Kde jsi, když nejsi

Spisovatelka Radka Třeštíková píše knihy, kterými dokáže rozproudit (často bouřlivou) debatu mezi čtenáři. Jde o pouhou náhodu? Nebo záměr? Na tuto otázku si každý musí odpovědět sám. Pravdou však je, že svými příběhy vzbuzuje pozornost čtenářů. I já mezi nimi najdu takové, které čtu s chutí, ale také ty, které mě nezaujmou. Každá její kniha je pro mě velkým překvapením – nikdy totiž nevím, zda se mi zrovna trefí do noty. Žádnou z jejích novinek si však nenechám ujít. Proto jsem se pustila i do nového románu, který se již brzy objeví v knihkupectvích: Kde jsi, když nejsi.

Hlavní hrdinkou je šestatřicetiletá Dagmar Kotová. Její manželství se po třinácti letech dostalo do mrtvého bodu. S manželem se na ničem neshodnou. Uzavřeli spolu tichou dohodu o přežití. Dáša nežije, neraduje se ze života. Doma se dusí. Zůstává s Markem kvůli dětem. Čím dál víc si uvědomuje, že situace se stává neúnosnou. Potkává Jakuba, začne Marka podvádět. A postupně v sobě nachází sílu od manžela odejít. Chybí poslední krok: najít si bydlení. Skutečně Marka opustí a postaví se na vlastní nohy?

Vztah Dáši a Jakuba je zvláštní. Vlastně ani nevím, zda se to, co mezi nimi je, dá označit jako vztah. Spí spolu (až příliš často), ale moc toho o sobě neví. Měli by víc času trávit společnými rozhovory a ne jen sexem. I soužití s Markem bylo komplikované: žila pod jeho nadvládou. Vždy potřeboval vědět vše o všem. Neodporovala mu, nehádala se s ním, podřídila se nastoleným pravidlům.

„Od kterého dne bych to změnila, kdybych se mohla vrátit v čase a prožít to znovu jinak? Ani když se soustředím, nedokážu přesně určit ten moment, kdy se to posralo, protože mluvit o tom slušně jen jako o něčem pokaženém, to prostě nejde…“

Třeštíková do svých příběhů obvykle vkládá něco, čím upoutá pozornost čtenářů – ať už v negativním či pozitivním slova smyslu. Podle mě je to tentokrát jednak postava Jakuba a pak také styl vyprávění. Příběh totiž vypráví někdo, kdo už není mezi živými. Ano, sem autorka směřuje i názvem knihy: Kde jsi, když nejsi. A co se týče Jakuba? Jeho repliky vás bouchnou do očí hned na samém začátku. Jde o člověka, který je bezstarostný a o věcech příliš nepřemýšlí. Nic neřeší. Nepřemítá o minulosti, nezajímá se o budoucnost. Žije přítomností. Má raději zvířata než lidi, protože zvířata bývají věrná. Své vyjadřovací schopnosti často omezuje jen na citoslovce a vulgarismy (těmi se to v knize vskutku jen hemží). Zkrátka Jakub se vyjadřuje jako dlaždič. Navzdory drsnému zevnějšku a vulgárnímu slovníku jde o citlivého kluka, který se nebojí dát najevo emoce. Nic nepředstírá: co na srdci, to na jazyku. Má rád kvalitu (kvalitní jídlo, oblečení, hudbu, filmy…) a v mnoha situacích se automaticky chová jako gentleman. Ano, i mně se zdá, že uvedené vlastnosti se vzájemně vylučují. A to je přesně to, čím na sebe autorka strhává pozornost. Jakuba si prostě zapamatujete.

„Jakub neuváženě chrlí slova a mezi ně strká vulgarismy a dysfemismy jako zarážky pod dveře, aby se mu v průvanu těch slov náhodou nezabouchly před nosem.“

Daisy je Jakubovým opakem. Řeší naprosto vše: co jí kdo řekne, co tím ve skutečnosti myslel, co bude dělat, jak bude dál žít, aby si život užila. A řeší své manželství. Jak se s Markem dostali do bodu, ve kterém se nyní nacházejí? A jaké najdou řešení? Určitě budete často přemítat nad tím, zda Dáša dokáže udělat radikální rozhodnutí. Chvílemi totiž působí velmi naivně, nesamostatně a až příliš důvěřivě. Podobný typ ženy jistě nebude tím pravým protějškem pro Jakuba, který si život užívá plnými doušky a ničím se netrápí… Nebo naopak platí, že protiklady se přitahují? Neustále jsem se také zamýšlela nad tím, zda se postavy chovají adekvátně ke svému věku…

Dáša, potažmo sama autorka, často odbíhá od tématu, utíkají jí myšlenky, nerozlišuje podstatné od nepodstatného, zkrátka vám poví to, co zrovna uzná za vhodné. Nebo je to jen dojem vyvolaný tím, jakým způsobem autorka seřadila jednotlivé kapitoly? Jsou očíslované náhodně? Čísla totiž nejdou za sebou tak, jak by měla. Co tím autorka sleduje? Kolika způsoby se dá její příběh číst, aby dával smysl? Respektive: který způsob je ten správný?

O čem tedy kniha je? O lásce, o vztazích, o (bez)naději, o rozchodu a o tom, jak snadno se náš život může během chvilky otočit vzhůru nohama. Třeštíková je opět svá. A jak to tak bývá, někdo bude z jejího vyprávění nadšen, jiný mu na chuť nepřijde. Pusťte se do čtení a posuďte sami.

Ukázka: 

Jsem po dlouhé době tak strašně moc v pohodě a uvolněná máma, co se zamilovaně usmívá a nic jí nevadí, ani ta voda plná sinic, ani meloun, co se do ní Dylanovi odkutálel, protože se o něj s Marinou přetahoval, a já jsem doma stejně zapomněla nůž a nemám to čím nakrájet, ani to mi nevadí, před několika málo hodinami jsem podvedla svého manžela a jsem šťastná, že jsem to dokázala. Být tady stupně vítězů, nejspíš na ně vyběhnu. Doplavu s dětmi až dozadu k voru a zpátky, a když večer unavení usnou, vyspím se s Markem, protože tenhle týden jsme spolu ještě nespali a už je neděle. Musíme si to rychle odškrtnout.
„To bylo nějaký jiný,“ vydechne, když se ze mě svalí.
„Jiný?“
„Lepší.“
„Aha.“ Bude všechno lepší, když se budu odteď chovat jako kurva? Budu škobrtat, ale půjdu. Jako voják, co poslušně plní všechny úkoly, které má plnit, protože představit si, že bych to najednou vůbec nedělala, to stejně neumím, nesmím, to je mimo společensky vyžadované správno. Budu dělat, jakože nic. Budu chvíli tady a chvíli tam. Budu pokračovat. Skákat kolem těch tří neúplná a nedokonalá, jako Noha po třech. Posté se sehnu pro věci odhozené po domě, hračky, trenýrky, pastelky, obaly od bonbónů, odnesu do koše naplněný kondom, protože Marek musí mít, na rozdíl ode mě, vždycky všechno pod kontrolou. Budu každý večer skládat nádobí do myčky, od toho tady jsem. Jsem od jídla, od prádla, od sbírání drobků a leštění oken a vytírání a vyhazování shnilé zeleniny ze šuplíku v lednici, jsem od neustálého rovnání bot v předsíni, jsem od trhání borůvek do nedělního koláče, od zdobení stromečku a malování vajíček a plánování výletů a pohody, jsem od pravidelného sexu, co je teď lepší. Jsem od toho, abych vydržela, protože kdybych odešla, vezmu si s sebou všechno to, co z našeho domu dělá domov. Jsem jeden malý ohýnek, co může všechno spálit.

Pokud vás recenze oslovila, nenechte si knihu ujít! Ve vašem oblíbeném knihkupectví ji najdete od 1. června. Doporučená cena je 449 Kč, ale na webu nakladatelství Albatros Media ji pořídíte se slevou.