Otravná kolegyně

Hledáte povedený příběh primárně určený dospívajícím čtenářům? Pusťte se do knihy Bingsu pro dva, kterou napsala Sujin Witherspoon.

Sedmnáctiletý River Langston-Lee prožívá nejhorší okamžiky svého života. Udělal několik špatných rozhodnutí, kvůli kterým se jeho život ocitl v troskách. Ukončil téměř čtyřletý vztah se svou přítelkyní, zkazil nejdůležitější test ve svém životě (a tím si zavřel dveře na univerzitu) a dal výpověď v práci – v kavárně, kterou založili jeho rodiče. Odpustí mu otec a matka takové rozhodnutí? Mysleli si, že po nich podnik převezme, jenže River nechce žít v jejich stínu. Navíc má pocit, že pro rodiče je momentálně víc zaměstnancem než synem – kavárna úplně změnila jejich vztah. Vzájemná blízkost a porozumění se vytratily…

„Je to tvoje kavárna, Rivere. Tvoje budoucnost. To pro tebe nic neznamená?“

Riverův život se tak během chvilky naprosto změnil. Co si teď počne? Naštěstí má kolem sebe alespoň skvělé přátele: kamarád mu dohodí práci v malé rodinné korejské kavárně Bingsu pro dva.

„Máš dvě možnosti: Buď zůstaneš doma, nešťastnej, bez práce a sám, nebo můžeš pracovat v roztomilý kavárně se svým nehorázně přitažlivým nejlepším kámošem. Co z toho je lepší?“

A tak se River stane zaměstnancem jednoho z konkurenčních podniků svých rodičů. Po svém boku má sice dobrého kamaráda, ale také kolegyni s neonově zeleným přelivem, kterou nemůže vystát. Vždyť ona přispěla k tomu, že dal výpověď ve své původní práci! A právě ona ho nyní bude zaučovat – takže společně stráví spoustu času. To si tedy moc nepomohl… Vy se ovšem díky tomu můžete těšit na (mezi čtenáři poměrně oblíbené) hašteření hlavních hrdinů!

Líbí se mi, že autorka do hlavní role obsadila dospívajícího chlapce. Obvykle jsou to totiž dívky či ženy, kterým se hroutí svět… Příběh díky tomu působí zajímavěji. Všichni totiž tušíme, co by udělala dívka, ale jak si v podobné situaci poradí chlapec? Uvidíte!

Zaujalo mě téma, kterým se Sujin Witherspoon zabývá. Každý člověk se někdy může dostat do bodu, kdy má dost svého života. Třeba si uvědomí, že uvízl v nefunkčním vztahu. Nebo že tráví spoustu času prací, která ho nebaví. Nebo v blízkosti lidí, které nemá rád. A co s tím? Opravdu by měl dotyčný zatnout zuby a vydržet? Nebo by se měl spíše pokusit změnit vše, co se mu nelíbí? Stejně jako dospělí lidé i mladiství mohou mít potřebu učinit důležitá rozhodnutí. A autorka jim svým příběhem ukazuje, že i přes počáteční obavy se někdy vyplatí riskovat. Po překonání problémů totiž nakonec mohou vést život, po kterém ve skrytu duše už dlouho toužili…

Zároveň se v knize objevuje i řada různých ponaučení: třeba typické – lež má krátké nohy. River zdaleka není jediným dospívajícím, který se rozhodne rodičům lhát. Jde spíše o milosrdnou lež, ale podstatné je, že jim neřekne pravdu. Má totiž obavy z jejich reakce… Jenže co se stane, až Riverův otec a matka zjistí, v čem jim lhal? Jak moc to ovlivní vzájemnou důvěru? Tady by se mohli poučit nejen dospívající, ale i jejich rodiče – vyslechněte své děti, i když dělají rozhodnutí, se kterými nesouhlasíte. Komunikace je důležitá v jakéhokoli vztahu a určitě jde o způsob, jak úspěšně předejít následnému zatajování pravdy. Buďte svým dětem oporou: podporujte je, i když zrovna dělají něco, co nepovažujete za správné…

„Dovolím si malý úsměv. Věřili mi. Možná ne napořád, ale tohle je jen dočasné řešení, než vymyslím lepší způsob, jak jim zabránit, aby se dozvěděli o Bingsu pro dva.“

Dospívající určitě ocení aktuálnost románu. Autorka zapojila různé technické vymoženosti včetně sociálních sítí – právě díky (původně nechtěnému) sdílení střípků z Riverova života se (nejen) kavárna Bingsu pro dva stává populární. Není divu, že se všichni upnou na nový marketing ve snaze zachránit krachující podnik. Jenže je třeba si uvědomit, že sociální sítě mají pozitiva i negativa! Lidé se např. v důsledku Riverových příspěvků domnívají, že se svou otravnou kolegyní chodí. A v zájmu podniku pak musí oba předstírat, že to tak skutečně je!

„Můj účet teď sleduje devadesát tři tisíc lidí. Devadesát tři tisíc lidí vidělo každý edit, fan art a každou pomatenou myšlenku, kterou jsem tam zveřejnil.“

Máte-li chuť na příběh plný kávy, ve kterém autorka vypráví nejen o různých šarvátkách mezi hlavními hrdiny, ale také o přátelství, lásce a tlaku rodičů na potomky, pak bude Bingsu pro dva skvělou volbou.

Ukázka:

„Máme problém.“
„Myslím, že máme víc než jeden problém, Sarang,“ odvětím.
„Já jich mám několik a za polovinu z nich můžeš ty.“
„To mi lichotí, že na mě musíš pořád tak myslet.“
Zavrtí hlavou a podívá se na mě. „Seš příšernej. Takovej seš jenom se mnou? Protože podle našich sledujících si všichni myslí, jaký seš zlatíčko, roztomilej nerd, kterýho je třeba ochraňovat.“
Otevřu pusu a pak ji zavřu. Myslím, že takový jsem jenom s ní. Rozhodně jsem nikdy neměl odvahu mluvit takhle s Cece – v dobrém i ve zlém. „Možná ve mně probouzíš to nejhorší.“
„Ne, myslím, že v tobě probouzím tvoje pravý já.“
„Probouzím v tobě taky tvoje pravý já? Nikdo by nedokázal jen předstírat, že je takhle nesnesitelnej.“
„Nic o mně nevíš,“ odsekne Sarang.
Zamrkám, zaskočený ostrostí v jejím hlase. Má pravdu. Nic o ní nevím. Pořád jsme si vlastně cizí.
Prohrábnu si rukou vlasy a spolknu odpověď. Nechci, aby se z toho, že na ni nebo kohokoli jiného budu protivný, stal zvyk. Nesnáším, jak lehce s ní můžu mluvit bez jakéhokoli filtru. „Co se děje?“ zeptám se.
Sarang skloní hlavu, a když ji pak zvedne, naštvané vrásky na čele má už vyhlazené. „Lidi nevěří, že spolu chodíme.“
„Díky bohu.“
„Díky bohu? Jestli zjistí, že jsme jim lhali, tak nás budou nenávidět. Můžou kavárnu sabotovat.“
„Ten termín je bojkotovat. Mohli by kavárnu bojkotovat.“
„Díky, hňupe, teď už si to určitě budu pamatovat.“
„Vím, že budeme nahraní, jestli přijdou na to, že lžeme. Co s tím ale můžeme udělat?“
Sarang svraští obličej tak, že připomíná zakroucené tričko nachystané na obarvení. „Přesvědčit je.“

Bingsu pro dva – Sujin Whitherspoon. Praha: Fragment, 2025.