Dnešní tip na čtení osloví všechny čtenáře, kteří mají rádi příběhy odehrávající se ve více časových rovinách. Patříte-li k nim i vy, nenechte si ujít knihu Ztracená kapitola, kterou napsala Caroline Bishop. Jde o britskou novinářku na volné noze, redaktorku a spisovatelku žijící v švýcarském Lausanne. Posledních patnáct let píše o cestování, jídle a umění pro britské a švýcarské noviny, časopisy a webové stránky. Kromě románu Ztracená kapitola je rovněž autorkou další knihy, v níž se prolínají dvě časové roviny – The Other Daughter (2016).

Ve svém vyprávění vás autorka zavede do poválečné Francie. Představí vám dvě dívky: ostýchavou dívku z Anglie jménem Florence a suverénní Američanku Lili toužící po dobrodružství. Obě dívky byly svěřenkyněmi přísně vedeného penzionátu pro dívky v Lyonu.  Ač jsou naprosto odlišné, stanou se nerozlučnými kamarádkami. Zdá se, že půjde přesně o ten typ přátelství, které trvá celý život. Jenže pak dojde k něčemu, co Flo a Lili rozdělí…

Jak jsem naznačila na začátku recenze, autorka pracuje se dvěmi časovými rovinami. Kromě poválečné Francie se podíváte ještě do současné Anglie, kde momentálně žije osmdesátiletá Florence. Se svým životem je spokojená – až do chvíle, kdy zjistí, že její dávná přítelkyně Lili vydala knihu nazvanou Takové jsme byly. Vypráví v ní o letech společně prožitých ve francouzském penzionátu. Co myslíte, komu Lili knihu věnovala? Tušíte správně: Flo! A vy se díky tomu dozvíte, co se tehdy mezi dívkami stalo a proč bylo jejich přátelství narušeno. A protože Florence chce na sklonku života vyřešit veškeré dávné křivdy, vydává se do Francie. Podaří se jí najít svou kamarádku Lili? Jaká dávná tajemství budou odhalena? A budou si mít obě ženy ještě co říct? Najdou odvahu začít znovu tam, kde jejich přátelství před lety ztroskotalo?

Věděla jsem, že příběh o dvou ženách, které pojí společná minulost, je tím pravým pro mě. Autorka mě dokázala zaujmout hned prvními řádky. Minulost se střídá s přítomností a Caroline Bishop vypráví o životě dvou žen, který nebyl jednoduchý. Jak už to tak (nejen) v knihách bývá, musely překonat řadu příkoří. A na některé události z minulosti by zejména Flo raději vůbec nevzpomínala! Co ji celý život tíží? Nebojte, i to se ve správný čas dozvíte.

Mezi hlavní hrdinky dále patří i Clara a Alice – matka s dcerou, které dělají společnost osamocené Flo. A také Flo doprovázejí do Francie. I do jejich života nahlédnete! Hlavní hrdinky se dokonale doplňují a ukáží vám, jak skvělé je mít po svém boku někoho, na koho se můžete spolehnout (a vůbec to nemusí být partner!).

Možná už jste pochopili, že tato kniha je mimo jiné o ženách (máme tu zástupkyně hned tří generací). A protože obě dějové linky dělí zhruba šedesát let, uvidíte, jaké byly možnosti žen v minulosti a jaké jsou jejich možnosti dnes. Ano, situace se velmi proměnila, což vám autorka také ukáže. To však neznamená, že není nic, co by současné ženy netrápilo! Naopak. A v knize se navíc ukazuje, že své limity si v některých ohledech ženy nastavují zcela samy… Jak situaci napravit? Co třeba postavit se problémům čelem a začít znovu od začátku? Co myslíte, podaří se to i našim hlavním hrdinkám?

Nenechte si ujít příběh o silných hrdinkách nabitý emocemi, který k zamyšlení nad životem přiměje i vás.

Ukázka:

„Omlouvám se, jestli…“ promluví dívka a zjevně bere Florencino uvítání jako odmítnutí. „Víte, máma mi říkala, že jste chtěla, abych se stavila, ale jestli není vhodná doba… Jé!“ Skloní se, protože Ernie se prodere kolem Florenciných nohou a přátelsky štěkne na pozdrav. „Ten je nádherný.“
Až v tu chvíli se dívka usměje – tentokrát přirozeně – a Flo vidí, jak se její nejistota rozpouští. Najednou se tváří úplně jinak, jako by kdesi v jejím nitru došlo ke střídání stráží a postupně se to projevovalo i navenek. Alice je poměrně vysoká a má v sobě stejnou pružnost mládí jako kdysi Flo i Lilli, ale stojí zvláštně rozpačitě – zřejmě by si přála být menší – a dlouhé světlehnědé vlasy má rozcuchané, což jsou dvě věci, které by ve Florencině lyonské škole osmnáctiletým studentkám nikdy netolerovali. Vzpomíná na sebe a na Lilli, jak si ve svém internátním pokoji v zámečku vzájemně natáčely vlasy do kudrlin a přichytávaly je pinetkami – ach, jak je to dávno! – a přitom si vyměňovaly klípky o spolužačkách a snily o útěku. Ano, chtěly společně utéct. Flo položí ruku na dveře, aby se přidržela, protože v duchu vidí tu scénu čím dál jasněji.
„Ale to víš, že je vhodná doba! Jen pojď dál,“ zve Alici, ale musí se k tomu nutit, stejně jako ke gestu, jímž zavře dveře, a vede Alici chodbou; přehrává se jí v hlavě prolog, který si právě přečetla, a má pořád pocit zvláštního déjà vu, když najednou jí všechno dojde.
Lilliina kniha je o nich.

Ztracená kapitola – Caroline Bishop. Praha: Metafora, 2023. 

logo