Říká vám něco jméno Karin Krajčo Babinská? Ano, správně. Jde o manželku zpěváka a frontmana kapely Kryštof Richarda Krajča. Svými úspěchy se však svému slavnému muži hravě vyrovná. Režírovala nejúspěšnější klipy zmíněné skupiny i řadu koncertů. A kromě toho v sobě našla i spisovatelské vlohy! Nejprve roku 2016 stvořila blog Kecy, kecy, kecičky, kde sdílela střípky svých všedních dnů. A o rok později vyšla stejnojmenná kniha. Karin se v psaní našla, takže následně potěšila své fanoušky ještě romány Za sny (2018) a Hvězdy na cestě (2020).

Přiznám se, že nejprve jsem byla k jejím dílům lehce skeptická. Lidé se známým jménem mají v ledasčem horší startovní pozici (a v některých ohledech zase samozřejmě výhodnější). Ale i já jsem si říkala: opravdu tato žena dokáže tak skvěle psát, že její knihy vydává jedno z nejznámějších nakladatelství? Nebo jde jen o využití zvučného jména „rádoby spisovatelky“, protože lidé po takových knihách prostě sáhnou, ať už je jejich obsah jakýkoli? Pokud i vás napadá stejná myšlenka, tak bych vám ráda pomohla najít na tuto zásadní otázku odpověď. Právě totiž vychází další autorčin román s názvem Tsunami. Skutečně stojí za přečtení? A koho osloví?

Karin vypráví příběh o jedné na první pohled zcela obyčejné rodině. Ema chystá oslavu svých šedesátých narozenin. Nejprve sice o žádnou nestála, ale manžel Milan ji přesvědčil, že kulatiny se oslavit prostě musí. Ema a Milan žijí společně se svou téměř patnáctiletou dcerou Julií v domku nedaleko Prahy. Mají ještě jednačtyřicetiletou dceru Adélu, ale ta před čtrnácti lety odešla za prací do Francie a už tam zůstala. Narozeniny své matky si však nenechá ujít, takže se společně s osmiletou dcerkou Céline a přítelem Robertem, se kterým už půl roku žije, vydává na návštěvu do Čech. O Robertovi však zatím její rodiče neví, bude to tedy překvapení.

Teď si nejspíš říkáte, v čem spočívá hlavní zápletka celého příběhu. Snad každá rodina má ve skříni ukrytého nějakého kostlivce, který vypadne ve chvíli, kdy to všichni nejméně čekají. Každý má své tajemství: některá jsou malicherná, jiná poměrně závažná. A jejich odhalení může během chvilky naprosto změnit životy mnoha lidí – smetou vás jako tsunami!

Každý z hrdinů si s sebou nese něco, s čím se musí vyrovnat. Něco, k čemu se neustále vrací. Adéla je rozvedená a její manželství bylo jako pohádka se špatným koncem. Bohužel má pochybnosti i o svém aktuálním vztahu. Navíc podstatnou část svého života bojuje s tím, že byla nechtěným dítětem (ano, některé věci by se děti nikdy neměly dozvědět!). Nutno podotknout, že k tomu má oprávněný důvod. Ema tehdy otěhotněla neplánovaně, dokonce uvažovala o potratu. Musela se vzdát svých snů, svobodného života, nechat školu a dodělat ji později. S Julií naopak byla situace úplně jiná: bez mrknutí opustila svou kariéru špičkové bytové architekty a zůstala v domácnosti.

Ema je nejspíš nejkomplikovanější postavou celého vyprávění. Právě kolem ní se vše podstatné točí – je článkem, který všechny ostatní členy spojuje a svým způsobem i rozděluje. Za poslední roky se změnila. Kam zmizela ta nezávislá, sebevědomá a tvůrčí žena? Kdy nastal ten osudný zlom? Když Adéla odešla do Francie? S příchodem Julie? Nebo se to stalo tenkrát, kdy se ona sama podruhé narodila? Ať je to jakkoli, bojuje s nervozitou, věčným neklidem i s vlastními vzpomínkami. A neustále se vrací k okamžiku, kdy její mladší já stálo před zásadním rozhodnutím…

„Vzpomínky jsou jako vlny, nepřestávají na ni dorážet. A čím víc je přes den zahání, s o to větší razancí pak zaútočí v noci a vtáhnou ji do sebe…“

Román je rozdělen do tří částí. První část je zasazena do roku 2020. Pak následuje návrat do minulosti (konkrétně do roku 2004). Je totiž třeba vysvětlit, co se tehdy stalo, protože tyto události samozřejmě mají velký vliv na přítomnost. Následně se opět vrátíme do roku 2020 – jde o třetí část románu, která je jeho vyvrcholením.

Nebudu chodit kolem horké kaše a konečně prozradím zásadní informaci, na kterou všichni čekáte. Já jsem si čtení užila a s čistým svědomím vám Tsunami mohu doporučit. Myslím, že dokáže zaujmout čtenáře různých věkových kategorií. Autorka do svého příběhu zapojila více postav různého věku (od téměř patnáctileté Julie po osmašedesátiletého Milana) a ke slovu se dostávají všichni členové rodiny (nejen Ema, Milan, Adéla, Julie). Každý si tak najde někoho, komu bude fandit a kdo mu naopak k srdci příliš nepřiroste. Hlavním tématem jsou komplikované rodinné vztahy a také tajemství, jenž před sebou lidé skrývají. Jde o vděčné téma, které je stále oblíbené. V podobných knihách se často čtenáři sami najdou, protože hlavní hrdinové prožívají situace jako vystřižené ze života. A ani tady tomu není jinak. Možná bude děj místy pro někoho trochu bizarní, ale i takový může být skutečný život. V některých ohledech mi příběh připomínal román Tajemství Radky Třeštíkové či 15 roků lásky Patrika Hartla. Takže pokud jejich vyprávění patří k vašim oblíbeným, mohla by vás oslovit i Karin Krajčo Babinská.

Pokud vás recenze zaujala a chcete si na knihu udělat vlastní názor, najdete ji ve vašem oblíbeném knihkupectví od čtvrtka 6. října!

Ukázka:

Najednou se domem rozezní ostrý zvuk zvonku. 

„Adéla,“ zakřičí Julie nadšeně, bleskově se vykroutí z matčina objetí a běží k domovním dveřím. Je u nich první, přesně jak to má ráda. Vezme rychle za kliku, otevře a pak ze sebe jen stěží vykoktá: „Ahoj.“ Zaraženě zírá na muže, který přijel s Adélou a její malou Céline a kterého nikdy předtím neviděla. Má krátké světlé vlasy a medově hnědé oči. Sedí v invalidním vozíku a přátelsky se na ni usmívá. Julie si oddechne, když za sebou uslyší kroky rodičů, kteří také spěchají přivítat dceru s vnučkou. I oni se překvapeně zastaví mezi dveřmi a máma je najednou ve tváři tak smrtelně bledá, jako by uviděla přízrak. 

„Roberte?“ splyne tátovi tiše z úst. A jak tam tak všichni nehybně stojí, to jméno se nad nimi vznáší jako závan zapovězené minulosti. 

Tsunami – Karin Krajčo Babinská. Praha: CPress, 2022. 

logo-albatros-media-5162a4e38cf92