Znáte autorku T. Gephartovou? Mně se moc líbil její román Nejlepší omyl mého života, takže jsem si nemohl nechat ujít ani novinku Nejlepší casting mého života.

Hlavní hrdinkou je Belle Mathewsová – šestadvacetiletá žena, která se ocitne ve svízelné situaci. Dorazí pozdě na důležitý casting (o celou hodinu!), protože pomáhala své kamarádce s malou nemocnou dcerkou. Scénárista, režisér a také producent inscenace jsou však zatím stále v divadle, proto se je pokusí přesvědčit, aby jí ještě dali šanci… Chce jim ukázat, co v ní je! Jenže režisér Jagger Hartley druhé šance nedává. I když je její výkon velmi přesvědčivý, Jagger se prostě sebere a uprostřed jejího vystoupení odejde. Jenže pokud si Jagger myslel, že tím vše končí, spletl se!

Belle si takové chováním rozhodně nenechá líbit. Vyběhne za Jaggerem a najde ho, jak nasedá do svého auta. Belle ani chvilku nezaváhá a nasedne také – k naprosto cizímu muži. A požaduje po něm omluvu za nezdvořilost!

„Už tak malé šance, že bych tu roli dostala, nyní klesly na nulu.“

Nejspíš tušíte, že Jagger není typ člověka, který by se v takové situaci hodlal omluvit. Vyzve Belle, aby z jeho auta vystoupila, ale ani ona se nehodlá vzdát. A tak si Jagger poradí po svém: nastartuje auto a odjede. I s Belle! Nutno podotknout, že Jagger míří za svou rodinou do Connecticutu. Než se Belle naděje, opustí společně se svým „únoscem” New York…

„Neměl tušení, čeho jsem schopná.“

Myslím, že všichni odhadnete, jaký Jagger je. Sebestředný, tvrdohlavý, ale také velmi talentovaný a pohledný. Jde o muže, který si bez problémů získá srdce jakékoli ženy. Mnoho lidí si navíc myslí, že úspěchu dosáhl díky slavným rodičům. Ale není tomu tak. Jagger pomoc rodičů odmítl, dokonce se o sebe od vysoké školy staral sám. Za všechno, co dokázal, vděčí své píli a talentu. Vůči druhým je ostražitý: obvykle po něm každý něco chce. Málokdy se s ním někdo sblíží, aniž by od něj něco očekával. Proto si Jagger dává dobrý pozor, aby si nikoho nepustil k tělu. A skrývá veškeré své emoce.

Belle je tvrdohlavá a za každých okolností se snaží dosáhnout svého. Její chování je často nepředvídatelné, čímž na sebe strhává pozornost ostatních – včetně Jaggera. Zároveň má ale dobré srdce. Pokud vidí, že někdo potřebuje pomoc, neváhá a okamžitě mu pomůže – aniž by očekávala něco na oplátku.

Belle si mě svou drzostí a neohrožeností naprosto získala. Bavilo mě sledovat, jak dokázala Jaggera vyvést z míry. I když musím říct, že se obvykle rychle vzpamatoval a „úder“ jí vrátil. Ano, děj je předvídatelný, nechybí ani řada klišé a zcela jistě odhadnete, jak příběh skončí. Hlavní hrdinové jsou pro sebe jako stvoření! Jenže jim nějakou dobu trvá, než si to uvědomí… Takže se můžete těšit na spoustu hádek, hašteření, obviňování, ale také na poznávání, flirtování a odolávání vzájemné přitažlivosti! Autorka navíc do svého vyprávění zapojila důležité téma: jak přesvědčit ostatní o svém talentu? Lidé se často domnívají, že úspěch je výsledkem všeho možného (zvučeného jména, dobrých kontaktů atd.) – jen ne píle. Jenže Belle je skvělá a charismatická herečka – bez ohledu na to, s kým zrovna sdílí postel! Pokud by si jejího talentu nevšimla Jagger, určitě by si ho všiml někdo jiný…

„Konečně jsem našla chlapa, který se mi vážně líbil, a mohlo by to podělat mou kariéru.“

Stejně jako autorčin první román, i tento mě bavil. T. Gephartová píše s lehkostí, využívá zábavné repliky, zkrátka podobná oddechová vyprávění se skvělou chemií mezi hlavními hrdiny mám moc ráda. Pokud je vyhledáváte i vy, rozhodně se pusťte do čtení.

Ukázka

„Do Connecticutu jet nemůžu. Prostě zastav.“ Dobrodružství je jedna věc, ale seděla jsem v autě, které opouštělo New York, s blbcem, který byl možná ještě tvrdohlavější než já.
Můj otec – ostřílený státní prokurátor – by dostal infarkt, kdyby se to dozvěděl, a nejspíš by se mi pokusil dát zaracha, navzdory tomu, že už mi bylo šestadvacet. Moje starší sestra Zara by si asi také přisadila. A Hayley a Bobbie mě navíc možná budou potřebovat.
„Nezastavuju. Šanci vystoupit jsi měla,“ prohlásil bez jakékoliv omluvy.
Vážně, co to s tím chlapem je?
A kdybych nebyla tak naštvaná, možná by to na mě i udělalo dojem. Neznala jsem mnoho lidí, které bych nedokázala přemluvit a docílit tak svého, ale Jagger Hartley byl úctyhodný protivník.
Ale no tak, to už stačí.
„Proč ses mi prostě neomluvil?“ odfrkla jsem si. Přemítala jsem, jestli plánuje zastavit a natankovat nebo něco podobného. Mohla bych si chytit taxi nebo Uber zpátky do města, ale nehodlala jsem vyskakovat z jedoucího auta.
„Proč jsi prostě nevystoupila, když jsem ti to řekl?“ opáčil, jako by to snad byla moje chyba.
Fajn, možná jsem za to částečně mohla, ale ne úplně.
On byl prostě…
Prostě…
Ááááááááá.

Nejlepší casting mého života – T. Gephartová. Brno: Jota, 2025. logo_Jota