Tento týden vám přináším tipy na knihy pro děti. A nebude tomu jinak ani dnes: tentokrát bych vám ráda představila příběh, který potěší spíše starší děti – oficiálně je totiž určen čtenářům od 9 let. Jde o knihu Dusty: Záchranář v nouzi, kterou napsal Jan Andersen.

Z názvu i obálky jistě odhadnete, že hlavní roli zde hraje pes jménem Dusty. A někteří z vás ho už možná dokonce velmi dobře znáte! Jde totiž o sérii a Záchranář v nouzi je již jejím devátým dílem. Ačkoli obvykle doporučuji číst jednotlivé díly různých sérií postupně, tentokrát na tom úplně nezáleží. Děti si mohou vybrat jakékoli vyprávění – třeba to, které je podle anotace nejvíce zaujme. Návaznost mezi příběhy není nijak zásadní, takže je lze číst i samostatně. Nicméně pokud je bude zajímat, co je Dusty vlastně zač, doporučuji začít prvním dílem!

Já bych se ovšem ráda věnovala přímo devátému dílu: stopaře Dustyho totiž čeká obtížný úkol. Pokusí se najít ztracenou pětiletou dívku, která se nevrátila domů po narozeninové oslavě. Jakoby se po ní slehla zem! Policie se dokonce domnívá, že nastoupila do cizího auta. Skutečně šlo o únos? Nebo Dusty nakonec najde nějakou stopu, díky které se podaří dívku najít?

Moc se mi líbí motiv příběhu: všichni víme, že k únosům dětí skutečně dochází a tato kniha představuje skvělý způsob, jak děti s tímto nebezpečím seznámit. Společně s hlavními hrdiny prožijí několik nepříjemných okamžiků… Pro citlivější děti jistě půjde o jedno z nezapomenutelných vyprávění a díky tomu si pak dají pozor na podezřelé chování některých našich spoluobčanů – třeba si vždy ve správnou chvíli vzpomenou, že nemají nastupovat do auta k cizím lidem!

Příběh autor napsal velmi poutavě a nechybí v něm ani zajímavá detektivní linka. Oblíbí si ho především čtenáři s kladným vztahem ke psům – přece jen hlavní roli zde hraje právě pejsek – Dusty. Kniha je primárně určena starším dětem, takže ilustrace už v ní nečekejte. Nicméně si myslím, že jakmile se děti do vyprávění začtou, na obrázky si ani nevzpomenou! Rovněž mě potěšilo, že autor klade důraz na přátelství a také na to, jak dobře se kamarádi vzájemně znají. Přece jen: pokud své přátele dobře znáte, dokážete trošku odhadnout, jak se v některých situacích zachovají. A někdy jim tím dokonce zachráníte život!

Ukázka

Pavel s Leonem si ještě chvíli povídali o všem možném, zatímco Dusty očichával sloup pouliční lampy.
Pak se s nimi Leon rozloučil. „Když se ti bude chtít, můžeš mi o prázdninách občas zavolat,“ dodal na rozloučenou. „My se nikam nechystáme.“
„My taky ne,“ řekl Pavel. „Budeme pryč až později, poslední týden prázdnin.“
„Mám pár nových komiksů.“
„Prima, zavolám ti a zastavím se.“ Pavel Leonovi ještě jednou zamával a pak se sklonil k Dustymu. „Hele, už ses načuchal dost. Pojď, jdeme domů.“
Počkej ještě, zaštěkal Dusty a zvedl nohu, aby se na sloup vyčůral. Hotovo, můžeme vyrazit.
Teď ho zadržel zase Pavel: „Ne, počkej! Vidíš ten lístek, co tu visí? Je tu i fotka!” Přistoupil ke sloupu blíž. „Člověče, ta holka na fotce vypadá jako Nuria! A je to ona, podívej, tady to je napsáno: Hledá se Nuria, pět let.“
Žádnou holku Nurii neznám. Ale byl tu Rambo, víš, ten střapatý pes, co mě jednou kousl do ucha! A taky tu byl ten uslintaný Caruso, který chce každého hned olíznout a…
„Nuria!“ zopakoval Pavel a znělo to trochu znepokojeně. „Samozřejmě že ji znáš. Je to Šarlotina spolužačka.“

Dusty: Záchranář v nouzi – Jan Andersen. Praha: CPress, 2025.

logo-albatros-media-5162a4e38cf92