Pomoc dětské duši

Baví vás psychologie? A rádi si přečtete knihy, které se zabývají některým tématem z této oblasti? Pak by vás mohla zaujmout novinka Aleny Večeřové Procházkové s názvem Pomoc dětské duši.

Alena je psychiatrička. Kromě své praxe působí i jako lektorka ve výcviku psychoterapeutů a podílí se na výuce budoucích psychiatrů a psychosomatiků, přednáší lékařům i pracovníkům pomáhajících profesí. Specializuje se na psychosomatický přístup k léčbě zejména depresí, úzkostných poruch, závislostí a poruch osobnosti. Podílela se na knize Holky to někdy nemají lehký, kde najdete příběhy deseti žen, se kterými se život nemazlil. Pozitivní ovšem je, že nakonec našly sílu bojovat a dokázaly se odrazit od pomyslného dna. Zajímavé jsou autorčiny komentáře ohledně toho, co tyto ženy udělaly špatně, co dobře a jak se z jejich vyprávění mohou čtenáři poučit. Pokud vyhledáváte odbornější knihy napsala také např. Diagnostika a terapie duševních poruch či Somatizace a funkční poruchy.

Novinka Pomoc dětské duši je vlastně takovým průvodcem labyrintem dětské psychiky. Autorka se zabývá tím, jak se vyvíjejí vztahy v rodině – od narození dítěte až po dospívání. A nevěnuje se jen rodičovství, ale i partnerskému vztahu (dítě totiž v některých ohledech rodiče rozděluje).

Partneři, ale i rodič a dítě, mohou opravdu nepochopit jeden druhého, protože jeden nebo oba mají myšlení, které je méně abstraktní a více doslovné a bývá spojené také s poruchou empatie – schopnosti představit si, jak se druhý cítí a co s ním dělají moje projevy.

Já jako matka jsem v knize našla spoustu užitečného. Jsem si dobře vědoma, jak je dětská psychika křehká. I děti trpí úzkostmi či depresemi. Občas stačí opravdu maličko – třeba jediné slovo, které k dítěti proneseme – a hned je nějaký problém na světě a my se s ním musíme vypořádat. Můžeme se některým situacím vyvarovat? Ano, určitě ne všem, ale některým ano. Samozřejmě existuje mnoho okolností, které neovlivníme. Ale pokud budeme s dítětem správně pracovat, zvyšujeme šanci, že ho dané situace nerozhodí. Podrobně autorka rozebírá i stres a jeho vliv na chování dítěte. Náročné období puberty (nechybí ani doporučení pro hovory s teenagery). Nezapomíná na agresy, domácí násilí či na to, jak děti ovlivňuje konzumace energetických nápojů a návykových látek. Přínosná je i kapitolo o závislosti na digitálních technologiích. Kniha je navíc aktuální: bere v úvahu i pandemii spojenou s koronavirem, které celý svět čelil. Izolace nepůsobila příznivě ani na nás dospělé – natož na děti. Alena ve své knize rozebírá příčiny potíží spojených s dětskou psychikou a samozřejmě také nabízí různá řešení. Nejzajímavější pro mě byly příklady z praxe, které autorka rovněž uvádí.

Děti a naši nejbližšı́ v rodině nás dokážou rozčílit snad ze všech lidí na světě nejvíc. Z úhlu pohledu, který se snažím nabídnout v této kapitole, je to ale vlastně trénink. V rodině se dítě něco naučí a hned si to tam také vyzkouší. Děti nás uvádějí v šílenství, hněv, smutek a stres v podstatě proto, aby viděly a zažily, co se s těmito pocity dělá.

Některé informace, které se z knihy dozvíte, rozumní rodiče dobře vědí. Autorka třeba zdůrazňuje, že každé dítě by se v první řadě mělo cítit milované. Lásku bychom dětem měli dávat najevo neustále, i když zlobí, stejně je přece máme rádi. Ale v některých rodinách tohle může být problém. Troufám si tedy tvrdit, že každý rodič si z knihy odnese něco jiného, záleží na rodinném zázemí a stylu výchovy, který právě vy upřednostňujete. Zároveň ale mohu s čistým svědomím napsat, že každý rodič najde v knize několik užitečných informací, které využije v praxi a usnadní tím život nejen sobě, ale hlavně svým dětem.

Být rodičem je adrenalinový sport a rébus. 

Knihu Pomoc dětské duši doporučuji všem rodičům (a nejen jim), kterým psychika jejich dětí není lhostejná. Některé pasáže autorka zpracovala odborněji, ale nemusíte se bát, že byste je jako laici nepochopili. Dále bude kniha přínosná pro všechny, kteří s dětmi pracují.

Pokud vás recenze zaujala, kniha vychází 7. března, tak si ji nenechte ujít! Doporučená cena je 299 Kč, ale na webu nakladatelství Albatros Media ji pořídíte se slevou! 

Ukázka:

Jaká bude puberta, záleží i na tom, jaké byly roky před ní. Rodina je, nebo by měla být, bezpečnou základnou a bezpečným přístavem. Dá se říct, že funguje jako hnízdo. A z něj, podobně jako když se ptáci učí létat, jednou vyjdou ven z rodiny do světa i mladí dospělí. Koncept rodiny jako sociální dělohy formulovali a neúnavně rozpracovávají a vyučují zakladatelé libereckého Institutu rodinné terapie Vladislav Chvála a Ludmila Chválová Trapková.
Rodina vzniká z partnerství. Partnerství je živnou půdou pro rodičovství. Rodičovství žije z láskyplného partnerství. Tím, že se narodí dítě, se ve stejnou chvíli „narodí“ i matka a otec (a také babičky a dědečkové). Tehdy se vztah partnerský – vztah získaný, vztah dvou lidí, kteří se našli, proměňuje v takzvaný vztah vrozený, vztah rodičovský a vzniká trojúhelník matka, otec a dítě. Fungující rodina je univerzální jednotka a základ společnosti, dítě v ní dostává vzory chovánı́ a seznamuje se s rolemi muže a ženy. V rodině se dítě učí chovat a také dostává vychovánı́ – základy seberegulace a komunikace. Učí se říct si o pozornost, o pomoc, poděkovat, pozdravit, počkat, uklidit po sobě, spolupracovat, pomáhat druhým, když potřebují. Co se dítě učí, hned si v rodině (v relativně bezpečném prostředí) i vyzkouší.

Pomoc dětské duši – Alena Večeřová Procházková. Praha: Mladá fronta, 2023.