Znáte spisovatelku Tessu Bailey? Na svém kontě má několik románů – jde o pohodové příběhy, u kterých si odpočinete a které vás pobaví. Přesně taková je i novinka Nikdy tvá. Jde o volné pokračování románu Tajně tvá, ve kterém se hlavní hrdinka (nejlepší zahradnice ve Svaté Heleně) stará o úpravu zahrady v areálu vyhlášeného Vinařství Vos. Díky tomu se po patnácti letech setká se svou dávnou láskou – Julianem Vosem. Julian momentálně pracuje na svém historickém románu, jenže mladá zahradnice ho neustále rozptyluje! Získá si nakonec jeho srdce?

Kniha Nikdy tvá vás opět zavede do již známého vinařství, ale tentokrát blíže poznáte jiné postavy. Hlavním hrdinou je August Cates, který se právě účastní vinařské soutěže pro začátečníky. Potřeboval by soutěž vyhrát, aby získal finanční odměnu – jen tehdy by ve svém podnikání mohl pokračovat a pokusit se o splnění snu svého nejlepšího přítele Sama. Jenže v porotě usedla Natalie Vosová – dcera místního legendárního vinaře a zároveň Julianova sestra. August dobře ví, že jeho víno není tak dobré, aby oslnilo smysly této porotkyně. Jenže celá situace je ještě o něco složitější: August je do Natalie už roky zamilovaný, Natalie jím však pohrdá. August se dokonce domnívá, že ho považuje za úhlavního nepřítele…

„U Natalie měl momentálně menší než nulovou šanci – tedy zhruba stejnou jako uspět coby vinař.“

Jeho šance na výhru jsou tedy mizivé. Nutno podotknout, že August se k Natalii nechová zrovna mile. Naopak působí jako pořádný neotesanec! Nejspíš aby neztratil tvář… Ale ani Natalie nejde pro sarkasmus daleko. Zkrátka oba se neustále vzájemně urážejí.

Hlavní hrdinové by snad ani nemohli být odlišnější: Natalie má výsadní postavení – o penězích ani nemluvě – a uhlazenost vyšších vrstev z ní přímo čiší. Na druhou stranu je třeba podotknout, že svým příjmením se nikdy nechlubila a nevyužívala ho ve svůj prospěch. Navíc dlouho žila v New Yorku, kde její rodinu stejně nikdo neznal. Do rodného domu se vrátila teprve před několika měsíci – kvůli velké investiční chybě ji vyhodili z práce a její snoubenec se s ní rozešel. Natalie však chce žít v New Yorku: ráda by založila vlastní investiční společnost, jenže jí chybí kapitál. Má svěřenecký fond, který by mohla použít. Ale aby se k němu dostala, musí být výdělečně činná a především vdaná.

August je ve svých pětatřiceti chudší než kostelní myš. Své životní úspory nacpal do otevření vinného sklepa. Bohužel dělá jednu chybu za druhou, učí se za pochodu a potřeboval by další šanci, aby vyrobil dobré víno. Na to však nemá peníze a výše zmíněnou soutěž skutečně nevyhraje…

Už tušíte, jakým směrem se příběh bude ubírat? Natalie potřebuje manžela, aby měla přístup k penězům a mohla mít svou investiční společnost. August je nezadaný – peněz se mu sice rovněž nedostává, ale vlastní vinařství. Pokud by měl po svém boku ženu zvučeného jména, banka by mu jistě úvěr poskytla. Navíc by Natalii mohl zaměstnat – ona fermentaci vína rozhodně rozumí! Nabízí se tedy otázka: byl by August ochotný uzavřít manželství naoko? Budoucí manželé by tak vyřešili všechny své aktuální problémy…

Zápletka románu se příliš neliší od předchozího dílu. Autorka použila podobnou šablonu – proč také ne, když v prvním díle vše tak dobře fungovalo? Opět tu máme dva lidi, kteří se na první pohled nemají příliš v lásce. V minulosti mezi nimi došlo k určitému sblížení, ale vzápětí jejich vztah ochladl.

Pak se najednou všechno zvrtlo. Jeho zatracená pýcha tehdy vstoupila do cesty… čemu vlastně?

Líbí se mi téma, které autorka zpracovala: Natalie pochází z bohaté a známé rodiny. Proto jsou mnozí přesvědčení, že díky tomu má lehčí život. Většina lidí si ji dle původu prostě „zaškatulkuje“, aniž by ji skutečně poznali. A právě to udělal i August. Natalie ho sice na první pohled zaujala, ale i on je přesvědčen, že ona jde po ušlapané cestičce, kdežto on musí v životě o vše bojovat. Jenže realita je úplně jiná! Natalie se v New Yorku pohybovala v oboru financí, který ovládají muži. A vůbec pro ni nebylo lehké si v tomto světě vydobýt své místo. Ale zvládla to: v New Yorku ji všichni brali vážně. Doma to tak nikdy nebylo…

Kdekoli jinde mi jde všechno líp. Jsem někdo. Ale když jsem tady, jsem nikdo.

Mám ráda romány do nepohody, u kterých si odpočinu a třeba se i zasměju. A ještě raději mám takové, které ukrývají i nějaké ponaučení. Nikdy tvá mé požadavky naprosto splnila. Pokud máte od knihy podobná očekávání jako já, budete spokojeni.

Ukázka:

„Mám takový pocit…“ začal jeden, viditelně otřesený porotce. Dav lidí za Augustem zašuměl. „… že se vám bohužel v průběhu výrobního procesu něco pokazilo.“
„Ano…“ Druhý porotce se smál do dlaně. „Nebo jste snad vynechal celý jeden krok?“
Řady lidí za Augustem se už pochechtávaly a Natalie k nim zalétla pohledem. Otevřela pusu, aby něco řekla, ale znovu ji zavřela. Za normálních okolností by ho neváhala srazit nemilosrdně na kolena, tak co má tohle znamenat? Lituje ho? Zrovna teď? Když on tak hrozně potřebuje odejít aspoň se slabým nádechem hrdosti? Teď na něj bude milá?
Tak to tedy ne! Nic takového August nedopustí.
Tahle rozmazlená holka, kterou čeká bohatství ze svěřenského fondu, ho rozhodně šetřit nebude! On, August, byl v bojových akcích svědkem strašných věcí. Takových, které si tihle snobové s dokonale zastřiženými trávníky neumějí představit ani v těch nejdivočejších snech. Skákal padákem z letadel do naprosté tmy. Přežíval dlouhé týdny v poušti a živil se jen svou tvrdohlavostí. Utrpěl zranění, které stále bolestně pociťoval, jako by neuplynul ani jediný den.
A přesto neumíš udělat slušný víno.
Zklamal Sama. To se rovnalo zradě.

Nikdy tvá – Tessa Bailey. Praha: Cosmopolis, 2025.