Přemýšleli jste někdy o tom, co se s našimi těly děje, když spíme? Co všechno může být člověk během spánku schopný udělat? A nese v takovém případě za své činy trestní odpovědnost? Těmto zajímavým tématům se ve svém thrilleru Anna O. věnuje anglický spisovatel Matthew Blake.

Hlavní hrdina Benedict Prince je odborníkem na spánek. Zabývá se především lidmi, kteří ve spánku páchají zločiny.

„Znám pacienty, kteří dokážou ve spánku zamknout dveře a řídit auto. A někteří dokonce zabíjejí.“

Ben pracuje jako zaměstnanec Spánkové kliniky Abbey v Londýně – ostatním specialistům (neurologům, psychiatrům, psychologům, psychoterapeutům atd.) pomáhá s celou škálou spánkových léčebných postupů. Také působí jako forenzní psycholog – poskytuje konzultace většině významných kriminálních agentur (NCA, FBI i Interpol). Jako odborník na spánek se dostává k případu Anny O. V srpnu 2019 byla Anna nalezena spící ve své chatce v Oxfordshiru s dvaceticentimetrovým kuchyňským nožem. V sousední chatce ležela pobodaná těla jejích dvou nejlepších přátel. Na noži se našly jen Anniny otisky. Jenže od toho dne je Anna v hlubokém spánku. Ani po čtyřech letech se neprobudila…

„Anna O. je svatý grál všech spánkových specialistů na celém světě. Od chvíle, kdy se to stalo, tedy před více než čtyřmi lety, zastínila tahle záhada všechny ostatní.“

Ben na sebe upoutal pozornost svou prací o psychosomatických poruchách. V jednom ze svých článků do akademického časopisu se intenzivně věnoval právě případu Anny O. Jeho bývalá žena byla v roce 2019 první policistka na místě činu – šlo o její první případ na pozici starší vyšetřovatelky. Případ Anny O. tedy patří do života jeho rodiny. Zaujal ho. Nikdy ho však nenapadlo, že by se právě on stal jedním z jejích ošetřovatelů. Anna Ogilvyová byla totiž předčasně propuštěna z uzavřeného psychiatrického oddělení jedné z nemocnic do chráněné péče v Abbey. Benův úkol je jasný: své teorie si může ověřit v reálném světě – musí Annu O. po čtyřech letech probudit. Jen Anna totiž ví, co se před čtyřmi lety vlastně stalo. Zabila své přátele? Spáchala odporný zločin? Nebo je snad v pozici oběti? A kdo je potom vrahem?

„Vaše studie, doktore Princi, zůstává poslední důvěryhodnou šancí, kterou máme.“

Nejspíš vás nepřekvapí, že případ Anny O. je mediálně velmi sledovaný. Ben tak dává všanc svoji kariéru i soukromí. Jak se na něm vše podepíše?

Kniha je velmi originální. A v mnohém fascinující – dozvíte se spoustu zajímavostí z psychologie. Autor se zabývá psychosomatickými stavy – především souvisejícími se spánkem (včetně fenoménu spánkových zločinů). Věnuje se tomu, zda jsou náměsíční formálně při vědomí, když páchají trestný čin – třeba vraždu. Kdy člověka přestává řídit vědomí a vládu přebírá spánek?

Celé vyprávění má velmi zvláštní – mrazivou – atmosféru. Během čtení si uvědomíte, že nemůžete nikomu věřit. Nejen jiným lidem, ale ani sami sobě. Nikdy totiž nevíte, čeho všeho jsou lidé (včetně vás) schopni.

Autor knihu sepsal především z Benova pohledu, ale součástí jsou i kapitoly napsané z pohledu dalších postav. Matthew Blake měl navíc i jeden skvělý nápad: vložil do příběhu části z Annina deníku – velmi zajímavé čtení… Jednotlivé kapitoly jsou krátké, což klasicky zvyšuje čtivost. Napětí postupně stoupá, děj graduje a závěr? K tomu vám nic prozradit nemohu, ale přiznám se, že mně vyrazil dech! Nečekané zvraty považujte za samozřejmost! Autor si bez problémů udrží vaši plnou pozornost – ačkoli pár popisných pasáží by v příběhu ani nemuselo být a někteří je nejspíš budou vnímat jako zbytečné natahování děje. Na druhou stranu právě zde spočívá přidaná hodnota knihy: určitě se mezi čtenáři najdou tací, kteří psychologické (až filozofické) úvahy ocení. Ať už budete patřit do kterékoli z těchto skupin, myslím, že nudit se u čtení nakonec opravdu nebudete.

Pokud máte rádi thrillery, ve kterých prostě až do konce nevíte, na čem vlastně jste, tak příběh o Anně O. bude skvělou volbou.

Ukázka:

„To si přece musí člověk pamatovat?“
„Podle vrásek kolem vašich očí odhaduji, že jste včera naspala tak pět a půl hodiny.“
Zamračí se. „To je to tak vidět?“
„Vzpomínáte si na to, co se během těch pěti a půl hodin dělo?“
Odmlčí se a pravou rukou si podepře bradu. „Něco se mi zdálo.“
„A co?“
„Nevzpomínám si.“
„Sama jste si odpověděla.“
Její pohled se náhle změní. Dívá se na mě jinak. Mluví hlasitěji, její pohyby jsou vzrušenější. „Počkejte, byl tady ten případ. Jak se jenom jmenovala…“
To je poslední kapka. Většina schůzek nedospěje ani sem. Popis mé práce všechny nudí. A vyprávění o zločinech spáchaných ve spánku je děsí. A když je neodradí ani to, ani ono, skončím vždycky na téhle poslední věci.
Jakmile jim to dojde, žádná nezůstane.
Žádná.
„Anna O.,“ napovím jí. Naposledy se napiju vína – drahého merlotu, o to větší je to škoda – a sáhnu po saku.
„To jste vy. Ten muž z fotografie. Ten psycholog.“
Mdle se usměju. Podívám se na hodinky. „Ano,“ přitakám. „To jsem byl já.“

Anna O. – Matthew Blake. Praha: Metafora, 2024.

logo