, ale dokázaly se postavit na nohy. Teď však přichází další rána: Pavlína umírá. Ačkoli se Eva snaží před dětmi vyvolat dojem normálnosti, příliš se jí to nedaří. Jejich životy ovládá smutek a strach. Eva jako nevlastní matka nemá vůči Marušce a Kačence žádné zákonné rodičovské ani poručnické postavení. Může požádat soud o svěření dívek do péče, ale rozhodnutí bude předcházet intenzivní sociální šetření…
Eva vás provede svým životem. Ve vzpomínkách se vrací do dětství (ani tehdy to neměla jednoduché) i do chvil, kdy byla šťastná. Poznáte muže, kterého tolik milovala. Zjistíte, jak se vyvíjel její vztah s holčičkami – nejprve ji odmítaly, ale nakonec si k ní našly cestu. Poví vám, jak malé dívky překonaly otcovu smrt, zkrátka zjistíte, čím vším si všechny prošly. A také se dozvíte, co je ještě čeká. Co když se Evě nepodaří získat holky do své péče? A jakým směrem se v životě ona sama vydá? Zamiluje se ještě? Kdyby ano, co by na to řekly holky?
Zaujalo mě, jak autorka své vyprávění pojala. Ve chvíli, kdy si říkáte, že už nemůže být hůře, přijde další zvrat – po Pavlínině smrti vyplave na povrch tajemství, které zbytku rodiny zásadně ovlivní život.
„Věci se prostě dějí a mně nezbývá než se přizpůsobit okolnostem.“
Určitě během čtení nastane chvíle, kdy si řeknete, že situace, v níž se Eva nachází, je absurdní. Souhlasím, i mě to napadlo. Přesto jsem chtěla vědět, jak se Eva se svým novým zjištěním vyrovná. Nicméně zároveň se musím přiznat, že by mě zajímalo, jak by vše probíhalo, kdyby autorka nepřidala prvky fantaskna. Ano, kniha by získala zcela jiný ráz – působila by reálněji. Nicméně námět by to byl skvělý!
A koho román osloví? Ženy, které mají rády, když se příběhy od ostatních něčím liší. Přesně taková Mořská Eva je – odlišná od ostatních!
Ukázka:
Sotva za nimi zaklapnou dveře, ozve se dusání po schodech. Holky se v nočních košilích přiřítí do kuchyně.
„Vy už jste vzhůru?“ zeptám se překvapeně.
„To teda jsme! My jsme tajně poslouchaly. Co to bylo za ženský?“
„To byly paní ze sociálky. Musí proběhnout soud, kterej rozhodne, že se o vás můžu dál starat,“ usměju se a trochu se zarazím. „Jestli teda chcete.“
„A co ty? Ty nás chceš?“ vyzvídá Kačka. Vlasy má zase celé zacuchané a mě hned napadne, že Heroutová s Válkovou by si ty její dredy mohly vyložit jako zanedbání péče.
„Nepřeju si nic jinýho,“ řeknu popravdě.
Chvíli na sebe rozpačitě koukáme. Nakonec se zeptám, jestli by si daly toust.
Mořská Eva – Iva Hadj Moussa. Brno: Host, 2026.


Napsat komentář